ZAJÍMAVÝ ÚSPĚCH MLADÉHO FOTBALISTY

Zatímco se část místní fotbalové veřejnosti opájí vidinou, že se v Tišnově místo ještě nedávné I. B třídy bude možná brzy hrát Moravskoslezská liga, dějí se na Ostrovci poměrně v tichosti jiné, záslužné věci, kterým stojí za to věnovat pozornost.

Desetiletý žák zdejšího AFK Jakub Drábek absolvoval začátkem letošního roku nesmírně zajímavou sportovní akci, a to dokonce v zahraničí. V barvách týmu Německo-české fotbalové školy (Deutsch-Tschechische Fußballschule) se zúčastnil v městečku Thedinghausen poblíž Brém halového fotbalového turnaje JFK-Cup. To není akce na počest Johna Fitzgeralda Kennedyho, jak by se podle zkratky mohlo zdát, znamená to Jugendförderkreis-Cup. Startovalo na něm 20 družstev převážně z Německa, ale mezi účastníky byly mimo jiné také například týmy Cambridge United, Rapidu Vídeň nebo Sparty Praha. Jak se mladý fotbalista z Tišnova k podobné atraktivní příležitosti vůbec dostal? Vždyť citovaná škola vyvíjí svou činnost až kdesi v oblasti Františkových Lázní poblíž německých hranic…

Vezměme to hezky od začátku. „Kubík ještě chodil do školky,“ vzpomíná jeho táta, „když jeho děda přišel s tím, ať ho přihlásíme do fotbalu, že přece není normální, aby si pořád kopal do balónu. To bylo v roce 2012, kdy ještě jako pětiletý absolvoval svůj první ,opravdový’ trénink v místním AFK. Po čase se nejen jeho ujal zřejmě osudový trenér Petr Pavlas, který kolem sebe začal budovat úžasnou partu malých kluků a nadšenců z řad jejich rodičů. Po prvním turnaji, v němž skončili v poli poražených, prohlásil, že kluky naučí fotbal tak, až budou všichni v okolí s obdivem koukat, a začalo se mu to postupně dařit.“ Kuba Drábek hrál od začátku s kluky o téměř dva roky staršími, ale prosadil se až do základní sestavy a tato tzv. starší přípravka nakonec vyhrála v sezóně 2015-16 okresní přebor Brno-venkov. Mladého fotbalistu neodradila ani nepříjemná zranění: při jednom z prvních zápasů si zlomil nohu a do 1. třídy jel na vozíčku. Tehdy sice tátovi řekl, že už fotbal hrát nechce, ale vrátil se a zhruba po roce si pro změnu na tréninku zlomil klíční kost. Jenže láska k fotbalu byla znovu silnější než další trpká zkušenost. Místo cest k moři trávil letní prázdniny na fotbalových kempech, začaly mu chodit pozvánky do výběrů Okresního fotbalového svazu a přibývalo individuálních ocenění z turnajů, na nichž pořád ještě patřil k těm nejmladším.

V červnu 2017 se ozvala Zbrojovka Brno, která Kubíka pozvala na trénink a poté i na soustředění. Zůstal sice kmenovým hráčem AFK Tišnov, ale za Zbrojovku hostuje, takže o program má více než postaráno – pokud se neobjíždějí turnaje se Zbrojovkou, hraje se za Tišnov a volného času, samozřejmě ani jeho rodičům, už mnoho nezbývá. A právě brněnská Zbrojovka byla požádána, aby dodala tři hráče do výše uvedeného česko-německého týmu na zmiňovaný turnaj. Nakonec odcestovali dva, spoluhráč s fotbalovým jménem Václav Kadlec a náš Jakub Drábek. Jejich tým nejprve obsadil v základní části 3. místo, když úvodem jedinkrát v celém turnaji podlehl, konkrétně Hannoveru 0:4, s týmem Baltické fotbalové školy remizoval 1:1 a pak dvakrát zvítězil: nad celkem JSG Löwen 5:0, a dokonce nad Borussií Dortmund 1:0. Tím se posunul do boje o 9. až 16. příčku a tam už triumfoval. Ve skupině nejprve remizoval s Cambridge United 0:0 a Rapidem Vídeň 1:1, načež jej výhra nad Hamburger SV v poměru 4:1 vynesla až do duelu o 9. místo, ve kterém po nerozhodném výsledku 3:3 zvítězil na penalty nad Werderem Brémy. Pražská Sparta byla pro zajímavost až jedenáctá…

Z Německa se Kubík vrátil v noci z neděle na pondělí. Do školy sice nešel, ale celý den se doma učil. „Škola je základ,“ říká otec Lubomír, „ale sport tomu může dokonce pomáhat. Na turnaji spali kluci v německých rodinách, museli mluvit anglicky a všiml jsem si, že po návratu se Kuba mnohem více věnuje angličtině, protože na vlastní kůži poznal, jak je cizí jazyk důležitý.“

Tak držme Jakubovi palce, ať to jde i nadále – v životě, ve škole i na hřišti…

Václav Seyfert, redaktor TN

Popisek pod fotografii: Jakub Drábek v dresu AFK Tišnov na nás jakoby šibalsky mrká, že všechno zatím jde, jak se patří… Fotografie z archivu rodiny Drábkovy