Dolní Loučky leží 5 km severozápadně od Tišnova v malebném…
Tišnovsko a Tišnováci v aktuálních médiích
V týdnech nouzového stavu si nás všímala televizní obrazovka
Doba koronavirová nás nutí zůstávat doma a máme tudíž čas i příležitost věnovat se výrazněji různým mediálním výstupům. Není bez zajímavosti, že se na tomto poli poměrně hojně objevoval i Tišnov, jeho okolí a také mnozí Tišnováci, ať už historičtí nebo současní. Teď opravdu nemám na mysli ani paní ministryni Schillerovou, ani rozhlasového „spíkra“ Xavera Veselého, kterých je poslední dobou všude plno. Televizní obrazovka se Tišnov(sk)em opravdu zabývala i zajímavějším způsobem.
V neděli 29. března se v populární Toulavé kameře České televize konečně objevil i Tišnov. Nešlo o výsledek žádného speciálního pozvání, autoři pořadu avizovali svůj zájem sami a k natáčení si vybrali týden po jarních prázdninách, tedy ještě před nástupem roušek. Počasí ale bohužel nepřálo a zatažená obloha rozhodně k pozitivnímu vyznění reportáže nepřispěla. V pořadu byla nejprve představena radnice, konkrétně sgrafita Jano Köhlera, zejména slavný konflikt primátora Jiříka Mydláře s rejtary hejtmana Lisowského na Štedrý den roku 1620. V kratičké zmínce se pak mihly tišnovské uličky, následovala prezentace Cesty hrdelního práva, návštěva expozice minerálů a pohled z Vokounovy vyhlídky. Komentářem přispěli Miloš Sysel ze spolku Continuum vitae, starosta Jiří Dospíšil a Kateřina Kociánová z galerie Patriot. To vše ovšem bylo nutno stihnout za pouhé 4 minuty! Buďme na jedné straně rádi za bezplatnou propagaci Tišnova, nicméně si nemyslím, že by oněch 240 sekund, byť ve velmi sledovaném pořadu, mohlo nějak závratně pozvednout turistický ruch v našem regionu.
V pondělí 6. dubna opakoval druhý program ČT zhruba padesátiminutový dokument režisérky Zory Cejnkové Svět podle Pernštejnů z roku 2013. Zejména první části filmu vévodil nám dobře známý nedaleký hrad i přilehlé obce – včetně zmínky, že „počátky rodu se dají vystopovat v malé vsi Doubravník na Vysočině“. V druhé půli dokumentu pak už hrály prim Pardubice, kam Pernštejnové postupně přesunuli svůj zájem a priority. Historii je věnován také pětidílný cyklus Kaple – duše rodů, natočený v roce 2016; od počátku května jej Česká televize již poněkolikáté reprízuje vždy v neděli krátce po poledni. Jeho části se nazývají Křivoklát, Telč, Náměšť, Valtice a Konopiště. Proč o něm hovoříme z pohledu Tišnova? Inu, jedním z tvůrců a moderátorem seriálu, jehož každý díl trvá 26 minut, je tišnovský historik Michal Konečný.
Tím se dostáváme k výše slibovaným Tišnovákům, které nám televizní obrazovka v uplynulém období nabídla. Nejvýrazněji se tak stalo na stanici ČT Sport, která se teď musí obejít bez přímých přenosů a zařazuje tedy slavné záznamy z historie česk(oslovensk) ého sportu. Mezi 15. a 18. dubnem mezi ně patřila i série zápasů z basketbalového mistrovství Evropy 1985, na němž naši reprezentanti senzačně vybojovali stříbrné medaile a kde jednou z hvězd týmu byl i odchovanec tišnovského basketu, rozehrávač Vlastimil Havlík. Televize připomněla dvě utkání ve skupině a pak všechny duely vyřazovací fáze, od překvapivého vítězství nad Jugoslávií přes vydřenou semifinálovou výhru nad Španělskem až po finálovou porážku od SSSR.
A protože slavné Tišnováky máme nejen mezi sportovci, ale i v oblasti hudby, nabídl nám je i kulturní kanál ČT Art. Ten dlouhodobě vysílá cyklus filmaře a pianisty Martina Kratochvíla Příběhy českého jazzu, v jehož rámci byla 27. března premiérově odvysílána část nazvaná Gustav Brom a brněnská scéna. V ní se krátce po sobě objevili hned tři naši dnešní nebo bývalí spoluobčané. O významu Bromova orchestru v oblasti tzv. třetího proudu (tedy syntézy vážné hudby a jazzu) nejprve fundovaně hovořil Jan Dalecký, zaujatý bromolog, ještě nedávno bydlící na zdejší Jiráskově ulici – a pak následovala ukázka z koncertního provedení skladby Pavla Blatného In modo classico pro smyčcový kvartet a jazzový orchestr, kterou společně zahrála Bromova kapela a Kvarteto města Brna. Pohled kamery nabídl ve společném záběru jak tehdejšího basistu orchestru Jana Hubáčka, tak stálého violoncellistu brněnského kvarteta Borise Páče, který v létě oslaví 75. narozeniny a budeme se mu tedy brzy věnovat v podrobnějším rozhovoru. Kdo má pro změnu raději záhady, mohl si v květnovém programu stanice CS Mystery povšimnout i tišnovského herce Jonáše Floriána v jednom z dílů pořadu Tajemné horizonty.
Pro Vás čtenáře budiž podstatné to, že všechny pořady, o nichž je tu psáno (s výjimkou toho posledního), jsou k nalezení v televizním archivu na webových stránkách www.ceskatelevize.cz a je tedy možné si je přes internet kdykoliv přehrát.
Tišnováci se ale objevovali a objevují i v tištěných médiích. Pravidelným přispěvatelem týdeníku Echo je vojenský analytik a publicista Lukáš Visingr, naposledy tu publikoval počátkem března v čísle 10 článek nazvaný Jaderné ambice s tázavým podtitulem Mohlo by si Česko vyrobit atomovou bombu? A zcela nedávno, v pondělí 4. května, otiskl Deník N dvoustránkový rozhovor s Tomášem Blahou, provádějícím v klášteře Porta coeli experimenty s biouhlím, které stahuje uhlík z atmosféry pod zem, vrací jí vlhkost a zvyšuje úrodnost.
Je nás zkrátka všude plno, ve světě se neztratíme…
Václav Seyfert
Další článek: Recepty Podhorácké kuchyně
Předchozí článek: Soutěž o nejkrásnější stromy, květinové předzahrádky a balkony