Paměť stromů

Tři tipy na pěší toulku

Zima je paradoxně nejvhodnějším obdobím k toulkám a objevování drsných půvabů přírody. Mnohé z nich totiž po zbytek roku zůstávají skryté za hradbou zeleně, houštin a záplavou listí a pouze v odhalené podobě dávají spatřit plnou krásu své mohutnosti. Mluvíme tu samozřejmě o stromech. Zimní habitus opadavých listnáčů dává vyniknout velikosti jejich koruny, stavbě a propletenosti větví, hloubce a zbrázděnosti letité kůry. U většiny jehličnanů se sice této proměny nedočkáme, o to více však vyniknou vprostřed zimou prosvětleného lesa. Zima je skvělý čas na hledání a obdiv zástupců stromové říše, kteří pamatují víc než lidé.
Téma starých, památných, významných či legendárních stromů je na Tišnovsku velmi populární a opakovaně odborně erudovaně i populárně zpracováno. Stromy se silnými příběhy, oblíbené jednotlivci či hrdě opečovávané obcemi se promítly do anket Strom Tišnovska, do kalendářů, pořadů i knih. Své zástupce dostalo Tišnovsko i do finále každoroční celostátní ankety Strom roku. Legendární Pernštejnský tis ji v roce 2005 i vyhrál.
V dalších řádcích tak trochu proti duchu doby hledajících všechna „nej“ a spěchajících za turistickými cíli v autech či na kolech vyšlápneme hezky pěšky starými cestami právě za několika ze zajímavých stromů, které můžeme na toulce  krajem obdivovat nikoliv na fotce či tabletu, ale právě tam, kde rostou.

1) Z Tišnova nad horní Lubě
Výchozí místo: Tišnov, Brněnská
Cílové místo: Hluboké Dvory
Délka: 10 km
Trasa: Tišnov – Železné – Stanoviska – Hájek – Unín – Hluboké Dvory
Procházka za stromy do kopců Žernovnické hrástě je pestrá množstvím zástupců různých druhů, které můžeme i na krátké cestě potkat.
První cenné stromové pamětníky známe hnedle v srdci Tišnova. Když se vydáme nad Brněnskou ulicí chodníčkem mezi hřbitovem a Parkem pod kostelem, doprovází nás památná 22hlavá lipová alej směrem na návrší Na Hrádku. O kousek dál na Riegrově zdobí Vilu Franke další známý exemplář – mohutná borovice černá. A rovnou Riegrovou dojdeme přímo k pavilonu tišnovské nemocnice, kde máme třetího z řady známých „městských“ stromů – velký dub letní. Pěší stezkou krajem lesa okolo zahrádek konečně mizíme z města. Než ale dosáhneme Železného, nemineme u božích muk v sousedství parkoviště pod Klucaninou mohutný jasan (49.3506528N, 16.4348831E).
Solitérní koruna lípy u Železného (49.3545978N, 16.4483256E) před branou firmy Vitar skýtá stín v horkých dnech a její víc jak čtyřmetrový kmen svědčí o tom, že byla milníkem už v dobách starých stezek. Výstup po zelené turistické značce do kopců k samotě Stanovisko nás dovede do krajiny s množstvím starých ovocných stromů. Zvláště zaujmou staré solitéry i aleje letitých třešní lemujících meze i cesty. Za statkem zamíříme cestou k východnímu konci osady Hájek. K rohu kaple P. Marie se po staletí tiskne kmen prastaré lípy (49.3736433N,
16.4753950E). I když pomalu chátrá, je stále svědkem starším než leckterý pamětník.
Skutečně kapitální kousek mezi tišnovskými lípami najdeme ale v nedalekém Uníně (49.3823867N, 16.4917406E). Pravý roh kostela sv. Petra a Pavla zakrývá kmen, který svým obvodem téměř 6 m nemá v regionu konkurenta, a zaujal i místo mezi nejvýznamnějšími stromy Jihomoravského kraje. Sousední lípy jsou i přes svou mohutnost o poznání „mladší generací“.
Toulku za pamětí stromů můžeme uzavřít v Hlubokých Dvorech. Snad je to dáno odlehlostí vesnice, že zde najdeme zástupce hned několika dalších stromových druhů „památných“ šířek – buk lesní zvaný V Rozkopalově zmole (49.3843469N, 16.5114436E) či vrbu bílou u Krbů (49.3845369N, 16.5138172E). U staré stezky na jih v trati Úlehla pak nechybí ještě dvě velké lípy nebo letitý akátový hájek s kořeny z dob první republiky.

2) Klášterními lesy Předklášteří
Výchozí a cílové místo: Tišnov, Červený mlýn
Délka: 11 km
Trasa: Tišnov – Předklášteří – Žernůvka – Závist – Výrovka – Tišnov
Okružní toulku jižním okolím Tišnova můžeme vlastně zahájit, kdekoliv je to pro nás zajímavé. Ať už tedy vyrazíme
např. od Červeného mlýna nebo od vlakového nádraží v Tišnově, dáme se nejprve po levém břehu řeky Svratky
směrem k Předklášterskému mostu. Pár desítek metrů od starého vodojemu popsal na břehu řeky doc. Lacina mohutný jilm vaz (49.3477025N, 16.4156147E). Vyniká mezi sousedními stromy jako katedrální sloup, a s výškou 30 m je snad největším svého druhu v povodí Svratky na sever od Brna.
Předklášteří samo se může pyšnit mnoha letitými stromy. Lípy jsou nejen v našem regionu souputníky mnoha sakrálních staveb od kostelů až po boží muka, a nejinak je tomu i u prastaré architektury klášterního komplexu Porta coeli, kde dává stín nádvoří 16 starých lip velkolistých.
Obejdeme-li pak klášter z jižní strany, za bývalým pivovarem zdobí prostranství osamělá hrušeň (49.3517381N, 16.3989225E). Uzlovitý kmen potvrzuje úctyhodný věk 300 let stromu, který je patrně i nejstarší hrušní v kraji. Vzhůru ulicí Ondřejovou sledujeme žlutou turistickou značku až k naučné stezce Předklášteří a jejímu zastavení u 67 douglasek tisolistých zvaných Jubileum (49.3479725N, 16.3835908E). Skupina stromů mohutných rozměrů byla vysazena v roce 1908 na počest 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. a letos má tedy 112 let. Žlutou turistickou trasou dojdeme dále až na rozcestí nad Nelepčí, odkud nás přímá polní cesta do vesnice zavede k nepřehlédnutelné stromové svíci cypřišku (49.3435978N, 16.3795469E). Severoamerický unikát tvoří ozdobu kříže i celé pastviny a více než stářím 125 let udiví krásou souměrnosti a elegance.
V zahradě budovy č. 2, v sousedství Domova sv. Alžběty, v nedaleké Žernůvce roste dvojice starých tisů červených (49.3343264N, 16.3878994E). Mohutnější samčí strom s obvodem kmene 2,2 m dává tušit nejméně 200 roků stáří. Návrat do města z výletu pak můžeme okořenit ještě výstupem na skály Výrovky. Co našim zrakům zpravidla unikne kvůli výhledu na Tišnov, jsou zdejší prastaré bizarně pokroucené kmeny borovic lesních, které se pnou po skalách a tvoří vzácný kousek původní divoké stromové říše Tišnovska. A konečně na svém sestupu domů nezapomeneme v osadě Za mlýnem pozdravit památnou Jeníkovu hrušku (49.3388611N, 16.4161200E), která je rovněž cenným zástupcem svých prastarých sester na Tišnovsku a po právu stromem chráněným.

3) Ze Sýkoře do údolí Besénku
Výchozí místo: Osiky
Cílové místo: Šerkovice
Délka: 11 km
Trasa: Osiky – Sýkoř, hájovna – Synalovské Kopaniny – Lomnice – Zámecká obora – Šerkovice
Za dobrodružnou výpravou s prvky detektivního hledání v chrámech lesních velikánů vyrazíme na Lomnicko. Z výšin do kraje shlížející hřeben hory Sýkoř je ostrovem starých bučin, javořin a jedlin, a tak na strmých a rozpadajících se kamenitých stráních narazíme na nejednoho letitého mudrce vtěleného do kmene prastarého velikána. Toulku svahy Sýkoře přes Lomnici až do údolí Besénku můžeme začít v Osikách. Od kaple a obecního úřadu vedoucí neznačená cesta „na Horní Židovku“, jak určitě poradí místní, nás zavede traverzem východních svahů Sýkoře do stejnojmenného bukového lesa. Záplava šedých kmenů ukazuje tvář původních sýkořských lesů. Když na okraji chráněného území nebo na nejvyšším bodě cesty uhneme vpravo, dovedou nás průsekové cesty až k nejvyšším bodům hřebene, a nakonec i k Sýkořské hájovně, která je nejlepším orientačním bodem.
Za hájovnou si nelze nevšimnout řady mohutných buků, které tvoří původní vnější hranici lesa z doby, kdy hájovna ještě stála na okraji pastvin. Jdeme-li podél této stromové hranice, praporovité tvary buků ukazují, že okolní smrkový les jen překryl původní paseky. Největším je buk s obvodem kmene 4,2 m v rohu lesa. Nedaleko něj na mýtině k cestě roste daleko známější lípa (49.4420761N, 16.4033992E). Její do 6 větví rozvětvený kmen je estetickou perlou, 6 m obvodu zase hovoří o jejím stáří.
Od Synalovských Kopanin přes přírodní památku Klášterce a rozcestí Široká potkáme na staré cestě z Ochozi do Lomnice první ze zástupců „šlechtěných“ stromových pamětníků Lomnicka – Bohunčinu lípu (49.4151989N, 16.4035411E). Strom je starý nejméně 250 let, solitérní poloha mu dala dorůst výšky 40 m a obvodu 4,3 m. Dle legendy nese jméno Bohunky, dcery Jana z Lomnice a manželky Jana z Pernštejna. To příchod na zámek v Lomnici samotné zdobí rozložitý červený Lomnický buk (49.4039614N, 16.4157531E). Vysazen hrabětem Gabrielem Serényim je starý asi 300 let a vyniká především unikátní souměrnou korunou i barvou listí. V roce 2010 byl oceněn 3. místem celostátní soutěže Strom roku. Skryt za budovami zámku u starých tenisových kurtů stíní vyhlídku do údolí potoka již víc jak 200 let starý javor klen (49.4051419N, 16.4154275E), další z mohutných lomnických stromů.
Nejzáhadnější legendu lomnické Zámecké obory však najdeme téměř detektivně na protější stráni přes hluboké údolí Besénku. V osadě Nový Svět u Zámeckého mlýna nepřehlédněme ještě stromořadí velkých kaštanů, správně jírovců. V údolí, kde začíná naučná stezka Obora Lomnice, nás zase doprovází stromořadí mohutných lip. Sama obora je stanovištěm snad největších exemplářů buků, postupný výstup naučnou stezkou až k vrcholku kopce Ledňov nás ale svede (bez značení) k nejstaršímu stromu v lomnických lesích, kterým je dožívající torzo Žižkova (někde též nazývaného Lomnického) dubu (49.4010411N, 16.4294689E). Skutečně mamutí vykotlaný kmen s 5–7 m na obvodu žije už jen jednou větví. Podle pověsti datované do roku 1420 byl v dutině dubu husitskými vzbouřenci upálen prchající lomnický kněz. Zda má strom 500 nebo 800 let, jak praví legenda, těžko však odhadnout.
Z Ledňova je nyní možné pohodlnou cestou sestoupit do Šerkovic a uzavřít výpravu do stromové historie u paty platanu javorolistého (49.3836944N, 16.4284764E), který zdobí levý břeh potoka Besénku.

Zdroje a další inspirace:
https://tisnovskatelevize.cz/tag/vyznamne-stromy-tisnovska/
https://stromroku.tisnovsko.eu
www.stromroku.cz
Významné stromy Jihomoravského kraje 

Vladimír Vecheta