Zahradníkův rok – únor

Sazenice

Milá čtenářko, milý čtenáři, je únor, a jak jsem slíbil, dnes se budu věnovat sazenicím.

Většina laiků si myslí, že sazenice jsou především rajčata, saláty, okurky, dýně, brokolice, květáky, muškáty, macešky. Avšak v odborné zahradnické terminologii se pro sazenice jednoletých rostlin používá termín přísada. Dnes proto pohovořím pouze o sazenicích. Myslím tím mladé rostliny vhodné pro výsadbu a další pěstování. Patří sem sazenice trvalek, trav a dřevin. A těm se budu věnovat trochu hlouběji.

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ SAZENIC
Už ze školy vím, že dřeviny můžeme dělit do skupin dle různých kritérií. Základní dělení je na stromy a keře. Ty potom dělíme na listnaté a jehličnaté. Dále na opadavé a neopadavé. Z jehličnatých je opadavý pouze modřín. Sazenice můžu dále dělit podle velikosti koruny, šířky, výšky v dospělosti i podle výšky kmene. Tady můžu volit zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. U některých sazenic je podstatný i způsob množení z mateřské (matečné) rostliny. Množí se semenem (generativně), řízkováním (vegetativně) nebo metodou in vitro (ve zkumavce se z minimálního množství rostlinného pletiva získá plnohodnotná sazenice). Většinou se nedovím, jak je rostlina množena, ale i zde jsou výjimky. Třeba u tisu obecného nebo také nazývaného červeného (Taxus baccata). Množený osivem vytváří terminál (hlavní výhon), proto v dospělosti tvoří kompaktní jehlan s jasnou špičkou. Ideální solitér. Tis množený řízkováním vyroste v rozkladitou rostlinu vhodnou do skupinové výsadby, třeba živého plotu.

ČÍM VŠÍM SE ŘÍDÍM PŘI VÝBĚRU SAZENIC
V první řadě si musím říct, co všechno od konkrétní sazenice očekávám. Mohu si vybrat krásu nebo užitek nebo obojí. Potom si musím uvědomit, jak velkou plochu pro výsadbu rostlin mám. Jakou mám k dispozici půdu, nadmořskou výšku, kolik světla a kolik vody. Využití zmíněných parametrů přispěje k naplnění mého očekávání. Nesmím ještě zapomenout na velikost koruny, kterou bude mít sazenice v dospělosti, abych nebyl překvapen, že vrhá stín, kam nechci. Případně u stromu zvážím i podchodnou výšku nebo jen takovou, abych zvládl česat plody ručně. U ovocných dřevin vybírám odrůdy, které nakvétají co nejpozději, aby mi úrodu nezničil mráz.

V současné době se šlechtitelé zaměřují na konkrétní druhy, které lze pěstovat i jako keř. Například sladkovišeň jako vysokokmen dorůstá do výšky až patnáct metrů. Kdežto sladkovišeň křovitá dorůstá maximálně do výšky dvou metrů a přitom produkuje dostatečné množství plodů. U sazenic pro okrasné využití je dobré znát, v jaké období kvetou, abych si mohl vytvořit zahradu lahodící oku od jara do zimy. Výsadbu je dobré opravdu pečlivě naplánovat. Které sazenice rostlin jsou vhodné v rámci jedné zahrady sázet nejdříve?

Řídím se podle rostlinných pater. Proto já prvně sázím vyšší stromy a solitérní keře. Poté pokračuji keři a nakonec sázím půdopokryvné dřeviny, trvalky, trávy a bylinky Vždy si musím připravit i půdu pro výsadbu s ohledem na nároky rostlin na živiny a vláhu. Minimálně u azalek, rododendronů, vřesů, borůvek a brusinek je nutné před výsadbou vyměnit půdu kolem kořenového balu za vhodný substrát.

JAK SAZENICE NAKUPUJI
Sazenice dřevin lze koupit prostokořenné, v balu či v kontejnerech. Rostliny prostokořenné mají při nákupu volné kořeny bez zeminy. Proto se musí co nejrychleji zasadit, aby neuschly. Jsou limitované obdobím výsadby. Na jaře od zámrzu, než začnou rašit, na podzim po přirozeném odlistění do zámrzu. Výjimku tvoří prostokořenný ořešák, mandloň, broskvoň. Tam sázím vždy raději na jaře. Rostliny v balu mají na kořenech zeminu zpravidla obalenou jutou. Takto vytvořený bal zabraňuje vyschnutí a přispívá k lepší ujmivosti.

Tento druh sazenic po výsadbě roste rychleji. Obal zvyšuje pořizovací cenu a snižuje možnost výběru odrůd. Rostliny kontejnerované mají kořeny v substrátu pěstební nádoby. Mohu je sázet celý rok. Pěstební nádoba představuje životně důležitý prostor pro kořeny. Po výsadbě kontejnerovaných sazenic se jejich životní prostor zvětší. Začnou se ihned rozrůstat a tím se aktivuje i růst nadzemní části rostliny.

MOJE DOPORUČENÍ, PODNĚT K ZAMYŠLENÍ
Při výběru ovocných sazenic vnímám jeden nešvar. Pro sebe jsem ho nazval stromková turistika. Mnoho lidí se stále drží starého pravidla nákupu ovocných stromků vypěstovaných v horších klimatických podmínkách. Tato stará, pravdivá babská rada má svůj racionální základ. V dnešním globalizovaném světě však ztratila své opodstatnění. Proto nakupuji sazenice u osvědčeného zahradníka. Při nákupu vybírám rostliny ve výborném zdravotním stavu. Kondici mi napoví její kořenový bal. Musí být svěží, zdravý, nepoškozený a vyzrálý. Samozřejmě rostlina musí být bez zjevného poškození, neovadlá, neoschlá. Rány po odstranění obrostu a čípku by měly být s okrajovým závalem.

TIP NA PROCHÁZKU
V Tišnově se daří nejen okrasným a ovocným dřevinám, ale i méně známým odrůdám ovoce. Asijská hrušeň nebo již zmíněná keřová sladkovišeň.  Zatím o nich vím bohužel jen v soukromých zahradách, tam se běžně dostanu. Můžu se však s rodinou projít cyklostezkou pod Květnicí směr Předklášteří podél zahrádkářské oblasti, kde je mnoho ovocných stromů, solitérních keřů drobného ovoce, upravené trvalkové záhony i půdu pokrývající růže. V sezoně tam obdivuji záhony s rajčaty, saláty a jinou zeleninou. A to jsou právě ty v úvodu zmiňované přísady. A o nich si povíme něco příští měsíc.

Ať jsou vaše lopaty a rýče v pohotovosti i se sázecími lopatkami! Budeme je potřebovat.

Váš Pařez

Stanislav Pařízek