U Bílého potoka chovají aristokraty

Bílá a černá. Život a smrt. Starokladrubští koně jsou nepřehlédnutelní a nezaměnitelní. I díky své velikosti a mohutnosti. Patří totiž k tzv. barokním typům koní.

„Toto plemeno je specifické tím, že bylo vyšlechtěno pro ceremoniální účely. Chovají se ve dvou barevných variantách – černé a bílé, kdy černou používala církev a bílou šlechta. Dodnes jsou k vidění třeba u dánské a švédské královské rodiny,“ říká Gabriela Ošťádalová, která se specializuje na chov černé barevné varianty, tedy starokladrubských vraníků. „Zamilovala jsem si je hned na první pohled.“ Agendu převzala od svého manžela, který s chovem začal v roce 1999. Původně se dvěma klisnami. Dnes mají i s letošními hříbaty ve stájích čtyřicet koní. „Hlavní základna chovu se nachází na Maršovském mlýně u Bílého potoka a na přilehlých pastvinách v okolí Maršova. Zde jsou umístěny klisny s hříbaty a mladí koně v odchovu. Dbáme na povahu zvířete. Koně ve sportovním výcviku a koně připravující se na  výkonnostní zkoušky jsou naopak ustájeni v okrajové části vesnice v areálu zemědělského družstva,“ prozradila dále chovatelka, která je v současné době též členkou Rady plemenné knihy Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Stáj v Maršově totiž disponuje venkovní jízdárnou, krytou kruhovkou a rozlehlými výběhy, které jsou pro chov nepostradatelné.

Nejvzácnější plemeno koní
Výkonnostní zkoušky pod záštitou Národního hřebčína jsou velice složité. Patří v podstatě k těm nejsložitějším mezi koňmi. Uchazeč musí zvládnout hodně disciplín, a to jak parkur v kočáře, drezuru v kočáře a maraton, tak drezuru pod sedlem, a k tomu ještě těžký tah. „Když naše koně dělají zkoušky, většinou se umisťujeme do prvních třech míst, několikrát jsme také vyhráli, což je pro nás veliká prestiž.“ Z chovu Jezdecké stáje Maneo pochází rovněž nejkrásnější kůň roku 2015. Stal se jím tehdy osmiletý plemeník Solo Farola XXX „Falco“, který získal jak pohár odborníků, tak široké
veřejnosti.

Starokladrubský kůň je původním českým plemenem koní, které svým významem překračuje hranice České republiky. Patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě a je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Dle přísných kritérií je systematicky šlechtěn již od poloviny 16. století. „Typickým a vlastně i tím nejhlavnějším rysem starokladrubských koní je klabonosá hlava, kterou si nesou od svých starošpanělských předků. Jde o většího koně mohutnějšího rámce s vysokou akcí předních končetin. Právě aby zaujal při již zmiňovaných ceremoniálních účelech.“ Dnes se uplatňují nejen jako ceremoniální a reprezentativní kočároví koně, v drezuře, zápřahu, v soutěžích spřežení či ve službách jízdní policie, ale i v barokním a rekreačním ježdění.

Do dvou tisíc kusů ve světě
„Co do počtu koní patříme mezi jedny z největších chovatelů v České republice. Starokladrubský kůň je opravdu velmi málo početné plemeno, v současnosti jich je na světě kolem dvou tisíc kusů. Tímto se řadí mezi ohrožené druhy,“ prozradila Gabriela Ošťádalová s tím, že o jejich vraníky mají zájem lidé nejenom z České republiky a ze Slovenska. „Prodáváme do Německa, Švýcarska. Ozývají se nám lidé ze Spojených států amerických, z Kanady, Kostariky nebo z Aljašky. Je to velice různorodé,“ doplnila.

A co rodinu Ošťádalových motivuje k chovu ušlechtilých starokladrubských vraníků? „Láska ke koním a hrdost, že v Čechách bylo vyšlechtěno takto kvalitní plemeno. Dále určitě to, že jsme rovnocenným soupeřem pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Že máme kvalitní chovné klisny a že se naše koně líbí. A největší radost je, když se narodí zdravé hříbě.“

Zlata Ptáčková