Tišnovsko na kole(čkách)

Kam na bezpečnou projížďku

Rekreační cyklistika se stala bezesporu nejoblíbenějším sportem všech věkových kategorií současné veřejnosti a nahradila v tomto ohledu dřívějším generacím spíše vlastní pěší turistiku. Na rozdíl od chůze se však nároky a požadavky na komfort jízdy u cyklistů rychle vyvíjejí. Zejména s rozšiřováním elektrokol pro starší generaci a cyklistikou stále mladších dětí zjišťujeme, že atraktivních, bezpečných a všeobecně komfortních cyklotras máme jako šafránu. Tak vám rádi i v naší kopcovité krajině doporučíme nějakou projížďku na kolech, ale třebai na dalších kolečkách…

Okolo Zlobice a Paní hory
Výchozí a cílové místo: Kuřim
Trasa: Kuřim – Lipůvka – Lažany – Skalička (– Nuzířov) – Malhostovice – Zlobice – Kuřim 
Délka trasy: 15–16 km

Postupné budování cyklostezek, bezpečných tras a nových asfaltových polních cest vytvořilo v regionu mezi Tišnovem a Kuřimí atraktivní okruh pro všechny vyznavače bezpečné cyklistiky na cestách bez vjezdu motorových vozidel. Značná část těchto stezek navíc disponuje povrchem vhodným i pro in-line, a lze je tedy využít k projížďkám mezi obcemi i na bruslích. O pohodlnosti těchto cest pro kočárky nebo invalidní vozíky se zmiňovat ani nemusíme. Jde tu vpravdě o možnosti výletu na (jakýchkoliv) kolečkách. Záleží jen na tom, kde se otočíte k cestě zpět.

Nastoupit na kuřimské stezky je možné nejsnáze za známým wellness a sportovním areálem z ulice U Stadionu, která ze zástavby ústí za podjezdem býv. železniční vlečky do polí. Zde se potkávají nebo začínají dvě cyklostezky – mlatová směrem na Zlobici a asfaltová směrem na Lipůvku. Tou první se budeme v popisu našeho výletu vracet, takže nyní vyrážíme pohodlněji po novém asfaltu.

Stezka objíždí zadní trakty areálu průmyslové zóny a kuřimské věznice a za městem zamíří k výše položené Lipůvce, které dosáhneme po 4 km jízdy. Po pravici tak necháme silniční tepnu č. 43 a s trochou ostražitosti je nyní třeba se proplést uličkami vesnice. Chceme-li se zcela vyhnout ruchu středu obce, zahneme vlevo ke kostelu sv. Cecilie. Kostel je v Lipůvce už třetím v historii – po kostelíku sv. Klimenta na Zlobici a zbořené kapli – byl postaven v 18. stol. Od kostela dorazíme ke hřbitovu a zleva okolo můžeme pokračovat až k začátku další cyklostezky směr Lažany.

Do Lažan dorazíme opět paralelně se silnicí 43, zůstaneme ale na bezpečné straně a zahneme vlevo do centra obce. Okolo žluté kaple sv. Jana zamíříme krásnou asfaltovou stezkou údolím potoka Lažánky do klidnější části okruhu směrem na Skaličku. To už se ocitáme u paty zalesněného
masívu Paní hory, která je branou z Kuřimska na Tišnovsko. Ještě než dorazíme k prvním skaličským domům, můžeme volit další pokračování podle svého zájmu. Dáme-li přednost pohodlnému asfaltu, čeká nás vlevo z údolí potoka výjezd silničkou směrem na Nuzířov. V sedle mezi Paní horou a Zlobicí uhneme vpravo asfaltkou a sjedeme tak na okraj samotné vesnice, odkud pokračuje dále v přímém směru nová cyklostezka paralelně se silnicí na Malhostovice.

Atraktivnější, ale po přírodním povrchu je stezka V luzích. Začíná vlevo na západním konci Skaličky, kam projedeme celou obcí. Míjíme staré statky, po pravici pod č. 14 máme unikátní mlýn Žandovských, který sice už 60 let nemele, ale zato občas hostí sousedské besedy a kulturní akce. Ve Skaličce začíná i Včelařská naučná stezka – Cesta medu. Sedm zastavení vedoucích právě stezkou V luzích seznamuje se včelařstvím včetně proskleného pozorovacího úlu. Narazíte i na boží muka se sochou sv. Ambrože – patrona včelařů. Stezka V luzích má jen šotolinový povrch, malebně se však proplétá přímo pod zalesněnými svahy Paní hory nad potokem Lubě. Úsek, který stojí za to si vychutnat.

Před Malhostovicemi se potkáváme s cyklostezkou od Nuzířova, samotnou vesnicí ale musíme projet po silnici. Pozornosti neunikne kostel sv. Vavřince, jehož stavba napříč návsí ukazuje, že původní orientace zástavby vesnice byla zřejmě odlišná. Malhostovice se mohou pochlubit i řadou významných chráněných stromů, zejména lip, i když o tu nejvýznamnější nedávno přišly.

K návratu do výchozího bodu nám nyní zbývá překonat zpět masív Zlobice. K nejsnazšímu místu přejezdu se z Malhostovic dostaneme z křižovatky u hřiště, okolo něhož vede k lesu asfaltová cesta. Pohodlný povrch přerušuje na krátko lesní úsek pod samotnou Zlobicí. Záhy však začíná upravená mlatová cesta, která nás dovede pohodlným sjezdem zpět na okraj Kuřimi. Odbočku na rozhlednu na Zlobici absolvují jen pěší – dostupná je pouze
při překonání žebříčku plotu obory, a s kolem to fakt nejde.

Velký okruh Porty
Výchozí a cílové místo: Tišnov
Trasa: Tišnov – Březina – Heroltice – Pejškovský žleb – Pravková – Deblín – Deblínský les – Chytálky – Dolní Loučky – Mezihoří – Předklášteří – Tišnov
Délka trasy: 31 km

Na Tišnovsku můžeme absolvovat i relativně dlouhý cyklistický okružní výlet, při němž se téměř výhradně pohybujeme po bezmotorových komunikacích. A nemusíme přitom sledovat jen údolí některého potoka nebo řeky, kudy se zpravidla nyní bezmotorové stezky budují. Hospodářská péče města Brna o jeho lesy na Deblínsku protkala celý region pohodlnou sítí udržovaných lesních asfaltových stezek dávno před tím, než se začaly budovat drahé cyklostezky. A takové je pro bezpečné ježdění objevila komunita cykloturistů. Nad nepopiratelně zdravým prostředím lesů skýtá krajina JZ Tišnovska navíc celkem nenáročný terén pro krásný celodenní výlet.

Na cykloturistický okruh mikroregionem Deblínska a Porty vyrazíme od tišnovského nádraží. Můžeme k tomu využít novou cyklostezku pod nádražím na Ostrovec, kde mineme první Tišnovský pivovar. A dále odtud okolo komplexu Červeného mlýna s druhým tišnovským pivovarem Grádo směrem ke koupališti cyklostezkou, která tvoří bezpečný koridor pro opuštění husté městské dopravy pro všechny typy bezmotorových kolečkářů. Ani další pokračování asfaltky směrem na Březinu k populárnímu jezu netřeba představovat. Dětské a workoutové hřiště Ostrovy pak poskytne dost zábavy těm, kdo se spokojí jen s krátkou vyjížďkou sem.

Druhý úsek okruhu představuje náročnější etapu, která nás má vyvést z údolí řeky Svratky až na nejvyšší bod u Deblína. Co však silnice překonává z Tišnova stoupáním údolím Závistky, k tomu my zvolíme pohodlnější a čistou variantu okolo Pejškovského potoka. 220 výškových metrů představuje 6 km jízdy, navíc v krytu hlubokých lesů. Vyhnout se dopravě v Březině můžeme ještě před jezem horní cestou, která se k silnici dovede až u kříže na horním konci obce. Tady už se silničnímu úseku nevyhneme, ale bude to jen do nedalekých Heroltic. Tím ovšem jízda po silnici skončí a od rozcestí od Velkou Dřínovou dál pokračujeme lesními asfaltkami do nitra Lažánecko-heroltického krasu. Míjíme přitom ve stráních pozůstatky starých štol a o samotném krasu se dočteme na informační tabuli u altánku v místě, kde se setkávají Pejškovský a Maršovský žleb. Cesta dále opuštěnějším Pejškovským žlebem míjí studánku U Sovy a dovede nás na dolní konec Pejškova. My pokračujeme asfaltkou dále 3 km až na velké lesní rozcestí Pravková, kde se teprve dáme vpravo podle cyklistického značení ven z lesa ve směru na Deblín.

To už se ocitáme na náhorní rovině, kudy dospějeme polní cestou až do Deblína. Z výšiny Na Skalce se nám otevře široký výhled k severu na moře kopců Hornosvratecké vrchoviny i k východu směrem na Brno. Pokud nemáme v úmyslu sjíždět do centra městysu, provede nás vnějším okrajem zástavby asfaltka až k hornímu konci obce. Překřížíme frekventovanou silnici a šotolinová cyklostezka nás paralelně se silnicí dovede k malebnému Deblínskému rybníku. Zde dáme opět sbohem rušnějšímu provozu, protože nás pohltí hluboké Deblínské lesy. Cykloturistické značení nás dovádí k mohutnému Prvnímu buku. Mamutí stromový velikán je zároveň výchozím bodem Deblínské lesnické naučné stezky. Tu sledujeme okolo několika informačních tabulí až k Druhému buku. Odumírající pamětník je skromnějším bratrem prvního, který jsme před chvílí navštívili. Naučnou stezku necháme odbočit vlevo a nás čeká sjezd do údolí potoka Blahoňůvky, kde se připojuje turistická stezka z blízkého Prosatína. Parádní cesta z kopce dolů končí až v údolí Libochůvky u samoty Falcovy a Chytálky, kde se zase na chvíli napojíme na silnici od Kuřimského Jestřabí.

Zde musíme zvýšit pozornost, protože úzká silnice se v hlubokém údolí ovíjí zatáčkami pod skalnatými svahy a dovede nás pod mohutným obloukem železničního viaduktu most Míru až do Dolních Louček. Kdo se chce vyhnout silničnímu provozu a zpestřit si dojezd do Louček z jiné než obvyklé strany, uhne ze silnice přes mostek u autobusové zastávky Hájenka na lesní cestu. Kuriozitou této cesty je, že vede částečně po starém náspu někdejší úzkorozchodné železnice, postavené za II. světové války z Tišnova k válečné továrně Diana u Níhova. Cesta nás vyvede až pod nižší oblouk mostu Míru, ze nímž s výhledem na Loučky sjedeme zahrádkářskou kolonií dolů do obce.

Po levém břehu Loučky se opět vyhneme silničnímu provozu, protože se záhy ocitneme u populární cyklotrasy mířící do hlubokého údolí Mezihořím na úpatí hory se zříceninou hradu Lúčka (Střemchov) směrem k Předklášteří. I Mezihořím kdysi procházela již zmíněná úzkorozchodná železnice. Pod menším z obou velkých loučských železničních viaduktů a pod vysokým železničním náspem v blízkosti řeky Loučky dospějeme až na okraj Předklášteří u zadních hradeb areálu Porta coeli.

Za frekventovanou silnicí na Tišnov – Nové Město, kterou se zvýšenou opatrností překonáme, budeme dál pokračovat bezstarostně po nové  cyklostezce k soutoku Loučky se Svratkou, přes kterou se klene cyklistický most na rozcestí pod Květnicí. Vlevo ubíhá cyklostezka na Štěpánovice, v přímém směru cesta na Lomničku a do Tišnova se vracíme vpravo upravenou mlatovou stezkou mezi strmými svahy Květnice a železnicí nad řekou. To už jsme v ulici Trmačov a u informačních tabulí naučné stezky Květnice. Od předklášterského přejezdu nás cyklostezka Klášterskou ulicí dovádí zpět na tišnovské vlakové nádraží.

Vladimír Vecheta