Doubravník

Městys Doubravník se nachází v severní části Jihomoravského kraje 12 km od města Tišnov. Krajina tu dává znát počínající Českomoravskou vrchovinu.
Městys má 840 obyvatel a jeho území se rozkládá na 1 147 ha, z čehož je více než polovina tvořena lesy. Do jeho správy přináleží i lokalita Prudká a místní část Křížovice. Doubravník je dopravně propojen s okolními obcemi, s městem Tišnovem, městem Brnem, Bystřicí nad Pernštejnem a dále Novým Městem na Moravě silnicí druhé třídy, která prochází zářezy v kopcovité až skalnaté krajině a velmi často se přimyká k řece Svratce. Řeka je také lemována jednokolejnou dráhou, která poskytuje pravidelné spojení.

Příroda
Charakter území se vyznačuje prudkými přechody z údolí do kopcovitých až hornatých terénů, kdy rovinatá krajina za Tišnovem u obce Borač začíná stoupat a připomínat spíše hory. Však také celé území je součástí chráněného přírodního parku Svratecká hornatina. Do tohoto území zasahuje několik biokoridorů a tři evropsky významné lokality Natura 2000 – Sokolí skála zahrnující i řeku Svratku, lokalitu Prudká a doubravnický kostel.
Příroda, obklopující naše sídlo, je, vedle historické architektury a potenciálu naší společnosti, velkým bohatstvím městyse Doubravníka, jehož jsme správci s povinností a snahou o velmi opatrný rozvoj.

Historie a památky
Historie městyse Doubravník je neoddělitelně spjata s rodem Pernštejnů i s pozdějšími majiteli hradu. Šlechtické rody působící v našem regionu v něm zanechaly zřetelné ovlivnění nejen v podobě architektury, ale i v ovlivnění společnosti. Architektura je viditelná, pro sledování společenské stopy šlechticů musíme být trochu pozornější. Stopa zanechaná šlechtickými rody ve společnosti odráží fakt, že Doubravník byl hospodářským, kulturním, sociálním a duchovním centrem pánů z Pernštejna. První zmínky jsou z počátku 13. století. O působení Doubravníka jako lokálního centra svědčí existence kláštera s patronací Pernštejnů, tržiště na dnešním náměstí, které znamenalo setkávání lidí z mnoha míst regionu. Mnoho zachovalých sklepení, která sloužila pro skladování, např. v místě vařeného piva, zájezdní hostinec.

V centru městyse je vyhlášena městská památková zóna, která zahrnuje území s chráněnými kulturními památkami a za cíl má ochránit historický charakter tohoto území. Z nejvybranějších památek uvedeme: Závojského vila, vodní mlýn, kaple sv. Máří Magdaleny, dřevěná lávka na Prudké, kostel Povýšení sv. Kříže, některé rodinné domy na náměstí a další.

Současnost
Geologické podmínky neumožňují přílišný rozvoj občanské zástavby ani z hlediska růstu zázemí pro podnikatele. Proto jen stěží nacházíme pozemky k zástavbě a naši lidé jezdí za prací mimo městys a obohacují svým umem široké okolí a mnohde i zahraničí.
Dnešní společenský život vychází částečně z tradic a jeho základem jsou aktivní lidé. Snažíme se podpořit všechny, kdo dobrovolně přispívají k jeho rozvoji. V naší obci působí Skautský oddíl Robinsoni, fotbalový klub, TJ Sokol, SDH, farnost, včelaři, dvě myslivecká sdružení, neformální sdružení matek a v tomto směru nesmíme opomenout i naši základní školu a mateřskou školu, čtenářský klub i další neformální skupiny. Všechny tyto skupiny a jejich aktivity jsou místem setkávání nejen pro doubravnické, ale i pro lidi z širokého okolí. Množství událostí, které se u nás dějí, můžete sledovat na našich webových stránkách nebo Facebooku městyse.

Jsme místem, kde se dobře žije a kde jsme rádi.

Barbora Šenkyříková, starostka městyse