Pracujeme na oživení hotelu Květnice

Studie rekonstrukce dokončena

Nejvýraznějším architektonickým prvkem tišnovského náměstí je bezesporu budova radnice. Jen o málo dominantnější postavení v srdci Tišnova má však budova bývalého Hotelu Květnice, která zde stojí již více než sto let. Vedení města Tišnova zvažovalo způsoby využití tohoto městského objektu, který momentálně neslouží svému původnímu účelu – poskytování stravovacích a ubytovacích služeb. Po důkladném vyhodnocení různých variant nechalo město zpracovat studii rekonstrukce, jejímž účelem bude oživení Hotelu Květnice.

Hotel v průběhu let
Již před vystavěním současné budovy se na jejím místě nacházel objekt sloužící podobnému účelu – takzvaná Taberna u Drbalů byla nejstarším tišnovským hostincem. Sloužila do roku 1908, kdy byla zbourána a namísto ní zde začala Kontribučenská záložna budovat hotel.
Stavba nynější budovy byla dokončena v roce 1909. Přízemí domu fungovalo jako restaurace, první nadzemní podlaží bylo využíváno jako  Kontribučenská banka a v patře výše se nacházel hotel.
V roce 1918 byl dům ve správě agrární strany, která jej využívala jako své sídlo. V letech 1927 až 1938 byl nájemcem hotelu a restaurace pan Antonín Franke, poté E. Dubanský a od roku 1948 Karel Vachek – právě v této budově se narodil jeho syn nesoucí stejné jméno, významný český režisér.
V polovině dvacátého století přestal objekt sloužit jako restaurace a hotel. Stal se sídlem Komunistické strany Československa, Svazu československo-sovětského přátelství a dalších společenských organizací. Zanedlouho se však začala budova znovu přestavovat tak, aby sloužila svému původnímu účelu. Jako restaurace a hotel byla znovu otevřena v roce 1959 u příležitosti oslav 700 let města Tišnova.
Svůj účel si od této doby již hotel zachoval. Jeho provoz byl ukončen před čtyřmi roky, kdy nájem objektu vypověděl poslední provozovatel. Dalšího nájemce objektu, který by zde poskytoval ubytovací a stravovací služby, se již nalézt nepodařilo.
Vzhledem k současné migrační krizi slouží její část jako útočiště pro osoby prchající před válkou na Ukrajině.

Stejná adresa, jiné jméno
Dle svého aktuálního využití se měnil i samotný název této třípodlažní budovy nesoucí číslo popisné 120. Nejprve nesla název „Záložna“, poté „Agrárna“, dále se dle příjmení provozovatele zařízení nazývala „Hotel Franke“, nyní objekt známe pod stejným názvem jako zřejmě nejvýznamnější krajinný prvek Tišnova – „Hotel Květnice“.

Objekt chráněný památkáři
Části budovy Hotelu Květnice jsou památkově chráněny. Jedná se o plášť objektu – jeho plastické výzdoby, štukové motivy, figurální reliéfy, parapetní výplně, štíty, vikýře, kovářské a klempířské detaily. Dále secesní kované zábradlí s květinovými vzory a kamennými schodišťovými stupni. Zmíněné prvky lze tedy rekonstruovat pouze se svolením památkového ústavu, a to tak, aby budova nepřišla o své specifické kouzlo.

Studie Hotelu Květnice
Účelem rekonstrukce tohoto památkově chráněného objektu je obnovit provoz této významné společenské stavby na hlavním tišnovském náměstí a vytvořit podmínky pro její nové uplatnění v životě města. Zpracovatelem studie rekonstrukce objektu je Ing. arch. Aleš Burian z renomované Architektonické kanceláře BURIAN-KŘIVINKA (BRK).
Část prvního podzemního podlaží v současné chvíli funguje jako turistické informační centrum a veřejné toalety. Tato část byla v nedávné době zrekonstruována a její podobu i účel je plánováno zachovat i nadále.
Další část suterénu má dle studie sloužit jako zázemí gastro provozu, který se má nacházet o patro výše. Budou zde tedy zřízeny sklady, přípravny či šatny personálu a další technické zázemí budovy.
V prvním nadzemním podlaží je v levé části objektu navržena kavárna, restaurace a salonek, k těmto prostorům přiléhá také kuchyně a prostor pro administrativní záležitosti provozu.
Prostory bývalé vinárny, které se nachází po levé straně při vstupu do hotelu, je plánováno upravit na prostor se samostatným vchodem z náměstí sloužící ke komerčnímu pronájmu. Tišnovské náměstí by se tak v budoucnu mohlo rozrůst o nabídku nových produktů či služeb. Jedním z hlavních přínosů studie je vytvoření pasáže, která umožní průchod z náměstí do ulice Dvořáčkova. Na dvoře je plánováno vytvoření zahrádky, která, zejména v letních měsících, poskytne zákazníkům možnost venkovního posezení.
V druhém podlaží by měly být dle studie vybudovány kancelářské prostory. Jednat by se mělo celkem o dvanáct kanceláří, patro bude také poskytovat další potřebné zázemí pro místnosti tohoto určení, jako jsou toalety či čajová kuchyňka.
Třetí podlaží je pak věnováno ubytování – nacházet by se zde mělo celkem dvanáct pokojů.

V rámci studie je také navrhnuto vybourání přístaveb ve dvorním traktu, které vznikly v minulých dobách a nechvalně ovlivnily vzhled i funkčnost hotelu.

Rozhovor s architektem
Ing. arch. Aleš Burian o rekonstrukci Hotelu Květnice
Město Tišnov se na Vás obrátilo s nabídkou spolupráce na přípravě rekonstrukce Hotelu Květnice. Co Vás přimělo tuto nabídku přijmout? Představuje rekonstrukce velké víceúčelové budovy výzvu i pro renomovaného architekta s vašimi zkušenostmi?
Tišnov znám docela dobře. Kousek nad Tišnovem máme chalupu, a tak jsme častými návštěvníky zdejších sobotních trhů. A hlavní tišnovské náměstí si bez Květnice nedovedu představit. Potěšilo mě, když město opravilo fasádu. Když jsme dostali nabídku na zpracování studie rekonstrukce, nejdřív jsem se sešel s panem starostou. Potřeboval jsem se dozvědět víc o záměru města. Z diskuze s panem starostou jsem pochopil, že město velmi tíží současný stav hotelu a rekonstrukce patří k jeho prioritám. Pak už nebylo proč váhat. A nebylo důležité, jak velká je to stavba. Lákala mě její historie i výsadní postavení v urbanistické struktuře historického jádra města.

Je pro Vás při Vaší práci důležitá historie budovy? Berete na ni při plánování zřetel?
Byli bychom špatní architekti, kdyby nás historie nezajímala. A v případě Květnice se jedná o historii velmi bohatou a její znalost nám pomáhá pochopit celou stavbu.

Do jaké míry ovlivnil Vaši práci na studii Hotelu Květnice fakt, že se jedná o památkově chráněnou budovu?
Myslím, že slušně bychom se měli chovat ke každé stavbě. Bohužel dnes často mizí cenné stavby jenom proto, že nejsou památkově chráněny. Jako bychom ztratili cit pro uměřenost a krásu a bez „papíru“ nedokázali rozpoznat opravdovou kvalitu. To ale není případ Květnice. Jsme připraveni diskutovat s pracovníky památkové péče a nacházet řešení prospěšná pro její budoucí podobu i provoz.

Jsou hotely a restaurace to, na čem obvykle pracujete, nebo je tento typ budov ve Vaší práci spíše neobvyklý? Existuje nějaká budova, jíž jste se při tvorbě studie Hotelu Květnice inspiroval?
Nejsme specialisty na hotely a restaurace, ale taky se jim nevyhýbáme. V současnosti navrhujeme menší penzion v centru Litomyšle. Dobrých příkladů spojení starého s novým je celá řada. U nás i ve světě. Na těchto příkladech se chceme inspirovat. Nejde o jednu jedinou stavbu.

Součástí budovy Hotelu Květnice je i Turistické informační centrum Tišnov, které bylo zrekonstruováno nedávno a není tedy zahrnuto do plánované rekonstrukce. Jak tento fakt hodnotíte?
Skutečnost, že budova je uzavřená a přesto jedna její část funguje, mi přijde výborná. Někdo budovu užívá a stará se o ni. To je vždycky dobře. Pro návrh by to nemělo představovat výraznější omezení.

Co mají Tišnováci od rekonstrukce očekávat? Jaké příležitosti rekonstrukce skýtá?
Především dobře fungující stavbu, kde ubytujete hosty, kteří do města přijíždějí, kam zajdete na dobrý oběd či večeři, kde si můžete pronajmout kancelář; dům, kterým si zkrátíte cestu mezi náměstím a Dvořáčkovou ulicí, dům, který žije celý den. Dnes se tomu nepěkně říká polyfunkční dům. Vidíte a Tišnov má takovou moderní stavbu už víc jak sto let. Myslím, že to není málo.

Rekonstrukce velkého víceúčelového objektu je časově i finančně náročný projekt. Vzhledem k faktu, že je obnovení Hotelu Květnice aktuálně ve fázi studie, lze jen stěží určit, jak dlouhá doba nás od prvního poledního menu, které si v hotelu na tišnovském náměstí vychutnáme, dělí. Věříme však, že se s projektem rádi seznámíte a budete se, stejně jako my, těšit na výsledek.

Kristýna Pekařová, Odbor kancelář starosty a vnějších vztahů