Lubě – Vodní toky na Tišnovsku I.

Z hydrologického pohledu má Tišnovsko zajímavou polohu. Na území regionu vtéká nebo zde pramení řada drobných i větších potoků a říček včetně hlavní vodoteče Svratky, ale území opouští všechny vody jen jako jediný tok – řeka Svratka. Síť vodních toků tak připomíná otevřenou dlaň, kde se  mnoho prstů nakonec sejde v jedné ruce. V malém vlastivědném seriálu si na pokračování představíme vodní toky, které protkávají celý region, a odhalíme, odkud kam jejich žilky krajinou protékají. A možná najdeme i zajímavé souvislosti.

Lubě – poetické jméno
Potok Lubě je na Tišnovsku jeden z těch nejkrásnějších. Nejen pro atraktivní přírodní údolí, které na svém středním toku protéká, ale i pro svůj poetický název. Protože se na horním toku nachází stejnojmenná obec, je otázkou, zda má potok jméno po obci nebo naopak. Název Lubě, ve starší podobě Ljubě, odvozovali někteří od praslovanského slova „ljubva, ljubav“, tedy česky „láska“. Podle jiného výkladu je spíše od slova „lubь“, což  znamená tenké dřevo (např. se tak jmenuje část houslí). Nejpragmatičtěji ale zní slovo „lub“ jakožto kryt mlýnských kamenů, „žernovů“ (původně kadlub). Toto dřevěné bednění zabraňovalo rozlétávání mouky při mletí. Pokud něco z mouky přesto zůstalo „za lubem“, náleželo to mlynáři. Viz známé slovní spojení „má za lubem“. V Lubi se tak zřejmě dříve vyráběly tyto luby pro hojné mlýny na okolních potocích.

Statistické údaje
Délka toku Lubě je 24,2 km. A včetně svých přítoků zabírá povodí o ploše 82 km2. S ústím potoka je to jednoduché: vlévá se zleva do řeky Svratky naproti obci Březina. Přístup k místu soutoku je ale zarostlý. Svůj počátek má Lubě ve vlhkém údolíčku na hranicích katastrů Rašova a Zhoře. Kousek pod přirozenými prameny jímají vodu vodárenské studny, které jsou zdrojem pro okolní obce. K pramenům se dostanete polní cestou ze Zhoře na sever. Lubě pramení kousek pod rozvodím Svratky a Svitavy, ve stejném lese pramenící Křížovský potok teče do druhé řeky.

Cesta krajinou
Lubě přímo protéká sedmi obcemi – Zhoří, Bukovicí, Lubí, Skaličkou, Malhostovicemi, Drásovem a Hradčany. Její tok se ale dotýká pěti dalších
katastrů – Rohozce, Hlubokých Dvorů, Újezda u Č. Hory, Tišnova a Březiny. Teče víceméně jižním směrem, ale několikrát mění směr. Poprvé u Rohozce, kde se na náhorních rovinách stáčí až na sever a východ, aby se zanořilo do zahlubujícího se údolí podél vrchu Střela.

Reliéf krajiny mezi Bukovicí a Rohozcem evokuje možnost, že v dřívějších dobách teklo Lubě dále jižním směrem přes Rohozec do jamenské kotliny, tedy ve stopě dnešního potoka Lomničky. Pozdější erozní pochody odklonily tok do hlubokého údolí. Mohlo se tak stát i lidským záměrem ve snaze posílit vodní tok v údolí k pohonu mlýnů v obcích níže po toku.

V obci Lubě se znovu láme směr toku k jihu až do Skaličky, kde se obrací k západu ve směru svého největšího přítoku Lažánky, a poté znovu k jihu, čímž obtéká výrazný masív Paní hory. Jižní směr se mění na západní opět u Malhostovic a pod Klucaninou znovu definitivně k jihu do nivy řeky Svratky. Tok zásobuje vodou asi tři rybníky na trase, ale není nikde přehrazen umělou nádrží. V Lubi uvádějí, že se vylévá ze břehů zhruba každých pět let. Poslední velká zaznamenaná povodeň se odehrála v roce 1922. Správcem vodního toku je státní podnik Lesy České republiky.

Zajímavosti na trase
Nejatraktivnější je střední část toku, která prochází 7 km hlubokým údolím od Lubě po Skaličku. Severní části dominuje ve stráni několik skalních věží
z červených permských slepenců. Nejznámějším útvarem je Krkatá bába. Věž ve tvaru hlavy je známa už od 11. stol. Logicky se k ní váží místní pověsti. Jedna o sporu zdejší stařeny s čarodějnicí, které se vzájemně zaklely ve skálu. Jiná pověst vypráví o začarované svatbě krásné, ale zrádné nevěsty, i s hosty.

Krkatou bábu měla zničit stavba tzv. Hitlerovy dálnice z Vídně do Wrocłavi, s jejíž výstavbou se započalo v r. 1938. Projektant Ing. H. Lorenz ale navrhl nevídaný ústupek – dálniční pruhy zde vedl odděleně, aby skála zůstala mezi nimi, nijak nezhyzděna stavbou. Dálnice postavena nebyla, nyní
je však osud místa opět na projektantech, a to budoucí stavby komunikace R43.

Jižní část údolí od samoty Ve Žlebech je typická řadou brodů. Ve Skaličce voda Lubě poháněla Žandovských mlýn. Tato ojediněle zachovaná památka mlynářských tradic sice už šedesát let nemele, potomci někdejších mlynářů ale rádi provedou návštěvy bývalým zařízením mlýna a rovněž zde pořádají sousedské besedy a dny otevřených dveří.

Úsekem okolo Lubě ze Skaličky do Malhostovic vede cesta V Luzích. Upravena i pro cyklisty prochází tudy Naučná stezka včelařská – cesta medu. Po úseku polní krajinou od Malhostovic a býv. drásovského mlýna k Tišnovu se Lubě naposledy prosmýká užším údolím mezi kopci Stráž a Klucanina, kde protéká zahrádkářskou kolonií pod Trncem, než se spojí v nivě s řekou Svratkou.

Vladimír Vecheta