Ze života Sokola v Tišnově – 5. část

Sokolské tábory 

Pobyt v přírodě je nedílnou součástí Sokola. V naší jednotě Tišnov a sokolské župě Pernštejnské se vrátíme až do r. 1946 a 1947, kdy se konaly  sokolské tábory v osadě pod Havlovem a v Kamenné.

V r. 1948 byl uskutečněn první sokolský tábor v Tiché dolině. Tichá dolina, jak poeticky to zní, kde to asi je? Tichá dolina je v údolí řeky Libochůvky pod Vratislávkou. V dnešní době jsou tam chatičky postavené právě na místě původního tábora. Prvního tábora se pod vedením čtyř vedoucích (L. Kostelecký, A. Jeřábek, MUDr. Ráboň, V. Jeřábek) zúčastnilo třicet chlapců, mezi nimi i br. Tomáš Knecht a br. Adolf Mistr. Pobyt v přírodě měl také svou vlastní sletovou skladbu. Na ploše Strahova vystoupilo tisíce dorostenců, kteří před užaslým obecenstvem postavili v několika minutách 1 044 stanů a předváděli obvyklý tábornický výcvik.

Ale vraťme se k táborům. Tábor tehdy, to nebylo jen tak, že přijedete s kufříčkem do postavených stanů. Veškerý materiál byl přivezen na náklaďáčku a chlapci si museli všechno postavit sami. Sokolské tábory však neměly vlivem doby dlouhého trvání. Tichá dolina osiřela až do r. 1952, kdy ožila čilým stavebním ruchem. Z fotbalového hřiště sem byla převezena dřevěná budova. A v létě 1952 se na ni vrhli zdatní muži Kadlec–Hanák–Vitula a spolu se svými manželkami se pustili odvážně do díla. Materiál přivážela Hanákovic tatra. Postupně se zapojili i členové tělocvičné jednoty, fotbalu i lidových milic a společně postavili první chatu, která pak sloužila jako základna pro tábory. V roce 1954 se zde konal první výcvikový tábor pro budoucí vedoucí pobytu v přírodě, který vedl Adolf Mistr a Tomáš Knecht. Br. Knecht a br. Mistr vyrazili se svými táborníky i na Slovensko do Vrátné doliny. V Tiché  dolině se pak pořádaly tábory až do r. 1963. Již to však nebylo pod hlavičkou Sokola, protože jeho činnost byla zakázána. Sokolské tábory pak byly obnoveny po r. 1990, ale již na tábořišti v Chytálkách.

Na sokolských táborech se vystřídalo mnoho dnešních třicátníků a čtyřicátníků. A jistě rádi vzpomínají na tábory bez elektřiny a wi-fi. Stany stavěli a bourali také sami. Na tábor se jelo autobusem, který dovezl táborníky na zastávku Chytálky, dál pak už museli pěšky přes kopec na tábor. Na  turistických výletech poznali celé okolí, chodilo se na celodenní výlety do Trenckovy rokle, do Předklášteří, na Pernštejn, na Níhov. Koupat se chodilo do potoka nebo k okolním rybníkům. Nejoblíbenější byl rybník v Dolních Loučkách asi hlavně kvůli obchodu, ve kterém se vždy nakoupily nějaké ty sladkosti. Poslední tábor se v Chytálkách konal v r. 2007.

Zájem dětí o obyčejný tábor poklesl, ze studentů-vedoucích se stali pracující a nenašel se následovník, který by to od br. Jeřábka převzal. Také se nepodařilo získat původní srub do vlastnictví Sokola. Srub totiž stál na pozemku soukromého zemědělce, což v dobách, kdy bylo všechno lidu, nevadilo, ale když se po roce 1990 majetky vrátily, nastal problém. Sokol sice už v r. 1996 koupil louku, na které tábor stál, soukromník však nechtěl Sokolu pozemek se srubem prodat. Když ho prodat chtěl, už zde Sokol tábory nepořádal, a tak s koupí váhal, až prováhal. Srub v současné době vlastní už někdo jiný a o prodej ani pořádání táborů nemá zájem a srub chátrá. A tak Sokol čeká na další generaci, která bude mít o táboření zájem.

Zatím se daří pořádat příměstské tábory. Ten první se uskutečnil v r. 2020. S odvahou sobě vlastní se do něj pustily cvičitelky Mihulová a Straková z Lomničky za vydatné pomoci A. Štveráčkové, K. Peškové a D. Pokorné. Tábor probíhá v sokolovně a na hřišti v Tišnově. Jeho součástí je pestrý  program plný her a cvičení ve smyslu táborové legendy. Příběh doplňují vedoucí v kostýmech hereckými výstupy. První rok táborníci bojovali s nepřátelským kmenem Čočonů, který se jim podařilo v závěrečné bitvě porazit. Loni se vypravili jako mořeplavci lodí do Japonska, aby zachránili nemocnou ženu krále pomocí vzácné květiny. Jeden den se děti vypraví na celodenní výlet a jednu noc přespí v sokolovně.

Prvním táborníkům se tábor v r. 2020 tak líbil, že se nám hlásili hned po jeho skončení. Loňský i letošní tábor se naplnil hned, jak jsme původní táborníky obeslali. Letos nás čeká poznávání světa starých bájí a pověstí, kde se setkáme tváří v tvář s antickými bohy. Tak uvidíme, jak si s tím děti poradí.

Tábory mají v Sokole Tišnov dlouhou tradici a my bychom na ni rádi navázali pořádáním pobytového tábora. Třeba se nám podaří obnovit tábor na tábořišti v Chytálkách nebo najdeme jiné tábořiště. Zatím se budeme snažit věnovat dětem aspoň na příměstském táboře, povzbudit v nich zájem o táboření a pobyt v přírodě. A jednou, jednou to přijde. Třeba příští rok?

Helena Žižlavská