Historické železniční pátrání

Který arcivévoda přijel v létě 1885 do Tišnova?

V minulém čísle byl součástí našeho kalendária i text o tom, že 2. 7. 1885 byla předána do užívání železniční trať z Brna do Tišnova a o tři dny později že k nám slavnostním vlakem dorazil rakouský arcivévoda Salvátor s manželkou. Měl jsem v úmyslu napsat o tom i něco dalšího, zejména blíže specifikovat zmíněného arcivévodu – tím ovšem nechtěně začalo dobrodružné historické pátrání…

Na více místech jsem narazil na zmínku, že šlo o Ludvíka Salvátora Toskánského a zjistil jsem, že o této osobnosti existují speciální webové stránky. Adresoval jsem tedy na uvedenou kontaktní adresu prosbu o souhlas s přetištěním některé z fotografií a vysvětlil jsem, že tvořím stať na téma, kterak jmenovaný arcivévoda s chotí slavnostně otevírali železnici do Tišnova. Vzápětí se ozval správce stránek Jiří Hyka s informací, že musí jít o omyl. Ludvík nikdy nebyl ženat, většinu času trávil na Mallorce a byl to především cestovatel, vědec a bohém, který by se prý rozhodně takové akce nikdy nezúčastnil. Jeho verzi podporovala i jiná nejednou opakovaná zmínka v dostupných materiálech, že totiž arcivévoda přijel v uniformě polního maršála, zatímco Ludvík vojákem nikdy nebyl.

Od pana Hyky jsem navíc získal rady, jak dále postupovat. Doporučený náhled do digitalizovaných kronik železničních stanic mezi Brnem a Tišnovem sice žádnou novinku nepřinesl, neboť tyto začaly být systematicky vedeny až po založení republiky roku 1918, ale podstatnější byl kontakt na PhDr. Evu Gregorovičovou z Národního archivu v Praze, odbornici na toskánskou linii habsburského rodu. Důležitá byla pro mne především její informace, že „dle mého odhadu by se patrně oslavy otevření tišnovské železnice mohl zúčastnit buď Karel Salvátor (1839–1892) s manželkou Marií Immaculatou, nebo jeho nejstarší syn Leopold Salvátor (1863–1931).“

Oba jmenovaní byli příslušníky císařské armády, Karel byl vynálezcem několika strojních pušek a podle wikipedie „byl od roku 1866 polním podmaršálkem“. (Německá verze téhož zdroje ovšem nabízí na jiném místě kompletní „Liste der Feldmarschallleutnante Kaiserliche und k.(u.)k. Armee 1618–1918“ a v tomto seznamu se Karel Salvátor vůbec neobjevuje.) Syn Leopold kráčel v otcových šlépějích, věnoval se modernizaci  dělostřelectva a podílel se na rozvoji vzduchoplavby.

Přestal jsem – obrazně řečeno – pátrat v Toskánsku a obrátil se na odborníky z oblasti železnice. Pan Alan Butschek, který se autorsky podílel na několika publikacích o vlakové historii na Brněnsku, se ovšem přiznal, že to byl právě on, kdo na stránky Internetové encyklopedie dějin Brna umístil zmínku o Ludvíkovi, převzatou ze starších zdrojů. Paradoxně tedy nakonec čerpal spíše on z mých čerstvých poznatků a já jsem nijak nepokročil.

Jako další krok jsem učinil pokus vniknout do dobového tisku. Deník Mährisch-schlesischer Correspondent otiskl 4. 7. 1885 podrobný článek o nově vybudované železnici do Tišnova, ovšem o slavnostní jízdě nebyla ani zde, ani ve vydání ze 6. 7. žádná zmínka. Objevila se tu ale kratičká noticka, kterou zveřejnil téhož dne i list Brünner Zeitung, že „v sobotu 4. 7. přijal arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský návštěvu arcivévody Leopolda Salvátora a strávili spolu večer v Kamenném Mlýně“, což byla brněnská, téměř výlučně německá osada s textilní továrnou a výčepním právem. V předvečer oné slavnostní jízdy do Tišnova tedy Leopold nepochybně pobýval v Brně, což mohla být důležitá stopa.

Jenže ouha! Podle všech známých podkladů měl pan arcivévoda přicestovat vlakem s manželkou, zatímco Leopold Salvátor se oženil – s Blankou Bourbonsko–Kastilskou – teprve v roce 1889. V tomto datu se wikipedie rozhodně nemýlí, neboť je potvrzuje i podrobná genealogie rodu Salvátorů.

Ovšem i tento rozpor může mít vysvětlení. Poměrně často jsem narážel na fakt, že zdánlivě neprůstřelné historické informace se nemusí zakládat na pravdě. Vždyť i reprezentativní kniha Tišnov mylně uvádí jako datum otevření železnice od Brna den 1. 9. 1885. Co když Salvátor tehdy přijel sám? V roce 1934 probíhala v Tišnově oslava 50 let od začátku budování dráhy a zdejší občané při ní sehráli scénku někdejšího příjezdu Salvátora s manželkou slavnostním vlakem. Z akce se zachoval amatérský film, který se nedávno promítal ve zdejším kině. Nemohlo se stát, že manželku si pro větší zajímavost vymysleli autoři oné scénky teprve roku 1934 a vrylo se to postupně natolik do povědomí, že se začala její přítomnost vztahovat už k červenci 1885 a pak jen každý další autor opisoval od předešlého?

Pravdy jsem se nedopátral. Osobně sázím spíše na Karla, zejména proto, že Leopoldovi bylo v roce 1885 pouhých 22 let a teprve v roce 1916 dosáhl hodnosti generálplukovníka. Ovšem – kdo ví?

Václav Seyfert