Tišnovská noční obloha III. – Jak se připravit na pozorování

Teplé letní noci od června do srpna jsou sice z astronomického hlediska velice krátké, zato jejich příhodné klimatické podmínky nebrání strávit pod hvězdným nebem třeba celou noc. Aby takové hvězdné dostaveníčko mělo i svůj zážitkový efekt, je dobré se na něj náležitě připravit. Zvolit si vhodné  vybavení a najít příhodné místo vypadá triviálně, ale pokud tuto drobnost podceníte, můžete si připravit namísto krásného pozorování zbytečné zklamání. Třetí kapitolu budeme věnovat přípravě na noční pozorovací vycházku pod hvězdy.

Najděte si vhodné místo
Nejlepšími místy k pozorování noční oblohy jsou osamělá návrší vysoko nad krajinou, kde je pohled na nebe co nejméně stíněn a zároveň lesnatý obzor utlumí světlo okolních vesnic. Tišnovsko ovšem není zrovna součástí tzv. oblasti temné oblohy, kde je „světelný smog“, tedy zbytečné přesvětlení oblohy pouličním osvětlením a nočním provozem minimální, a tím pádem i podmínky pro pozorování hvězdného nebe optimální. Náš jihovýchodní obzor stále lemuje záře brněnské aglomerace, a dosah této světelné polokoule, spolu s lokálními zdroji osvětlení nebe, jakými jsou Tišnov a svitavské údolí v čele s Blanskem, má na temnotu oblohy vliv až zarážející. I na tak příhodně otevřených stanovištích, jako jsou Unín, Stanoviska nebo Deblín zjistíme, že rozptýlené světlo pozemních zdrojů sebere z noční oblohy i dobrou polovinu její plochy. Podle mapy světelného znečištění v Česku najdeme na Tišnovsku oblast příhodně tmavé oblohy pouze v okrajových částech regionu. Chceme-li tedy pozorovat nebe v plné hloubce, musíme na Lomnicko a Žďárecko. Rušivé osvětlení je tu vnímatelné ještě u Rašova nebo na Veselském chlumu. Dále k severu a severozápadu je už situace příhodnější. Takovým doporučitelným stanovištěm je pak přístřešek u Osik (49.4576919N, 16.4134017E), Horní Chlébské (49.4721283N, 16.3629267E), vrch Víckov u Žďárce (49.3897486N, 16.2658728E), polní krajina u Vratislávky a vršky okolo Olší a Sejřku.

Nalaďte se na správný čas
I když jsme se vydali na prohlídku hvězdného nebe, už samotný přechod mezi dnem a nocí neboli soumrak má své hluboké kouzlo. Dokud je nad obzorem Slunce, je den a na obloze nejsou vidět žádné hvězdy. Když se Slunce konečně noří za obzor, nastává soumrak. Obrátíte-li se zády k západu, uvidíte na opačné straně oblohy zvedající se tmavý oblouk. Je to stín, který vrhá Země do vesmíru. Teprve po další půlhodině obloha ztemní natolik, že na ní vystoupí první hvězdy, a začíná noc. V létě je ovšem Slunce tak nízko pod obzorem, že pro astronomy noc vůbec nenastává. Ne, že by tehdy nemohli spát, ale sluneční světlo je stále rozptýleno v atmosféře, což brání pozorování slabších vesmírných objektů. Pro oko běžného člověka ale k pohledu na hvězdy stačí každá noc, jen když to počasí dovolí.

Naostřete oči, utlumte světla
Veškeré pozorování noční oblohy se tedy paradoxně točí okolo světla. A také okolo očí. Lidské oko jako složitý orgán je adaptováno na různé intenzity světla, ale naše dva základní režimy představují den a noc. V těchto dvou fázích „pracují“ střídavě dvě „směny“ našich fotocitlivých čidel v oku – tyčinky a čípky. Směny obou těchto čidel se střídají v práci, pokud přejdeme ze světla do tmy (a naopak). Jenže zatímco přechod na režim světlo zvládá lidské oko během 5 sekund, adaptace na tmu trvá oku 30 minut! Při pozorování noční oblohy je tedy nezbytné se vyvarovat jakéhokoliv jasnějšího osvětlení. Pouze tehdy dosáhnou oči maximální citlivosti a začnou vnímat i slabé objekty hvězdného nebe. Nestačí se tedy jen postavit na místo s oblohou nerušenou vzdáleným osvětlením, ale vyhnout se přitom i přízemnímu oslnění blízkých lamp, osvětlených oken nebo reflektorů aut. O baterkách a mobilech ani nemluvě.
Pokud si budete muset při pozorování přeci jen posvítit, je vhodné použít tlumené červené světlo, na které jsou oči citlivé nejméně. A nezapomeňte, několik desítek minut trvající adaptaci vašich očí na tmu může zcela zničit pohled na jediný silný zdroj světla. Pak ovšem nezbývá nic jiného než znovu vyčkat půl hodiny.

Vybavte se
Aby byla noční výprava příjemným zážitkem, je třeba se při ní cítit pohodlně. Velmi důležité je proto vhodné a dostatečně teplé oblečení. I uprostřed léta je noční pokles teploty citelný. Nezapomeňte přitom na typický jev, jímž je padání noční rosy, která umí promokavé boty nebo sandály pořádně promáchat. Vyplatí se vzít si také něco na sezení, například kus karimatky nebo skládací židličku. Vestoje vás při pohledu na nebe za chvíli bude řádně bolet za krkem a v zádech. Určitě nepohrdnete i přísunem teplých tekutin a nějakou tou svačinkou. V noci se samozřejmě neobejdete bez baterky, ale jak bylo zmíněno výše, nejlépe červené tlumené. A nakonec budete potřebovat k orientaci mapu aktuální hvězdné oblohy. A o tom, jakou si vzít, zase příště.

Vladimír Vecheta