Proč horolezci neradi fazole

Vypadá to, že nám dnes půjde o gastronomii. Fazole na sto způsobů patří k westernům. Horolezce si ale s fazolemi nebo pytlem brambor vhodného  varného typu představit nedovedeme. Má to svůj dobrý důvod a tím je samotný var vody. Voda vře při sto stupních. Tak si to všichni pamatujeme. Na var vody je spoleh. Dokonce mu můžete věřit tak moc, že si ho Anders Celsius vybral jako základ své stupnice. Takže není náhoda, že voda vře přesně při sto stupních. Právě naopak, sto stupňů se pozná tak, že při této teplotě voda vře. Ale nemusí to tak být vždy. Teplota varu vody závisí mimo jiné na jejím složení. Slaná voda vře při maličko vyšší teplotě. Nás ale dnes bude zajímat hlavně to, jak se teplota varu mění s tlakem vzduchu a také s nadmořskou výškou. Mění se totiž hodně.

Doma možná najdete tlakový neboli Papinův hrnec. Jmenuje se po svém vynálezci Denisu Papinovi. Ten přišel na to, že při vysokém tlaku vře voda při vyšší teplotě. Jídlo se v ní tím pádem uvaří rychleji, což je výhoda u jídel, která se vaří dlouho. Papin sám vyvinul hrnec, ve kterém vařil tučné kosti, a získal tak překvapivě rychle základ na kvalitní polévku. Nicméně představa hrnce plného natlakované horké páry není právě uklidňující. Proto už Papin na tom svém papiňáku měl první přetlakový ventil. Ve vyšším tlaku vře voda při vyšší teplotě. Funguje to ale i na druhou stranu. V nízkém tlaku teplota varu klesá. Voda sice vře, je ale studenější, a tak se všechno vaří déle. Takže když je zrovna nízký tlak, na oběd si počkáte o maličko déle. A nejen to. Ve vyšších nadmořských výškách je řidší vzduch. Má tím pádem menší tlak a voda vře při stále nižší teplotě. Horolezcům proto každé vaření dlouho trvá. Na jídla, která my bychom dávali do onoho papiňáku, tak mohou rovnou zapomenout.

Abyste si mohli udělat představu, jak dramatický tento jev je, nachystal jsem pro vás pár čísel. Nejdříve si ujasněme základy. U mořské hladiny je normální atmosférický tlak a voda zde vře právě při sto stupních. Přesuňme se od moře k nám do Tišnova. Tišnovské náměstí Míru má nadmořskou výšku 270 m nad mořem. A považte, voda tu vře při pouhých 99,1 °C. Tak to moc výrazný rozdíl není, posuňme se tedy výš. Vrchol Květnice má výšku 446 m n. m. A voda tu vře už jen při 98,5 °C. Zdá se, že naše město budeme muset opustit. Nejvyšší hora Česka, Sněžka, měří 1 603,3 m n. m. a voda by vám na ní zavřela při teplotě 94,7 °C. To už poznat je.

Jak to vypadá na světových vrcholech? Nad Evropou se tyčí hora Mont Blanc. Na jejím vrcholu ve výšce 4 807 m n. m. má vroucí voda teplotu už jen 83,5 °C. A jak je to na vrcholu světa? Mount Everest dosahuje úctyhodné výšky 8 848,8 m n. m. Na jeho špičce je celkem rušno a rozhodně si tu v klidu čaj neuvaříte. Ale vlastně by to ani nešlo. Voda tu vře při teplotě už jen 68 °C. A to je teplota, při které české srdce plesá. Toto číslo totiž nosí na dresu Jaromír Jágr, národní hrdina z olympiády v Naganu. Existuje teorie, že vesmír se svými zákony vznikl tak, aby v něm mohli žít lidé. Sám si myslím, že  je to trochu sebestředná představa. Ale v takové chvíli se těžko bráním představě, že celý vesmír vznikl právě proto, aby na nejvyšším místě naší malé milé planety voda vřela právě při teplotě Jágr.

Vojtěch Hanák