Krása krystalů učaruje

O životě sběratele a okouzlení z neživé krásy s Tomášem Buzrlou

Ing. Tomáš Buzrla (*1979), sběratel minerálů a popularizátor mineralogie, od roku 2016 hlavní organizátor burzy Minerál Tišnov, člen redakční rady časopisu MINERÁL, pořadatel odborných setkání sběratelů minerálů a především zakladatel a provozovatel Galerie PATRIOT v Tišnově.

Kdo jsem já
Pane Buzrlo, jste tišnovský rodák a patriot? Nebo se Vaše životní cesta proplétala i jinudy, než jste našel své místo zde, v Tišnově?
Tišnovský rodák nejsem, ale tišnovský patriot určitě. Narodil jsem se v Přerově a již od mala jsem jezdil na prázdniny za rodinou na Lipůvku a tak  jsem se dostával do Tišnova a jeho okolí, které jsem si zamiloval. A to platí pořád i po šesti letech mého bydlení zde. Cítím se v Tišnově jako na dovolené. Navíc mám s čím srovnávat, protože jsem bydlel od Přerova, Karviné, Prahy, Pece pod Sněžkou až po Colorado v USA. Tišnov je můj domov.

Vaše příjmení je jazykově poněkud neobvyklé a jeho nositelů je v ČR jen pár desítek. Nepátral jste někdy po jeho původu?
Ano, všichni Buzrlovi jsme rodina a původně z oblasti jižní Moravy, konkrétně Moravský Žižkov, Moravská Nová Ves a Josefov.

V Tišnově jste nyní znám jako sběratel a mineralog. Vaše profese a odbornost jsou ovšem z jiného soudku. Můžete je našim čtenářům trochu přiblížit? A proč se Vaší profesí nestal Váš koníček?
Jsem vystudovaný ekonom se specializací na bankovnictví a dále na obchod a marketing. Mineralogii vystudovanou nemám, protože je šíleně těžká (smích). Ale vážně, peníze vydělávám obchodem a utrácím za kameny. A ty můžu následně vystavit pro širokou veřejnost. Jako mineralog bych se asi neuživil.

Mimo jiné vystupujete jako výkonný ředitel Svazu moderní energetiky. Co se rozumí moderní energetikou? A které obnovitelné zdroje energie mají podle Vás v našich podmínkách největší budoucnost?
Moderní energetikou rozumím vše bez emisí oxidu uhličitého. Jsem pro čistý vzduch pro nás a naše děti, a proto propaguji obnovitelné zdroje energie. V našich podmínkách jednoznačně fotovoltaika, protože voda, vítr a biomasa jsou téměř vyčerpané. Tím myslím obsazené lokality, kde by bylo vhodné tyto zdroje stavět. Kdežto slunce svítí všude, na každou střechu, fasádu, parkoviště, brownfield atd.

Sběratelství
Sbírání kamenů je záliba, kterou pocítí v dětství ledaskdo. Na svých stránkách píšete, že se Vaše láska ke kamenům zrodila u jedné krabice vyřazených školních vzorků, které namísto v popelnici nakonec skončily u vás doma. To byl tak silný zážitek?
To byl lesknoucí se poklad na dně popelnice, který jsem tam prostě nemohl nechat a v očích malého kluka šlo opravdu o něco pohádkového. Prostě mi krása krystalů učarovala.

Jak na Vaše zájmy hleděli Vaši rodiče, když se jim začaly v domácnosti povalovat haldy kamenů? Dobře si pamatuji nespokojenost mámy, když musela neustále zašívat kapsy prodřené od kamení…
Nikdy jsem domů nenosil úplně haldy kamenů, ale spíš jsem si z výletů na lokality přivezl tak tři až čtyři nejlepší kousky. Jeden do sbírky a ostatní na výměnu. Až dnes je trend vše z lokality důsledně vybrat do posledního střepu, prodávat to na burze a mít to na kšeft. Rodičům tedy mé sběratelství nějak zvlášť nevadilo a byli rádi, že jsem venku v přírodě.

U mě zálibu v minerálech probudil můj otec, který byl učitelem přírodopisu. Kdo byl pro Vás inspirátorem na další cestě za znalostmi mineralogie?
A hlavně za skvělými nálezy?
Vyrůstal jsem v Přerově, kde jsme měli Geo Klub Přerov a pod vedením Karla Koliáše jsme jezdili po celé republice na lokality. Vždy vlakem, spávalo se pod širákem, večer oheň a špekáčky. Prostě úžasná dobrodružství. A přátelství z této doby například s Michalem Macfeldou vydrželo dodnes.

K hledání a nalézání minerálů se váže jistě řada zajímavých příběhů…
Těch je opravdu spousta a je to na hodně dlouhé povídání. Od zasypání hlínou ve výkopu a tahání za boty ven přes rozbitou hlavu krychlí pyritu ve Španělsku, utíkání na taxík s šedesátikilovým batohem v Bulharsku, fárání do starých dolů, výšlapy na kopce v Alpách až po cesty na burzy minerálů po celém světě…

Za minerály jste procestoval řadu zemí světa. Našel jste nebo navštívil i nějaké to „El Dorado“, zaslíbenou zemi mineralogů?
Jsou místa, kterým říkám „pytlovačka“. To je místo, kde opravdu vzorky skáčou samy do pytle (smích). Jen se tam musíte dostat nebo vyškrábat. Někdy to je ve 3 000 m n. m. v Alpách, kde je spousta granátů – almandinů, jindy to je v soukromém lomu plném pyritů ve Španělsku nebo to je podzemí bulharského Madanu.

Sběratelská vášeň minerálů bývá i terčem kritiky, někdy oprávněné, jindy předsudečné. Kde je hranice, kterou už sběratel nemá překračovat?
Kdyby sběratel ty kameny nenašel a nevytáhl ven, tak by se časem (rozuměno ve stovkách a tisících let) stejně zničily geologickými procesy. Jen je potřeba dodržovat nějaké rozumné principy chování v přírodě a na dané lokalitě. Vždy po sobě vše řádně uklidit tak, aby nebylo poznat, že se tam  dobývaly vzorky kamenů. Nic při tom neničit a nelikvidovat. Domluvit se s majitelem pozemku a respektovat jeho rozhodnutí.

Stalo se Vám, že jste o své nálezy přišel např. kvůli místním úřadům, porušení zákonů nebo jiné paradoxní situaci?
Tak většinou při přejezdu hranic a celní kontrole to bylo dost adrenalinové, ale nikdy mi nebyly kameny zabaveny. Při kombinaci slušného chování, jazykové vybavenosti a důvtipu to vždy šlo nějak vyřídit. Ale zážitků bylo spousty. Jednou při vjezdu ze Srbska do Maďarska mi maďarský celník spadl do kufru auta a trčely mu jen nohy, když chtěl nadzvednout tašku s kameny a pro její tíhu se vlastně sám přitáhl do auta.

Květnice se jako významné mineralogické naleziště s problémem sběru a ničení lokality potýká. Co byste doporučil městu, aby podniklo k ochraně
nalezišť a k zabránění sběratelskému vandalismu?
To už jsem městu radil, když jsem byl přizván na jednání komise pro životní prostředí. Celou lokalitu odborně a pod dohledem expertů z kraje, města a muzea vytěžit. Vše po sobě uklidit a zrekultivovat, nalezené vzorky vystavit na různých místech (expozicích), udělat o tom nějaké články a hlavně tyto informace umístit na cedule kolem Květnice a přímo na lokalitu. Když se ví, že je lokalita vytěžená, tak se tam nekope a nedrancuje.

Galerie a Tišnov
Jak sám zmiňujete, Galerie Patriot v Tišnově je Váš splněný sen. Jak dlouho jste ho snil, než se proměnil ve skutečnost?
Od nápadu k realizaci to jsou roky. A protože to bylo celé financované z vlastních prostředků, tak jsem nejdříve musel ty peníze vydělat. Až následně jsem byl podpořen evropskými penězi na zbudování nové zadní místnosti, ve které je nyní Sál pokladů Vysočiny. I když to byla z celku malá částka, tak jsem byl rád i za tuto podporu. Dále mám „PATRIOTY“, kteří mě podporují při provozu Galerie. Zde bych rád vyzdvihl místní firmu Subterra a. s. a poděkoval jejímu řediteli Mirku Kadlecovi.

Je otevření galerie pro sběratele finále, nebo začátkem další cesty? Tedy sníte další sny, které byste chtěl (i bez souvislosti s Vaším koníčkem) uskutečnit?
Dost jsem se bál, že když se galerie otevře pro veřejnost, tak to bude takové finále a v podstatě útlum a konec dalšího sbírání. Naštěstí to tak u kamenů nefunguje, pořád jsou nové a další nálezy a kameny vhodné k doplnění sbírky a je pořád co vylepšovat. Dalším uskutečněným snem bylo vydání knihy TOP 111 minerálů Galerie PATRIOT a již nyní sním o dalších pěti knihách, které by byly celé z vlastních exponátů a rozděleny v rámci republiky lokalitně právě do pěti regionů.

Jak sdílí Vaše rodina Vaše zájmy? Máte v nich parťáky nebo jsou minerály jen výlučně Váš svět?
Jsou to parťáci a bez jejich podpory by snad ani nešlo něco takového budovat a realizovat. Navíc společné rodinné výlety za kameny a návraty s nálezy jsou opravdu úžasné chvíle. Když vidíte tu radost v očích dětí, jak si najdou svůj poklad.

Tišnov jako město mělo výlučnou známost a značku „město minerálů“ a turistická „brána Vysočiny“. Nemám dojem, že by si na tomto nyní zakládalo svoji image. Není to škoda? Jak by se dalo oživit duchovní dědictví a zdejší poklady, které se v něm skrývají?
Na tom pracuji a snažím se propagovat a popularizovat Tišnov více a více právě mezi odbornou i laickou veřejností. Například sbírka Galerie PATRIOT je tak kvalitní, že ke mně jezdí návštěvy z Evropy a celého světa a tím znají i naše město. A to jsou opravdu významní profesoři, akademici a kurátoři světových muzeí.

Pozvete naše čtenáře na nadcházející mineralogickou burzu? Nebo na některá další setkání?
Určitě rád. Sokol Tišnov pořádá a Galerie PATRIOT organizuje poslední víkend v říjnu od 29. do 31. 10. 2021 již 89. mineralogickou burzu Minerál Tišnov, a to v prostorách sokolovny a haly SSK. K vidění a zakoupení bude spoustu úžasných pokladů a také výrobky z minerálů a dále možnost v tyto tři dny zdarma navštívit expozice Galerie PATRIOT.

Děkuji za Vaše odpovědi.
Já děkuji za rozhovor.

Vladimír Vecheta