Neberte mláďata jejich rodičům

Příchod jara láká k procházkám do okolní přírody, kde mohou lidé často narazit na mláďata našich ptáků a savců, která zdánlivě vypadají bezbranná a  opuštěná. Neuváženým sběrem můžeme v mnohých případech mládě pečujícím rodičům doslova ukrást, a často je tím i odsoudit na smrt nebo k životu v zajetí. Jak se v takových situacích zachovat?

Učený letec z nebe nespadl
Opeřená ptačí mláďata opouštějí hnízdo dříve, než jsou plně vzletná. Toto chování funguje jako ochrana proti predátorům, kdy se mláďata rozprchnou do okolí hnízda, a mají tak větší šanci na přežití. V blízkosti hnízda poskakují (kosi, drozdi) nebo posedávají na větvích (sýkory, pěnkavy), hledají potravu a procvičují si letové dovednosti – je to jejich přirozená fáze osamostatňování. Poznáme je podle krátkého ocásku a často i zbytků prachového peří na hlavě. Ač mohou vypadat bezmocně, jejich rodiče jsou vždy poblíž, mláďata dokrmují a brání. Tato mláďata nesbíráme ani neodnášíme z místa nálezu. Pokud opeřené ptačí mládě není viditelně zraněno, stačí je poponést pár metrů z cesty nebo z chodníku na strom či keř, abychom je uchránili před projíždějícími auty či pobíhajícími psy a kočkami.

Zpozornět bychom měli při nálezu holátka nebo málo opeřeného ptáčete či ptáčete v bílém prachovém peří (například mláďata dravců), které pravděpodobně vypadlo z hnízda. Kromě toho, že mu hrozí podchlazení a útok predátora, potřebuje častý přísun potravy a péči rodičů, bez které nepřežije. Ideální je návrat do hnízda – lidský pach ptákům nevadí!

Výjimku tvoří mláďata sov, která můžeme běžně spatřit mimo hnízdo ještě v jemném šedavém opeření, které se jim postupně mění na krycí pera. Pohybují se po větvích a zkouší první let. Opět se stává, že nedopatřením mohou skončit na zemi. Pokud se dobře rozhlédneme, určitě spatříme rodiče poblíž, a proto stačí sovičku posadit na větev blízkého stromu. Kachňata a labuťata se přirozeně drží svých rodičů. Pokud naleznete osamocené mládě nebo skupinku mláďat v prachovém peří, kontaktujte odborníky!

Jsme neosrstěná a slepá? Pomozte nám!
Mláďata veverek, kun, lišek a ježků se rodí slepá, holá či málo osrstěná. Označujeme je jako „hnízdová mláďata“. Pokud se ocitnou mimo hnízdo, stávají se velmi zranitelná, hrozí jim dehydratace, podchlazení a v neposlední řadě i predátoři. Nejčastěji nalezenými mláďaty bývají veverky, které mohou vypadnout ze stromového hnízda při silném větru či bouřce nebo po úmrtí matky. Nacházíme je bezmocně lezoucí po zemi. Naopak ježčí hnízda v zahradách často rozhrabou psi nebo je nechtěně zničí lidé, kteří pozemek obdělávají. Ježčice se v době kojení na pár hodin od mladých vzdaluje, aby se sama nakrmila. Pokud po návratu najde hnízdo poničené, mláďata přestěhuje na vhodnější místo. Je tedy lepší vyčkat, jak se samice zachová, a mláďata neodebírat. Pokud se neosrstěná ježčata již vysílená plazí po okolí, je třeba jim pomoci.

Nejsme opuštěná!
Mláďata srnců a zajíců patří mezi tzv. odkládací mláďata, která matky krátce po porodu nechávají o samotě, aby svou přítomností nelákaly predátory. K potomkům se vracejí, jen aby je nakojily. Taková mláďata jsou vidoucí, osrstěná a plně vyvinutá a ve chvílích nebezpečí zůstávají instinktivně přitisknutá k zemi. Zdánlivě to tedy vypadá, že mládě nehybně ležící v porostu je opuštěné, ale je tomu přesně naopak! I těmto druhům pomáháme, jen když je mládě viditelně zraněné nebo prokazatelně opuštěné. Opuštěné srnče či zajíče zmateně pobíhá (srnče navíc hlasitě píská) a následuje  člověka. Mnohá z těchto mláďat bývají velmi často zbytečně odebrána z přírody z lidské neznalosti a bohužel jsou tímto činem často odsouzená k smrti nebo trvalému životu v zajetí.
Pozor si dejte při jarních toulkách na setkání se selátky divokého prasete. Bachyně obvykle bývá poblíž připravená mláďata chránit. Zachraňujte, až když jste si opravdu jistí, že je selátko skutečně opuštěné.

Zvíře nalezené v přírodě si nesmíte nechat doma
V přírodě nalezená mláďata není vhodné brát si domů a odchovávat je bez odborných znalostí – podávání nevhodné potravy či léků může být pro zesláblého jedince smrtící. Ochočená mláďata bez přípravy na samostatný život nelze vypouštět zpět do přírody a držení jakéhokoliv volně žijícího zvířete bez povolení je zákonem zakázáno. Každému mláděti je nejlépe u jeho rodičů, a je-li to možné, po právu mu pak náleží život ve volné přírodě.
Péči o nalezená zvířata a poradenství na území České republiky zajišťují záchranné stanice pro volně žijící živočichy (pro území Tišnovska je to Záchranná stanice Zelení Vendolí, kontakty najdete na www.zvirevnouzi.cz). Pokud si nevíte rady při nálezu zvířete, můžete se obrátit i na Ekoporadnu Tišnovsko.

Tereza Karasová