Jak postavit nejvíc cool sněhuláka

Jak postavit nejvíc cool sněhuláka

Sněhu nám zatím zima letos moc nedopřála. A přitom by bylo tolik hezkých nápadů, co s ním. Můžete si třeba postavit iglú. Když tedy máte sníh. Nebo sněhuláka, aspoň maličkého. A ono nic. Ani vločka. Dobrá, nepomůže-li nám počasí, pomůžeme si sami. Nemusí sněžit, stačí, když mrzne.

Co kdybychom nezůstali u tradiční vody? Zkusme vyrobit sníh z něčeho jiného. Vlastně jen potřebujeme, aby ten materiál tuhnul a měl teplotu kolem svého bodu tání. Ostatně i sněhulák se staví nejlépe, když je teplota jen těsně pod nulou. Tak třeba prvek brom tuhne při –7 °C. Ale kde vzít hromadu bromu? Dostupnější by byl třeba slunečnicový olej. Ten tuhne při –17 °C. Stačilo by vyjet někam na sever a mohli bychom si postavit olejáka. Jenže by asi byl dost mastný a ty koule by po sobě klouzaly. Máme ještě jednu možnost. Stačí vědět, jaké jsou teplotní rekordy na Zemi. Největší zimu naměřili v Antarktidě na ruské (jak jinak) polární stanici Vostok. Dne 21. července roku 1983 tam měli dokonce –89,2 °C. To je dost velká zima. Hlavně když si uvědomíte, že oxid uhličitý, který vydechujeme, tuhne (měl bych napsat sublimuje – z plynu se stávají pevné vločky) při –81 °C. Takže když je takovému ruskému polárníkovi za polární noci smutno, může si postavit oxido-uhličiťáka. Zbývá vyřešit, kde sežene v Antarktidě mrkev na nos.

Kdyby ale přece jenom sníh aspoň na jedno odpoledne napadl a bylo nám dopřáno rozšířit řady občanů Tišnova o několik sněžných chlapíků, mám pro vás ještě jeden malý tip. V zahradnictví nebo drogerii jde sehnat jeden zvláštní kámen. Jmenuje se karbid vápníku a používá se, hlavně když se chcete zbavit krtků. I když nechápu, kdo by se v národě Krtečka chtěl zbavovat krtků. Tenhle karbid vápníku se nesmí potkat s vodou. Když k tomu dojde, a je jedno, jestli je to voda nebo sníh, začne se rozpouštět a vzniká z něj hořlavý plyn jménem acetylen.

Karbid používali dřív horníci v lampičkách – karbidkách. Občas je ještě někdo prodává třeba na burze minerálů. V nich na karbid kapala voda a vyvíjela tenhle acetylen, kterým si pak v dolech svítili jako svíčkou. Zní to složitě, ale pro nás to znamená, že když takovému sněhulákovi dáte do očí místo uhlí tenhle karbid, budete mít sněhuláka, kterému do noci hoří oči. Teda ne že bych vás chtěl k něčemu navádět.

Vojtěch Hanák

Další článek:
Předchozí článek: