Fenomén Býčí skála

Býčí skála se nalézá ve střední části Moravského krasu mezi Adamovem a obcí Křtiny a patří k nejznámějším archeologickým lokalitám u nás. Jedná se o místo opředené legendami, ve kterém jsou dodnes skryta mnohá tajemství. Vyzařuje prý negativní energii, protože bývala zřejmě využívána jako svatyně a v pradávných dobách se v ní odehrávalo množství rituálních orgií.

Mgr. Martin Golec, PhD, (*1975) je archeolog a jeskyňář, který působí jako odborný asistent na katedře historie Univerzity Palackého v Olomouci a také to donedávna byl náš tišnovský spoluobčan. Výrazně spolupracoval se spolkem Continuum vitae a několik jeho statí lze nalézt v obou dílech Almanachu Tišnovin. Býčí skála se do slova a do písmene stala Martinovou odbornou posedlostí. Během třinácti let ji navštívil zhruba pětsetkrát, takže se po svém a s novým přístupem k tématu mohl stát dalším v řadě badatelů, kteří tomuto mystickému prostoru věnovali svoji pozornost. Před  časem zorganizoval do těchto končin – nejen pro Tišnováky – společný výlet a v dubnu 2017 věnoval Býčí skále zajímavou přednášku v městské knihovně.

Výsledky dlouhodobého bádání shrnul Martin Golec v loňském roce na více než 260 stranách v knize Fenomén Býčí skála: Krajina, jeskyně a člověk. Přestože jde de facto o odborný text, je psán způsobem přitažlivým i pro laika. Navíc obsahuje řadu náčrtů, kreseb, fotografií či obrazů (včetně například trojrozměrné rekonstrukce tváře dávné princezny), tématu se věnuje z mnoha pohledů a hodně zeširoka. Na mnohé čtenáře může vyprávění dokonce působit jako napínavé detektivní pátrání, což je pro doporučení knihy zřejmě ta nejatraktivnější devíza.

Výzkum Býčí skály pro Martina Golce vydáním knihy neskončil. Již letos v létě vedl s rozsáhlým týmem další bádání a dopracoval se opět k novým objevům, na něž se v budoucnu možná budeme moci těšit při opakovaném a rozšířeném vydání jeho práce.

Václav Seyfert