Mateřská škola Sluníčko slaví 40. narozeniny

Mateřská škola Sluníčko slaví v těchto dnech 40. narozeniny. Od svého počátku se stala nedílnou součástí předškolního vzdělávání v Tišnově. Letos v srpnu jsem byla jmenována ředitelkou školy a je mi velkou ctí navázat na práci bývalých paní ředitelek, jejichž práce si nesmírně vážím. Každá z nich ve své době vedla mateřskou školu skvěle, každá zdolávala přicházející úkoly, překážky a situace dané doby s tím nejlepším svědomím, s lidským přístupem, s výbornou odborností, s láskou k dětem a s porozuměním k jejich potřebám. Vždy za plné podpory pedagogických i provozních zaměstnanců, rodičů a zřizovatele.
Kdo jiný by měl proto na uplynulé roky zavzpomínat než bývalé paní ředitelky. Dovolila jsem si je oslovit, aby se s námi podělily o svoje vzpomínky.

Dita Fryčková – ředitelka v letech 1980–1992
Pokud mám napsat pár vět o mateřské škole Sluníčko, kde jsem pracovala jako ředitelka, musím se vrátit v minulosti do roku 1978, kdy začala stavba budovy školy v akci „Z“. Pro mladší ročníky vysvětlím, že se jednalo o stavbu, která probíhala svépomocí občanů města Tišnova. Budova byla dokončena za dva roky. Provoz byl zahájen 8. 12. 1980 pro 130 dětí ve čtyřech třídách, které dostaly názvy myšky, žabky, ježci a zajíčci. Už v měsíci listopadu nastoupilo do školy osm učitelek a sedm provozních zaměstnanců, kteří prováděli nezbytné přípravné práce k otevření školy.
V několika následujících letech po zahájení provozu se kolektiv učitelek s velkým úsilím věnoval výzdobě všech prostor, pořizování hraček a výrobě didaktických pomůcek, kterých v té době byl nedostatek. Takové podmínky pro práci si dnes už nedokážeme představit. Přesto všichni pracovali s nadšením, aby dětem vytvořili vhodné podmínky ke hře i učení, aby se jim ve škole líbilo a chodily do ní rády. Vedení školy jsem opustila po dvanácti letech a věřím, že se mi podařilo školu přivést k životu a položit základ pro její další fungování.

Jitka Zemanová, ředitelka v letech 1992–2012
Před čtyřiceti lety jsem nastoupila jako učitelka do MŠ Na Rybníčku, kde jsem prožila pod vedením paní ředitelky Dity Fryčkové léta praxe. V porevoluční době, kdy jsem se pak stala ředitelkou školy, nastaly změny i v předškolním školství. Celkové uvolnění přineslo plno nových změn a možností. Naše škola tak velmi brzy vstoupila do právní subjektivity a začali jsme samostatně hospodařit.

Příspěvkové organizaci jsme dali nový název MŠ Sluníčko. Bylo to pro nás období velkého pracovního nasazení. Kolektiv všech pracovnic byl stabilizovaný, nadšený a zapálený do nově pojaté práce. Velkou změnou byl obrat v práci učitelek. Centrální řízení a úkoly plněné dle daných osnov práce v MŠ byly zrušené a každá škola si začala volit vlastní cestu a vytvářet Školní vzdělávací program. Vybudovali jsme 5. třídu, a tak již k tradičním názvům tříd z r. 1980 přibyla třída medvídků. Postupně jsme měnili vzdělávací postupy, přístup k dětem, měnilo se i prostředí školy a zahrady,
škola se postupně modernizovala.

Samostatné hospodaření s příspěvky města, rodičů i Školského úřadu se osvědčilo. Po devíti letech, kdy všechny školy dostaly povinnost samostatně hospodařit, k nám byla připojena MŠ Horova, a tak jsme se stali osmitřídní školou. Postupně jsme práci na obou pracovištích sladili.
V roce 2005 jsme se se Školním vzdělávacím programem přihlásili do Státního zdravotního ústavu v Praze a získali jsme schválení pro zařazení školy do sítě Mateřských škol podporujících zdraví. Změna dala naší práci řád, pravidla a také jistotu správného naplnění Rámcového programu pro předškolní vzdělávání.

Dětí stále v Tišnově a v okolních obcích přibývalo, a tak město rozhodlo o rozšíření školy v budově na ul. Horova. Po sedmi letech společné práce došlo k rozdělení na dvě samostatné školy. Po dvaceti letech mého ředitelování jsem odešla do důchodu s vědomím, že jsem školu vedla spolu s celým kolektivem učitelek a nepedagogických pracovnic i rodičů a se zřizovateli správným směrem, že v ní děti prožily pěkné, radostné a šťastné období a že se naučily potřebné pro další život.

Ráda vzpomínám na kamarádský pracovní kolektiv, na mládí a hlavně na děti, na naše SLUNÍČKA.

Jana Konečná, ředitelka v letech 2012–2020
V MŠ Sluníčko pracuji nepřetržitě od roku 1980 jako učitelka, později jako zástupkyně ředitelky. Celá dlouhá léta jsem se podílela na všech změnách, kterými škola postupně procházela. V roce 2012 jsem na osm let převzala vedení Mateřské školy Sluníčko. V té době to už bylo pro občany Tišnova dobře fungující oblíbené „Sluníčko“. Mělo jen jeden nedostatek, a to přes třicet let starou budovu, na které byl velmi znát vliv času. Netěsnící okna,  zatékání do střechy, popraskaná venkovní omítka, nerovná dlažba na školním dvorku a původní omšelý nábytek v celé budově. To se však velmi záhy
změnilo. V roce 2013 došlo díky spolupráci se zřizovatelem k celkové revitalizaci budovy. Škola dostala nová okna, novou zateplenou střechu, a co se týče venkovního vzhledu to nejhezčí, novou zářivě barevnou fasádu. Aby bylo i na dálku poznat, že se škola jmenuje Sluníčko, nechali jsme na štít budovy namalovat velké barevné sluníčko, logo školy. K celkovému pěknému vzhledu přispělo i předláždění dvora zámkovou dlažbou a doplnění dalších herních prvků na školní zahradě. Škola se však změnila i uvnitř. Pátá třída dostala velká okna a vnitřní prostory nový nábytek. Jednoduše řečeno, změny  byly velké, zůstalo však jedno, to nejdůležitější. Škola zůstala tak jako dříve oblíbenou a vyhledávanou rodiči pro umístění svých dětí do předškolního zařízení. Velkou zásluhu na tom mají také dřívější pedagogičtí i provozní zaměstnanci, díky nimž získala škola svoje dobré jméno. Všem zaměstnancům patří velké poděkování. Věřím, že se budou dřívější absolventi i zaměstnanci do školy vracet (tak je tomu dosud) a rádi vzpomínat, jako vzpomínám já.

Mgr. Renata Pleskačová, současná ředitelka
Jsem na začátku své cesty a je mi velkou ctí navázat na práci dosavadních p. ředitelek. Věřím, že se mi podaří zvládnout nelehké úkoly a výzvy, které jsou spojeny s vedením školy i se současnou situací v celé společnosti, kdy řešíme vzdělávání a provoz v období pandemie.

Mým cílem je, aby mateřská škola nadále poskytovala vysokou úroveň předškolního vzdělávání, aby byla místem, kde jsou respektovány a rozvíjeny individuální potřeby a zájmy dětí, rodičů i zaměstnanců, aby byla místem, kde je slyšet smích dětí, rozvíjí se jejich tvořivost, fantazie, samostatnost, zodpovědnost, tolerance a komunikace, kde se získávají nové poznatky a vědomosti a kde si osvojují nové dovednosti.

A co na závěr popřát naší mateřské škole?
Ať je zdravou školou plnou zdravých, samostatných a spokojených dětí, které úspěšně zvládnou vstup do základní školy i do běžného života.
Ať je školou, kde jsou spokojení a spolupracující rodiče.
Ať je školou, kde jsou spokojení a spolupracující zaměstnanci.
Ať je školou, na kterou rádi vzpomínají děti, rodiče i zaměstnanci, ať se do ní všichni rádi vracejí.
Ať je nadále školou s velmi vysokou úrovní ve všech oblastech, ať vzkvétá, rozvíjí se a září jako Sluníčko další roky.

Renata Pleskačová