Dubnové kalendárium Tišnovska

5. DUBNA – PŘED 55 LETY
V pondělí 5. dubna 1965 byla otevřena samoobsluha na sídlišti pod Klucaninou. Nejrychleji se rozvíjející obytná část Tišnova tak dostala vlastní obchod a stále rostoucí počet obyvatel nového sídliště již nemusel chodit nakupovat do centra města.

9. DUBNA – PŘED 105 LETY
V pátek 9. dubna 1915 se v Brtnici u Jihlavy narodil Leoš Malec. Stejně jako ostatní mužští příslušníci jeho rodiny po celé čtyři generace zpět zvolil i on učitelské povolání. Z jihlavského gymnázia přešel na učitelský ústav ve Znojmě, který ukončil v roce 1935. Jeho tamní profesor, akademický malíř Otakar Zemina, v něm probudil lásku k výtvarné činnosti. Po vojně se v roce 1939 s rodiči odstěhoval do Tišnova, kde byl jeho otec jmenován okresním školním inspektorem. Sám vyučoval nejprve v Nedvědici, posléze v Dolních Loučkách a především plné čtvrtstoletí na tišnovských školách. Oblíbil si řezbářskou práci s dřevem, především se ale věnoval scénografii. Od roku 1945 pracoval jako jevištní výtvarník nejprve sokolského a později Karasova divadla v Tišnově. Zúčastnil se mnoha výstav, přehlídek a soutěží, například v Chlumci nad Cidlinou, Vysokém nad Jizerou nebo v Ivanovicích na Hané. Při vzniku měsíčníku Naše Tišnovsko se v roce 1970 podílel na grafické úpravě jeho titulní stránky. Aktivně sportoval, miloval skauting a pobyt v přírodě. V 90. létech se podílel na vydávání edice Tišnov fotorevue. Také výročí jeho úmrtí spadá do dubnového období – zemřel v neděli 23. dubna 2000, tedy před 20 lety.

9. DUBNA – PŘED 95 LETY
Ve čtvrtek 9. dubna 1925 se narodil Karel Seyfert, vnuk stejnojmenného starosty města Tišnova z let 1909–1914. Po absolvování tišnovského gymnázia vystudoval v Brně právnickou fakultu, pracovně působil po dlouhá léta v Okresním průmyslovém podniku Brno-venkov a poté na právním oddělení Uranových dolů Dolní Rožínka. Stal se významnou osobností města v oblasti sportu a hudby. Po skončení aktivní sportovní kariéry vedl nejprve oddíl ledního hokeje, později tenisu a nakonec se stal předsedou celé tělovýchovné jednoty, v níž se zasloužil o vybudování sportovní haly u sokolovny. V roce 1953 založil taneční orchestr, který působil nejprve pod hlavičkou Karasova divadla, později pod jeho vlastním jménem. Plných 34 let jeho kapela hrávala v tišnovské sokolovně téměř na všech společenských plesech, on sám byl nejen organizátorem a aranžérem skladeb, ale hrál také na klavír, saxofon, klarinet či akordeon a zpíval. Zemřel 19. listopadu 1987. V roce 2015 byl in memoriam jmenován čestným občanem města.

9. DUBNA – PŘED 60 LETY
V úterý 9. dubna 1960 byl zrušen okres Tišnov. Stalo se tak na základě zákona o územním členění státu, který
toho dne přijalo Národní shromáždění Československé republiky. Tišnov byl do té doby okresním městem prakticky
již od 27. srpna 1896, kdy zde bylo zřízeno okresní hejtmanství v rámci rakousko-uherské monarchie a tento stav byl převzat i po vzniku republiky, pouze došlo k postupnému přejmenování hejtmanství na okresní správu politickou (1919) a okresní úřad (1927). Okres byl zrušen za Protektorátu Čechy a Morava 28. května 1942, ale byl znovu obnoven po skončení 2. světové války. Zákonem z roku 1960 byl vytvořen nový okres Brno-venkov, jehož se město Tišnov stalo součástí.

22. DUBNA – PŘED 90 LETY
V úterý 22. dubna 1930 v sokolovně proběhla tryzna za Aloise Jiráska, který deset dnů před tím zemřel. Tryzna začala uvedením Foersterova sboru Oráč na slova moravského kněze a básníka Karla Dostála–Lutinova, následoval přednes básně Antonína Bebra Před hrobem Mistra. Ředitel tišnovského gymnázia Alois Macků promluvil o Jiráskově díle a jeho významu pro národní osvobození, poté byl přečten úryvek z Psohlavců (Kozinova smrt). Dramatický odbor v režii Václava Majora sehrál třetí jednání Jiráskovy divadelní hry Otec. Na závěr starosta Alois Řezáč přečetl Jiráskův dopis z roku 1917, jímž spisovatel reagoval na udělení čestného občanství. Tišnov se tehdy stal vůbec prvním z mnoha českých a moravských měst, které Jiráska ještě před vznikem samostatné republiky poctilo tímto titulem.

27. DUBNA – PŘED 130 LETY
V neděli 27. dubna 1890 vznikl v Lomničce samostatný hasičský sbor. Již v roce 1882 vytvořil tehdejší starosta Josef Novotný cvičící četu při hasičském sboru v Tišnově, která pak byla zásluhou učitele Jindřicha Kokty přeměněna v samostatný sbor. Na ustavující schůzi do něj vstoupilo 19 činných a 5 přispívajících členů, starostou sboru se stal Jan Antl. První stříkačku zakoupil sbor od tišnovských hasičů za 120 zlatých – byla dřevěná, čtyřkolová a voda se do ní nalévala putnami. Nový stroj byl pořízen o dva roky později a v roce 1894 bylo postaveno hasičské skladiště. Od června 1996 sbor existuje jako pobočný spolek Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jeho starostou je od ledna 2015 Petr Špaček. V roce 2005 se hasiči z Lomničky podíleli na likvidaci požáru hradu Pernštejn, v dubnu 2019 otevřeli nově rekonstruovanou hasičskou zbrojnici.

30. DUBNA – PŘED 70 LETY
V neděli 30. dubna 1950 byl založen Okresní stavební podnik v Tišnově (OSP). Jeho prvním ředitelem se stal Jaroslav Roman. OSP se zasloužil o výstavbu některých obcí, například Koclířova na Svitavsku nebo Krhovic na Znojemsku, podílel se na modernizaci zdravotnických zařízení, škol, obchodů či rekreačních objektů. Jeho zaměstnanci rovněž opravovali historické památky, jako například Porta coeli, hrad Pernštejn nebo zámky v Lysicích, Boskovicích a Lomnici. V červenci 1960 byl OSP Tišnov začleněn do nově vytvořeného Okresního stavebního podniku Brno-venkov jako stavební správa Tišnov a podílel se na tehdejší rekonstrukci zdejší nemocnice nebo výstavbě rodinných domků. Po změně režimu byl podnik od srpna 1991 v likvidaci a 29. září 1994 byl vymazán z obchodního rejstříku.

Václav Seyfert