Zdravá strava pro naše tělo i mysl

V minulém čísle jsme si přečetli výborné články zabývající se zdravým stravováním a celkově zdravým životním stylem, nyní se pokusíme navázat a téma, jak zdravě a chutně jíst, rozvineme do souvislostí, které nám pomohou pochopit, co je vhodné jíst, abychom nejen netrpěli nadváhou, ale byli celkově zdraví a vitální. Přiznejme si však, že i lidé, kteří nadváhu nemají, se nemusí cítit zdravě a užívají i léky na metabolické poruchy.

Je již zřejmé, že současná doba je dobou velkých změn a tím, že se jim přizpůsobíme, přerušíme setrvávání na již nefunkčních stereotypech, které jak lidstvo, tak i planetu ohrožují. Stereotypy týkající se zajišťování obživy souvisí i s tím, jakým způsobem si ji opatřujeme, do čeho ji balíme a kolik odpadu tím vším vytváříme. Když si uvědomíme, že jídlo je základem naší každodennosti a odvíjí se od něho naše tělesná vitalita a schopnost se bránit cizorodým látkám, stav vnitřních orgánů a celkový pocit zdraví, přijmeme snáze základní informace o tom, co volá po změně. Kouzlem této změny bude pozitivní dopad jak na náš život, tak na prostředí, v němž žijeme.

Zásady zdravé stravy v souvislosti s naším trávením
Každý řidič auta uznává, že auto jezdí na benzín nebo naftu, a když se to zamění nebo když se použije pančovaný benzín, je s autem problém. Stejně se chová náš organismus – když do trávicího „potrubí“ posíláme něco, co trávíme s obtížemi, nebo když mícháme jídlo do kombinací, které nejsou naše enzymy schopné rozložit, dochází v první řadě k únavě organismu a potřebě používat stimulanty. Kdo se dnes obejde bez častého užívání kávy, pravého čaje, cukrovinek, různých energetických nápojů, alkoholu?

V druhé řadě začnou trpět naše orgány zodpovědné za trávení potravy – žaludek, tenké střevo, žlučník, slinivka – a orgány zodpovědné za vylučování zbytků a toxinů, za resorbci vody, tvorbu vitamínů – játra, tlusté střevo, ledviny a krevní oběh.

V třetí řadě dopadají důsledky našeho špatného zacházení s „pohonnými hmotami“ na klouby, stav naší přirozené imunity a celkový pocit zdraví, který ovlivňuje naši psychiku. Kvůli nevhodné volbě jídla, kterou jsme nepřizpůsobili novým poznatkům a změnám v životním stylu moderního člověka, nyní trpíme onemocněními žlučníku a jater, tlustého střeva, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, zápasíme s alergiemi a autoimunitními chorobami.

Jak to napravit? Když se podíváme na anatomické a evoluční danosti lidského rodu, zjistíme, že pro člověka bylo v historii důležité živit se jak rostlinnou stravou, tak i masem, z anatomických hledisek se však v současnosti náš trávicí systém – tvar úst a zubů, přítomnost enzymů ve slinách,  délka tenkého střeva a charakter tlustého – blíží více býložravému typu organismu. Vývoj jde kupředu a je pravděpodobné, že změna, kterou máme
udělat, je právě ve skladbě našeho tradičního jídelníčku. Je faktem, že normy jídel ve veřejném stravování pochází z padesátých let a jsou velmi poplatné tehdejší době, z toho důvodu je stravování dětí a dospělých mimo rodinu většinou nevyhovující. Začněme tedy se změnou v rodině! Podívejme se na to, co nám nevyhovuje a co naopak dělá dobře.

Trávení masa je pro tenké střevo člověka obtížné, zatěžuje ho a působí nám únavu, pro organismus je snesitelný jeho příjem maximálně jednou až dvakrát týdně. Pro pravidelný příjem kravského mléka jako takového náš organismus není nastaven vůbec (což je logické už jen z druhového rozdílu mezi krávou a člověkem a složením jejich mateřských mlék), vyhovují nám více mléčné výrobky, které prošly fermentací pomocí ušlechtilých bakterií (jogurty, kefíry, tvrdé sýry). Díky ustrojení svého zažívacího systému bychom se měli zaměřit především na příjem ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin a olejnatých plodin, tyto komodity by měly být hlavní součástí našeho jídelníčku.

Kombinace potravin
Vhodné kombinace potravin jsou takové, které vycházejí vstříc „koktejlu“ našich trávicích enzymů a jejich pořadí, v jakém jsou do úst, žaludku a střev vysílány ze svých žláz s vnitřní sekrecí, a které odpovídají anatomii našich trávicích orgánů. Syrové ovoce je vhodné konzumovat samostatně, neboť v kombinaci se sacharidy podporujeme kvašení ve střevě a nemožnost ho strávit. Tepelně upravené a sušené ovoce už lze se sacharidy kombinovat a hodí se k obilninám všeho druhu. Ovoce a mléčné výrobky jdou dohromady v omezené míře, pro zakysané mléčné výrobky platí, že je jíme samostatně nebo s obilovinami. Zásadně nekombinujeme mléčné výrobky a sacharidy, tj. obilniny s masem. Maso mnohem lépe strávíme se zeleninou, tepelně upravenou a zejména s čerstvou, ale vůbec se k němu nehodí obiloviny a sacharidy (brambory), naše oblíbené přílohy. Český knedlík k masu a omáčce je pro naše střeva přímo hrozbou. Snažíme se tedy k masu připravit – podle sezóny – porci dušené nebo orestované zeleniny nebo mísu čerstvého zeleninového salátu. Zahušťované omáčky jsou přežitek, neboť jsou pro náš trávicí proces velkou zátěží.

Vystřídat je může rajčatová omáčka s bylinkami bez přídavku cukru a mouky, dýňová kari omáčka nebo svíčková, připravené pouze mixováním dušené nebo pečené zeleniny. Vejce můžeme kombinovat se zeleninou a v menší míře s obilovinami. Letošní vánoční výzvou může být právě změna v jídelníčku. Pokud se rozhodnete vyzkoušet něco netradičního, zde je pár typů na sváteční tabuli: zeleninový vývar (pórek, mrkev, petržel, celer, cibule) s kořenem zázvoru a petrželkou a místo kapra pečená dýně hokkaido plněná červenou čočkou s rajčaty, rajčatovou omáčkou a kořením, jako příloha šťouchané brambory s cibulkou. Dýni krájíme na díly i s nádivkou jako malou loď, která bezpečně  propluje naším tělem a my si nadělíme pod stromeček svěžest.

Jana Koudelová