Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko obdržel od Jihomoravského kraje finanční podporu…
Zatoulal se na Svratku
Morčák velký (Mergus merganser) se objevil na povodí Svratky v Tišnově. Je o něco větší než kachna divoká. U nás zařazen mezi kriticky ohrožené, zvláště chráněné druhy. Dospělý jedinec dosahuje rozpětí křídel 80 až 95 cm, hmotnosti 900 až 2 100 gramů. Má dlouhé tělo (60 až 70 cm), velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji pro lepší uchopení kořisti. Loví ryby a rybáři ho zrovna v lásce nemají.
Je částečně tažný, ale i u nás přezimuje, nejčastěji se zde vyskytuje od března do prosince. Jeho let je hodně rychlý a prakticky neslyšný. Létá přitom velmi obratně mezi větvemi stromů. Hnízdí u nás vzácně. K hnízdění využívá dutiny stromů, výstelku tvoří výlučně prachové peří. Samice snáší až 12 vajec, inkubace probíhá 32 dnů. Mláďata zůstanou dva dny v hnízdě, poté vyskočí z dutiny. Letu jsou schopna ve dvou měsících. Tento druh má rád mírně tekoucí řeky.
Potrava morčáka velkého je složená téměř výlučně z různých druhů ryb. Loví většinou jedince do velikosti 25 centimetrů, spíše však menší. Morčák je skvěle přizpůsoben k lovu ryb, dokáže poměrně rychle plavat i ve velké hloubce a k jejich lepšímu uchopení má skvěle přizpůsobený zobák. Jeho potravou se občas stávají i jiní vodní živočichové, nejčastěji korýši a měkkýši. Mláďata se zprvu živí vodním hmyzem.
V hnízdním období se zdržují na čistých, rybami bohatých řekách s břehy porostlými stromy. Morčák často bývá chován jako okrasný pták v parkových jezírcích. Na letošní fotografii je samička s mláďaty, která se pohybovala nad splavem v Tišnově. Loňského roku jsem vyfotografoval jen samičku. Jsou to velmi plaší ptáci, ale díky tomu, že to byla ještě mláďata, která nemohla létat, se mi je podařilo vyfotografovat. Samečka jsem bohužel nespatřil.
Text i foto Josef Permedla
Další článek: Monografie o Norbertu Pokorném
Předchozí článek: Sto roků doubravnického malíře