Napsali jsme před 50 lety – prosinec 1970

Poslední číslo úvodního ročníku zpravodaje Naše Tišnovsko z roku 1970 nabídlo svým čtenářům mimo jiné tyto články:

Okénko pamětníků
Jako doplněk k nedávným oslavám padesátého výročí založení tišnovského gymnázia bylo otištěno několik vzpomínek tišnovského rodáka MUDr. Antonína Bílého, absolventa z roku 1929, žijícího již v Praze. Vybíráme alespoň jednu z nich: „… s mateřským jazykem jsem dost zápolil, zvláště pak při slohových úkolech, z nichž mi nejhůře šly úkoly domácí. Naštěstí tady mi pomáhala maminka a celkem úspěšně. My jsme to samozřejmě tajili a  nejvíc před profesorem Macků, naším češtinářem. Ten potkal jednou maminku, když už jsem byl v septimě, znali se spolu velmi dobře. Potutelně se k ní naklonil a sdělil jí: ,Tak, paní Anno, tentokrát ten úkol byl jenom na dvojku.‘“

Ze starých městských řádů
V historické rubrice informovala Hana Příleská, že při pořádání písemností města Tišnova byl v pozemkové knize z roku 1735 nalezen městský řád, který podle udání písaře knihy vznikl před rokem 1454. Jednotlivá ustanovení jsou dodnes zajímavá jak svým obsahem, tak z hlediska jazyka, kterým byla psána. Například: „Město Tišnov za právo má v řece ryb lovení ve středu a v pátek do poledne a v kalnou vodu vždy lapati.“ Nebo: „Aby žádný přes roli nejezdil na zdýl, než napříč, aby žádný kameny nesmítal ze svý roly na jinou, aby žádný nehýbal kamením sadovým.“ A do třetice: „Aby žádný hnoje na obci nekladl, pakliby položil v druhej den aby vyvezl.“ Speciální povinnost měli uloženu někteří řemeslníci: „Pekařky obecní nemají chleba roznášeti po domech, než na trh kdež právo jest.“

Bydlení důchodců
Autor podepsaný příjmením Odehnal informoval o plánech města na novou výstavbu: „K usnadnění péče o důchodce se správní odbor městského národního výboru v Tišnově pokouší dosáhnout výstavby aspoň dvou domků o osmi bytech pro bydlení důchodců; usnadnilo by to mimo jiné výhody i lepší pečovatelskou službu. Projektový úkol na tyto domky je již zpracován, vede se jednání o hospodářské smlouvy s dodavateli. … S místem pro výstavbu těchto domků se počítá v ulici Hynka Bíma.“

Naše prosincová vycházka
Václav Borek tentokrát ozvláštnil pozvání na vycházku i připomenutím místních pověstí. „Hřebeny kopců se tu sklánějí k Besénku a vítr se prohání údolím. Kde je čas loupeživých rytířů, kteří přepadávali bohabojné pocestné v tomto kraji pod Sýkořem. Žalostné hromádky kamenů porůznu navršených na příkrém pahrbku tu zůstaly z někdejšího jejich sídla, hradu Levnova. V hradním příkopu dávno vyschla voda a v korunách stromů to teskně šumí. … Tajemství podzemní chodby, která prý vedla dolů, do žlebského mlýna, už asi nikdo neobjeví. Možná, že právě tudy spěchal rytíř Bělínek za mlynářovou dcerou, která mu učarovala. Kdoví. Lidé si dodnes vyprávějí o nešťastném rytíři, který se prý oběsil v nedalekém lese…“

O dalším ve stručnosti
Medailonek byl věnován spisovateli Josefu Uhrovi. První část dvoudílného článku nazvaného Z rybářské historie napsal Milan Jeřábek a fotografií ji doplnil jeho učitelský kolega Vladimír Bílý. Jiný známý představitel kantorského povolání Miloš Pokorný pro změnu zval Tišnováky, aby si přijeli zalyžovat do oblasti Brumova, Osik a Synalova, kde byl Na Stanislávku dále vylepšován nově zbudovaný lyžařský vlek. Poučné je jako vždy čtení o chystaných kulturních akcích. Kino lákalo na Franka Sinatru v hlavní roli amerického filmu Detektiv, před Vánoci se promítal slavný polský film Pan Wolodyjowski podle románu Henryka Sienkiewicze a na plátně se objevili také Starci na chmelu. Úplné hody ale měli zájemci o hudbu a především o tanec. Posuďte sami: v sále sokolovny hrála 12. prosince (dokonce k tanci!) známá brněnská skupina Synkopy 61, stále ještě se tančilo denně od 20 do tří hodin ranních ve vinárně Grill a tělovýchovná jednota Baník pořádala v sokolovně během měsíce hned pět společenských akcí: Mikulášskou zábavu, dva odpolední taneční čaje, Štěpánskou zábavu a Silvestrovskou zábavu. Navíc se dokonce paralelně konala druhá silvestrovská akce v sále na Mlýnské, kde hrál k tanci i poslechu místní Septet-club.

Václav Seyfert