Zahradníkův rok – Září, měsíc sklizně

Milá čtenářko, milý čtenáři, blíží se nám září, měsíc sklizně.

Aby bylo vůbec co sklízet, minule jsem se zaměřil na preventivní opatření a biologickou ochranu rostlin. A taky slíbil, že když selže, bude potřeba přejít na chemii. Často se setkávám s názorem, že chemie do zahrádkaření nepatří, ale jsou situace, ve kterých to bez ní prostě nejde.
Než budu konkrétní, rozdělíme si tyto chemické přípravky (pesticidy) do jednotlivých skupin podle použití. Vím, dají se dělit podle složení, účinku, leč použití se mi jeví v tomto případě nejpřehlednější. Základem je, s jakým cílem je používám, preventivně či léčebně (kurativně). Zvažuji, jaký druh vyberu i podle škůdce, abych dosáhl co nejvyššího efektu v porovnání s prahem ekonomické škodlivosti.

Vím, že pesticidy odborníci dělí na rostlinné regulátory, herbicidy, fungicidy, zoocidy. Ty potom na insekticidy (na hmyz), moluskocidy (na slimáky), nematocidy (na hlístice, háďátka), rhodenticidy (na hlodavci). Prakticky to vnímám pro laika jako složité a nepřehledné. Místní zahrádkář chce rychlý a spolehlivý výsledek. Proto často používám osvědčené přípravky, které v sobě kombinují požerové, dýchací, systémové a hloubkově působící vlastnosti. Stále složité? Chápu.

Mám jednoduché řešení. Trh a novinky na něm se vyvíjejí tak rychle, že i já občas zajdu do obchodu pro radu odborníka, který s těmito přípravky denně pracuje. Dva příklady z praxe, kde bez chemie nejde získat kvalitní úrodu:

• Švestka zasažená pilatkou švestkovou (blanokřídlý hmyz) si sama nepomůže. Tento nenápadný hmyz dokáže s přehledem zničit 100 % úrody. Na jaře švestka nádherně kvete, objeví se plody, začnou postupně opadávat. V době sklizně na stromě není žádné ovoce. Nepřímá ochrana (celoroční sběr plodů, jarní porytí okolo stromu, pohnojení dusíkatým vápnem…) je tak trochu sisyfovská práce. Tento 4–5 mm velký hmyz klade vajíčka pouze na oplozené plody slivoní. Ideální doba na ošetření insekticidem je po opadu 4/5 okvětních lístků. Včely ztrácí zájem o květy, a tak je postřik nepoškodí.  Jedna larva za svůj život zkonzumuje tři až čtyři plody. Vidím, jak padají švestky, na každé jedna dvě dírky. Pilatka vyjí plod zevnitř a jde na další. Dorostlé larvy se zavrtají do půdy, kde si spředou zámotek a přezimují. Ošetření insekticidním přípravkem je jedinou cestou, jak získat na Tišnovsku pravidelnou úrodu. Při použití dbám návodu, vyberu postřik neškodný včelám. Musím chránit nejenom úrodu, ale i včely! Z praxe vím, že u sklizně přesně poznám místo na stromě, které jsem neošetřil. Zachránil jsem spoustu švestek před skácením jen tím, že jsem majitelům vysvětlil, že to, proč stromy neplodí, není v jiných chorobách nebo škůdcích, ale v pilatce. Nejčastějším nešvarem je postřik před opadem lístků.

• Broskvoň, zasažená puchýřnatkou broskvoňovou (houba) způsobující kadeřavost, se také sama neumí ubránit. K vyhubení nepomůže dokonalé shrabání veškerého listí, odstranění plodů. Puchýřnatka přezimuje na pupenech na horní straně stromu. Aktivní je již od sedmi stupňů Celsia. Vyšší teplota, rychlejší šíření. Ideální je pro ni vlhko, stačí mlha. Kapičky vody na pupenech. Infekce je na jaře „neviditelná“. Poznáme ji, až na listech vzniknou nepravidelné načervenalé, nažloutlé puchýře. Po opadu listů, preventivně pro další úrodu, ošetřím strom fungicidem. Nezbytné je pokrýt celý strom od větviček až po kmen, za sucha a bez mrazu. Na jaře opakuji dvakrát po čtrnácti dnech, při teplotě 7–10 °C.
Čtvrtý termín aplikace je těsně po 21. březnu. Nejpozději však než začnou rašit terminální pupeny. A potom mohu říct, že se bude broskvoni dařit. Nejčastějším nešvarem je postřik do vzrostlých listů. V každém případě je důležité si před použitím pesticidu přečíst etiketu, dodržovat návod, použít ochranné pomůcky a dávkování.

Váš Pařez – Stanislav Pařízek