Bleší trh, tedy prodej či směna věcí, které jejich majitel…
Pejškov
Osada Pejškov, místní část Tišnova, leží v Pejškovské sníženině na jižní straně údolí stejnojmenného potoka mezi Deblínem a Herolticemi, cca 8 km JZ od Tišnova. „Obec je odedávna přiškolena a přifařena do Deblína, soudně a politicky patřívala do Tišnova, nyní do Brna. Horní části vsi říkají Evropa, dolní Amerika,“ čteme v nejstarším záznamu Kroniky Pejškova. Dnes v Pejškově žije cca 40 stálých obyvatel a průměrného věku 34,5 roku.
Z historie Pejškova
Nejstarší listinný zápis o Pejškovu je z roku 1390, kdy Markéta, dcera Jana z Lomnice, jinak z Deblína zmiňuje Pyštkov (Pejškov) ve výčtu svého dědictví v Zemských deskách brněnských. Roku 1466 byla obec, tehdy uváděna jako Piščkov, majitelem Ladislavem z Boskovic s celým panstvím deblínským prodána městu Brnu. Při správní reformě tvořil v roce 1820 dle pozemkové matriky Pejškov jednu politickou obec spolu s Vohančicemi, Žernůvkou, Čížkami, Úsuším a Nelepčí. Od roku 1850 je uváděn jako osada obce Deblín. Od r. 1880 byl samostatnou obcí. K 1. 3. 1986 přičleněn jako část města Tišnov. V roce 1990 proběhl mezi obyvateli průzkum o další samosprávě obce. Zájem o připojení k Vohančicím však přišel pozdě a Pejškov zůstal místní částí Tišnova.
Přírodní prostředí a kulturní památky
Pejškov se nachází v zalesněném východním cípu Bítešské vrchoviny, která je označována jako Deblínský ovál. Na rudy a minerály bohatá svratecká rula souvisí s dolováním v deblínském rudním revíru, který patří mezi nejstarší v našich zemích. To zde probíhalo od 13. do 19. st. a hlavním artiklem byl stříbronosný galenit a zlatonosné křemenné žíly. Doly se nacházely v okolí Deblína a mezi Vohančicemi, Pejškovem a Herolticemi.
Hlavní pokladnicí Pejškova je přírodní prostředí. Páteř tvoří Pejškovský potok protékající v celé délce hlubokým zalesněným údolím jižně od obce. Ze samotné osady přitéká jen jedna z krátkých zdrojnic. Opakované zkušenosti obyvatel hovoří o tom, jak umí napáchat nemalé povodňové škody. Malebnost údolí potoka je chráněna jako významný krajinný prvek spolu s dalšími (Heroltický potok, Mastná, Baňkovy). Údolí je také jedním z mála míst Tišnovska, kde žije vzácný mlok skvrnitý. Původní lesy tvoří zbytky starých bučin s jedlemi, modříny a duby VKP Durodky. Východně od Pejškova na hranici s Herolticemi se zachoval hraniční strom buk, vzrůstově nejmohutnější a nejstarší strom Tišnova.
Už od roku 1958 má statut kulturní památky býv. klasicistní rychta č.p. 3 se zděným žudrem (zádveřím). Je na ní umístěna odedávna i zvonička, protože v obci se kaple nikdy nenacházela. Jediným sakrálním objektem je pozdně barokní kamenný kříž z roku 1791. Stojí na horním konci s dalekým rozhledem do krajiny mezi dvěma mohutnými lípami.
Pejškovské zajímavosti a kuriozity
I když obec postrádá většího pospolitého života, nedrží se zde kroj, zvyky, hody, ani žádná pouť, přesto tu žije několik aktivních obyvatel, díky kterým
do Pejškova přichází i návštěvníci. Od roku 1999 hospodaří manželé Kročovi na rodinné farmě č.p. 35. Farma chová koně, východofríské ovce, papoušky a další zvířata. Koně slouží k rekreačním vyjížďkám pro děti i dospělé pod vedením průvodce. Ovčí mléko zpracovává na mléčné produkty, které od roku 2013 díky registrované mlékárně nabízí k prodeji ze dvora. Stejně jako domácí produkci medu z vlastního včelstva.
Železniční stanici Pejškov budete v jízdním řádu hledat marně, ale najdete ji na zahradě domu č.p. 32. Trať o rozchodu 15“ měří více než 700 m. Jejím autorem je pan Zdeněk Duřpekt. Železnice není ale pro veřejnost přístupná. Stejně tak zdobí střechu jeho domu kupole soukromé hvězdárny. Jediné na celém Tišnovsku.
Současné plány a aktivity
Zájmy občanů Pejškova v Tišnově zastupuje pětičlenný Osadní výbor (OV) Pejškov zřízený Zastupitelstvem města Tišnova 19. 6. 2019. Předsedou je Richard Muselík, místopředsedou Jan Duda. OV se především podílí na řešení místních otázek a organizuje osadní aktivity. Obec díky své odlehlosti dosud postrádá plynofikaci, a ani zde nebylo realizováno napojení na vodovod. Častá sucha nyní vedla k přípravě výstavby vodovodu Heroltice–Vohančice–Pejškov. Protože o připojení má zájem naprostá většina obyvatel, samotné práce začnou v nejbližší době a stavba by měla být dokončena v roce 2021. Zájem je rovněž o opravu jediné příjezdové komunikace do obce, která je v havarijním stavu.
Za poskytnutí archivních materiálů a možnost nahlédnout do Pejškovské kroniky děkujeme panu Jaroslavu Jebáčkovi.
Vladimír Vecheta
Další článek: Chvála tónům, které vracejí mládí
Předchozí článek: Železné