Jamborova výstava v Hodoníně

Výstavou Souznění s krajinou, která byla zahájena 17. září 2020, připomíná Galerie výtvarného umění v Hodoníně dílo malíře Josefa Jambora, jenž byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských od roku 1926 až do jeho zániku v roce 1959. V letech 1942–1945 za druhé světové války a v roce 1955 stál v čele SVUM v Hodoníně jako jeho předseda. V letech 1941 a 1948 zastával funkci místopředsedy SVUM.

Mezi hodonínský umělecký okruh přivedl Josefa Jambora jeho přítel krajinář Roman Havelka. Na přelomu dvacátých a třicátých let Jambor opouští ve svých krajinomalbách impresionistický způsob zobrazení a stále častěji se přiklání k realismu, který mu umožnil uskutečnit jeho vlastní umělecký program. Snažil se ve svých obrazech zachytit malebný rodný kraj v jeho charakteristických přírodních stavech a celoročních atmosférických náladách a uchovat tak pro budoucí generace harmonii a krásu české krajiny nedotčené průmyslovými zásahy civilizace. V uměleckém programu SVUM našel malíř Josef Jambor oporu a porozumění pro své tradicionalistické krajinářské cítění. Jeho individuální výstavy nejednou zahajoval a interpretoval hodonínský teoretik umění Jan Andrys, tajemník SVUM. Jambor se účastnil členských výstav SVUM v Hodoníně i plenérů v Beskydech, přátelil se s řadou členů spolku a na sklonku života věnoval městu Tišnovu společně s konvolutem svých vybraných prací také sedm obrazů členů SVUM. Patří k nim obrazy Joži Uprky, Martina Benky, Romana Havelky, Stanislava Lolka, Bohumíra Jaroňka a dva portréty od Josefa Prokopa. Pohled na budovu, v níž se nynější Jamborova výstava nachází, znázorňuje obraz slovenského malíře Martina Benky, který je také součástí Jamborova daru Tišnovu. Je na něm vyobrazen Pohled na Dům umělců (1914) s tradičním slováckým modrým soklem a žlutou barvou fasády, která však byla od počátku vždy šedá.

Po zrušení SVUM byl majetek Sdružení zkonfiskován a Dům umělců se stal sídlem GVU v Hodoníně, ačkoliv si ho členové Sdružení pořídili ze svých vlastních finančních prostředků jako reprezentační sídlo pro svou spolkovou a výstavní činnost. Byl vystavěn v letech 1911–1913 ve stylu secesní folkloristické architektury podle návrhu brněnského architekta Antonína Blažka a otevřen 14. května 1913 jubilejní X. výstavou členů SVUM. Architekt rozvrhl budovu do dvou obdélníkových křídel, tvořících v půdorysu písmeno V, jejichž prosklenými stropy proniká do místností rovnoměrně rozptýlené denní světlo, které dotváří chrámovou atmosféru výstavních interiérů. O Domě umělců se proto hovořilo mezi členy jako o „chrámu umění“. Ten nyní hostí více než osmdesát Jamborových děl, představujících průřez malířovou celoživotní tvorbou, vybraných z veřejných galerijních a muzejních sbírek. Galerie Josefa Jambora jako hlavní spolupořadatel výstavy zapůjčila do Hodonína řadu vrcholných prací z Tišnovské sbírky, vedle Podhoráckého muzea v Předklášteří, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Moravská galerie v Brně, Galerie České spořitelny v Praze a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.

Výběr z Jamborovy krajinářské tvorby je rozdělen ve dvou sálech do dvou souborů. První z nich představuje autorovu ranou námětově rozmanitou tvůrčí etapu. Kromě nejstarších kreseb, akvarelů a olejomaleb z Novoměstska jsou zastoupena i díla z jeho studií na brněnské technice (1908–1911), kdy čerpal náměty z brněnských ulic a periferií. Dále zde nalezneme Jamborovy pražské městské krajiny z jeho studijních let 1914–1919, strávených na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Josefa Loukoty, Vlaho Bukovace a Maxe Švabinského. V řadě Jamborových maleb z přelomu desátých a dvacátých let je zřejmý příklon k impresionismu, v němž mu byl uměleckým vzorem Antonín Slavíček. Druhá část výstavy zahrnuje díla, kdy se Jamborův malířský rukopis začal přiklánět v realistické popisnosti k věrnému zobrazení horácké a podhorácké krajiny v jejích typických a charakteristických rysech drobnopisným zachycením přírodních detailů. Výstava v GVU v Hodoníně podává výpověď o geniu loci české krajiny, jehož vyjádření ve svých krajinomalbách zasvětil malíř Josef Jambor svůj výtvarný talent v lásce a pokoře ke svému rodnému kraji.

Na hodonínskou výstavu, jež měla skončit 20. listopadu, měla Galerie Josefa Jambora v Tišnově navázat od 5. prosince 2020 projektem doc. Jana Laciny a dr. Petra Halase Vcházení do obrazů Josefa Jambora, který jsme s ohledem na současné uzavření provozu galerií museli odložit na únor 2021. Jamborova výstava v Hodoníně bude ze stejného důvodu prodloužena do 20. ledna 2021. Současně jsme nuceni přeložit na příští rok i bohatý program letošní Tišnovské muzejní noci, plánovaný ve spolupráci galerie s muzeem.

Marta Sylvestrová