ZUŠ Tišnov: 70 let od založení

Ve čtvrtém pokračování našeho cyklu k 70. výročí založení Základní umělecké školy Tišnov se budeme věnovat oborům, které se staly součástí výuky až v roce 1977, kdy již školu vedla nová ředitelka Jana Pujmanová. Na více než čtvrtstoletí strávené s žáky výtvarného oboru zavzpomíná dlouholetá učitelka Zuzana Randuchová a slovo dostane i její někdejší žákyně, dnešní renomovaná výtvarnice Šárka Koudelová. Podobně se zastavíme u oboru literárně-dramatického, a to s bývalým pedagogem, brněnským hercem Ladislavem Marečkem, jehož pro změnu doplní dnes již herecký kolega, absolvent tišnovské ZUŠky Jonáš Florián. Zmíníme se i o multimediální tvorbě a ve jmenných přehledech si připomeneme všechny pedagogy, kteří se v minulosti v rolích učitelů těchto oborů v Tišnově postupně objevili.

Se Zuzanou Randuchovou o čtvrtstoletí ve výtvarném oboru

Na úvod by asi nebylo od věci laickému čtenáři vysvětlit, jak vlastně výuka v rámci výtvarného oboru na ZUŠ vůbec probíhá…

Vyučování probíhá ve skupinách s 12 až 15 žáky přibližně stejného věku a trvá tři vyučovací hodiny. Děti si mohou udělat přestávku podle vlastní potřeby, ale většinou jsou tak zabraní do práce, že se někdy diví, že už končíme a mají uklízet. Veškeré pomůcky a materiál potřebný k práci dětem zajišťuje škola,
takže žáci si nic nenosí, jen svačinku a chuť tvořit a současně se něco nového naučit. Během výuky se seznámí s plošnou tvorbou (kresba, malba, grafika) a prostorovou tvorbou (keramika a modelování z netradičních materiálů). Děti od druhé třídy základní školy jsou u nás zařazeni do 1. ročníku I. stupně a končí v 7. ročníku závěrečnou absolventskou prací. Pak můžou pokračovat další 4 roky na II. stupni a rovněž absolvují závěrečnou prací. Výtvarný obor navštěvuje celkem 132 žáků, z toho 94 učím já, jednu skupinu multimediální tvorby a další v naší pobočce v Deblíně učí paní učitelka Zouharová.

Na škole působíte již od roku 1992. Jaký vývoj výuka ve výtvarném oboru za ta léta prodělala? Změnily se postupy, případně
podmínky a zázemí k Vaší práci hodně za těch 27 let?

Do zdejší ZUŠ jsem nastoupila ve školním roce 1991/92. V této době probíhala velká změna přístupu k výtvarné výchově. Díky vzniku celostátních přehlídek výtvarných oborů ZUŠ došlo k postupnému rozvoji projektového vyučování, které se dodnes používá v celé řadě škol. Pojetí těchto přehlídek, kterých se pravidelně účastníme, si vytklo za cíl důsledně sledovat vývoj výtvarných oborů a nové pedagogické myšlenky předávat mladším začínajícím
učitelům. Obrovskou zásluhu na tom má paní Věra Roeselová, která i v pokročilém věku vše na těchto přehlídkách přísně sleduje. Co se týká podmínek k práci, ty byly v rámci možností vždy dobré. V době mého nástupu do školy se právě zrekonstruovala pro ZUŠ stará budova ve Dvořáčkově ulici, kde bylo vše krásné, nové, moderní a já byla nadšená. Dostala jsem přidělenou třídu v horním patře vyprojektovanou jako kreslírnu a v suterénu tři menší místnosti pro keramickou dílnu a sklad. Sice jsem se za ty roky pěkně naběhala po schodech, ale tehdejší ředitelka Jana Pujmanová mi dala volnost zařídit a vybavit si vše, jak jsem potřebovala. V průběhu let se obnovil školní nábytek a keramické vypalovací pece, jediné, co mi chybělo, byl větší prostor pro děti a naši práci. To se uskutečnilo nedávno přestěhováním výtvarného oboru do školy v Riegrově ulici. Rozpačitý pocit z budovy, kde se zastavil čas, mně i dětem vynahradil nově získaný velkorysý prostor a částečná rekonstrukce učeben.

Existuje nějaká spolupráce s učiteli výtvarné výchovy v základních školách? Myslím v tom smyslu, že by Vám třeba sami doporučovali nadějné žáky k dalšímu studiu, nebo že byste případně Vy sama občas navštěvovala výtvarné hodiny ve školách a vybírala si talenty?

Do škol nechodím, protože v červnu v naší škole probíhá přijímací řízení do výtvarného oboru. Děti nosí ukázat obrázky, které vytvořily doma, to je pro mě měřítko, že si malují a kreslí samy i mimo vyučování, tím pádem mají vážný zájem o výtvarnou činnost. Zároveň si budoucí adepti a jejich rodiče prohlédnou vybavení naší kreslírny a keramické dílny. Ale je pravda, že někdy se mi ozve nějaká paní učitelka ze základní školy a doporučí žáka, ale i v tomto případě žák projde výběrovým řízením. Musím uznat, že přijaté děti jsou opravdu šikovné a pracovité a uvědomují si, že se o přijetí musely samy svou pílí přičinit.

Určitě sledujete počínání svých bývalých žáků i v jejich dalším profesním životě. Kdo z nich Vám dělá obzvláště velkou radost?

S některými žáky jsem v kontaktu a sleduji jejich další profesní růst. Velkou radost mi dělají ti, kteří prorazili v tvrdé konkurenci. Zejména Šárka Koudelová Basjuková, která vystudovala pražskou Akademii a např. v roce 2015 získala 3. místo Ceny kritiky za Mladou malbu, Zuzka Sedmidubská, nyní Běhalová – absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze tvoří pod značkou 7dub autorské kolekce oděvů, Kateřina Chvílová, nyní Hozáková, absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze, nabízí spolu se svým manželem v jejich ateliéru originální řešení v architektuře, urbanismu a designu, Tereza Burianová studovala na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě a nyní dostudovala výtvarnou školu ve Francii, Petra Zacpalová studuje
na Masarykově univerzitě obor teorie a dějiny umění a kultury… Snad se nebudou zlobit ti, které jsem nezmínila, ale nemám o nich žádné informace.

Jaké jsou vaše aktivity směrem k tišnovské veřejnosti?
Po celou dobu mého působení v ZUŠ pravidelně připravuji s žáky výstavy pro veřejnost. Od roku 1994 proběhlo ve spolupráci s Podhoráckým muzeem v Předklášteří 12 našich samostatných projektových výstav, jedna pak v Jamborově galerii a několik menších v Městské knihovně Tišnov a v Městském kulturním středisku Tišnov. Každým třetím rokem se účastníme krajských přehlídek výtvarných oborů ZUŠ; z nich většinou postupujeme do celostátní přehlídky, která vrcholí výstavou ve Šternberku. Na závěr bych ráda pozvala naše příznivce na právě probíhající výstavu prací žáků s názvem Tajemný les (5. 2. – 7. 4. 2019) instalovanou v Podhoráckém muzeu v Předklášteří.

rozhovor vedl Václav Seyfert

Foto: Miroslav Randuch