Komise pro občanské záležitosti

Průvodce komisemi a výbory města – 11. část

Vloni jsme Vám v krátkých medailoncích představovali jednotlivé členy Komise pro občanské záležitosti (KPOZ), dnes dostává slovo její předsedkyně Mgr. Pavla Veselá Hanusová.

Jste předsedkyní jedné z komisí, poradního orgánu městské rady. Jakým způsobem komise pracuje, jak často se scházíte a na co kladete hlavní důraz?
Nevnímám působení v komisi jako práci, protože ze setkávání se všemi jejími členy mám radost. Týká se totiž aktivity, která tak trochu v této době mizí; je založena hlavně na osobním kontaktu a setkávání členů komise s občany. Scházíme se jednou měsíčně a na Vítání občánků. Mezi hlavní činnosti patří domluva o gratulacích občanům, vítání našich nejmenších a radíme se o všem, co se týká společenského života. Uvítám i od občanů nové zajímavé podněty, které by tuto oblast mohly ještě rozšířit.

Jakým způsobem předáváte svá doporučení městské radě? Je to jen formou zápisů z jednání nebo máte s vedením pravidelný osobní kontakt? Funguje spolupráce dle vašich představ nebo máte nějaký námět na její zlepšení?
Doporučení radě se dávají nejen formou zápisů, ale dávám je i osobně, neboť jako zastupitel se s vedením pravidelně a často potkávám. Spolupráce funguje velmi dobře, daří se i propagace komise v Tišnovských novinách, kde pravidelná rubrika „Blahopřejeme“ informuje všechny občany. Myslím, že v dnešní době se stále poukazuje na to, co nefunguje, a to, co naopak ano, bereme jako samozřejmost. Vnímám tedy užitečnost těchto aktivit i díky
časté pozitivní zpětné vazbě od občanů, což mě velmi těší.

Můžete přiblížit čtenářům konkrétní zásadní otázky či témata, kterými jste se zabývali v horizontu cca posledních dvou let?
Naším hlavním tématem je setkávání se s občany při jejich významných jubileích. Řešíme každý měsíc aktuální jubilanty a dalším velkým tématem jsou organizace a obřady pro naše nejmenší občánky a jejich rodiče. Nyní se do Vítání občánků od března zapojí i městská knihovna s projektem „S knížkou do života“, což vnímám jako velmi zajímavé pro rodiče i děti, které obdrží knižní pozornost. Jako Česká republika zaujímáme přední místo v počtu knihoven a zrovna nedávno jsme se s kamarádkou bavily, že do nich chodí čím dál více dětí. Doufám, že tento projekt napomůže k dalšímu zvýšení počtu čtenářů.

Jaké úrovně podle vašeho názoru oblast, kterou máte v komisi na starosti, v našem městě dosahuje? Lze s ní vyslovit spokojenost či naopak?
Komise pro občanské záležitosti má v Tišnově dlouholetou tradici, i já jsem byla před 10 lety na vítání s dcerkou a máme doma na památku zlatý přívěsek i fotografie z obřadu. Tehdy mě opravdu ani nenapadlo, že jednou budu rodiče a jejich ratolesti vítat já. Když jsem našla doma i fotografie, které byly pořízeny před několika desítkami let na vítání mých sester, uvědomila jsem si, že se díky městu tento trend osobního setkávání rodičů a dětí naštěstí opravdu daří stále udržovat. Chtěla bych za práci v komisi poděkovat nejen dlouholetému předsedovi Rudolfu Vrzalovi, ale i všem ostatním členkám a vážím si toho, že mě vzali mezi sebe. Tato komise totiž patří k těm nejstálejším a dovedu si představit, že mé jmenování bylo zřejmě pro ně i překvapením. Věřím ale, že je jim se mnou aspoň tak dobře, jako je mezi nimi mně.

V loňském roce jsme v několika číslech představili formou medailonků všechny členy komise – ovšem kromě Vás samotné… Můžete nám tedy prozradit, jak jste se k působení v KPOZ dostala a odkdy v ní působíte?
Stalo se tak díky nové příležitosti, která se mi naskytla mým neočekávaným zvolením do řad zastupitelů, což bylo v roce 2018. Jako jmenovaný člen zastupitelstva mohu oddávat, což vnímám jako další občanskou aktivitu, proto jsem začala zjišťovat, jaké jsou i jiné možnosti zapojení, a projevila jsem o tyto informace u starosty zájem. Rada města mě jmenovala do pozice předsedkyně komise, a ke svatbám přibyla i možnost nejen se s novomanželi potkávat při jejich slavnostním vstupu do manželství, ale také je pak znovu uvítat i s dalšími členy rodiny, našimi nejmenšími občánky.

Zúčastňujete se i Vy sama gratulací jubilantům? Máte z těchto návštěv nějaký zážitek, o který byste se mohla podělit se čtenáři?
Pravidelně se každý měsíc gratulací neúčastním, protože můj nabitý pracovní program mi to neumožňuje; už i tak rodině často chybím díky většímu množství činností, které mám na starosti, ale naštěstí mám velmi tolerantního manžela, který mě podporuje, za což mu moc děkuji. Účastnila jsem se ale významného jubilea pánů Vítka a Fruhwirta, o čemž si mohli čtenáři už dříve přečíst v Tišnovských novinách. Stále také vzpomínám na milou návštěvu u pana Večeři, který mě přesvědčil, že s pokorou a zdravým přístupem k životu bych mohla žít ve výborné kondici i po devadesátce.  Pozoruhodným zážitkem je pro mě každé setkání, ať už při gratulacích či obřadech, protože obrovská škála lidí nabízí rozdílné přístupy, názory – pokaždé se něco nového dozvím a uvědomím si, co je v životě opravdu důležité.

Václav Seyfert