Klub českých turistů Tišnov slaví devadesát let

„Devadesát let je hodně,“ říká předseda Klubu českých turistů (KČT) Tišnov František Mach. Devět desítek let možná přinese místnímu odboru ocenění: zařazení do Síně slávy české turistiky. „Jednou z podmínek je mít kulaté výročí. Druhou, aby klub byl založen před rokem 1938 čili za první republiky. A další takový požadavek ústředí Klubu českých turistů je vydat publikaci o své činnosti,“ vysvětlil Mach s tím, že dohledávání historie o aktivitách tišnovských turistů není lehká záležitost. Chybí prameny, ze kterých by mohl informace čerpat.

Přesné datum založení?
Snahy o založení KČT v Tišnově se objevují od konce 19. století. Přestože v listopadu 1896 byly schváleny stanovy, klub založen nebyl. Začátky organizované turistiky ve městě se datují kolem roku 1920 a jejich iniciátorem či hlavním organizátorem byl Eduard Herzlík, nadšený turista a znalec tišnovského okolí. „Vlastní odbor Klubu československých turistů v Tišnově byl založen roku 1929 a řízen Brněnskou župou Klubu československých turistů. Přesné datum založení jsme bohužel nenašli. Prvním předsedou se stal Josef Jeřábek, účetní pojišťovny, jednatelem byl hoteliér Antonín Franke,“ prozradil František Mach. Jak zároveň doplnil, v roce svého založení měl odbor 88 členů. O dva roky později již 157 a v roce 1931 se počet organizovaných turistů navýšil na 171 osob.

V roce 1933 byla z iniciativy Antonína Frankeho vybudována na Klucanině dřevěná rozhledna z borových trámů. Město pro tyto účely darovalo 18 metrů krychlového dřeva. „Nedílnou součástí aktivit turistů byl vznik vyhlídkových bodů na kopci. Nad sanatoriem vznikla Lávka starosty Řezáče a pod vrcholem Klucaniny vyhlídkové místo U Jelena. Cesta vedla z hradčanského nádraží kolem bílého jelena k rozhledně s cílem na náměstí, u hotelu Franke. Což je dnešní hotel Květnice. Cílem bylo do města a jeho okolí přitáhnout co nejvíce veřejnosti,“ pokračuje v popisu střípků z dějin KČT Tišnov František Mach. Aktivity turistů spojené se stavbou rozhledny na Klucanině vyvrcholily v roce 1934 v rámci jubilejních oslav Tišnovska. V témže roce 5. a 6. května uspořádal odbor Klubu československých turistů v Tišnově turistickou slavnost „Hold přírodě“.

V roce 1938 vydal Zemský cizinecký svaz, opět z podnětu Antonína Frankeho, obsáhlou brožuru Tišnov – průvodce městem a okolím a ze stejného období pochází i dvoustránkový propagační leták KČST se znakem odboru. Jen o tři roky později byla úředně zastavena činnost Sokola, a tím i turistů. Svoji aktivitu obnovil odbor ve větším rozsahu až v roce 1948; byl začleněn do Jednotné tělovýchovné organizace Sokol a pracoval jako oddíl v rámci Sokola Tišnov. V roce 1952 vznikl zásluhou předsedy krajského odboru turistiky dr. Vahaly v Tišnově samostatný odbor turistiky při Okresním národním výboru, čímž byla ve městě oživena organizovaná turistika. Odbor měl v té době deset především dospělých členů.

Rok nato došlo ke sjednocení tělovýchovy a v Tišnově byla utvořena jediná tělovýchovná organizace Tatran. Zpočátku byla činnost zaměřena dvěma směry – na pěší turistiku a pobyt v přírodě. V témže roce dochází k rozvoji pěší a značkařské turistiky, přičemž o značení a údržbu turistických cest se starali prakticky po celém bývalém tišnovském okrese profesor Jindřich Kocián a Miroslav Šváb. Po vzniku Československého svazu tělesné výchovy v roce 1957 byl odbor turistiky jedním z oddílů TJ Baník Tišnov. V šedesátých letech byl součástí turistické činnosti také orientační běh.

Karel Formánek
„V roce 1969 byl obnoven oddíl mládeže zásluhou Karla Formánka, který dělal ve školách nábory. Právě se jménem Karla Formánka je spojena další více než třicetiletá historie turistiky v Tišnově a v okrese. V sedmdesátých letech jsem se svými kamarády Mirkem Novotným, Lojzou Zemanem, Jindrou Humpolíkem nebo Milanem Najmanem začal provozovat turistiku v Turistickém oddíle mládeže (TOM). Nejprve neoficiálně, od roku 1971 už jako registrovaní. Oddíl měl 14 členů a získávali jsme odznaky turista ČSR a Mladá stopa, připravovali jsme se na turistické závody, pracovali s mapou či buzolou, uzlovali, poznávali rostliny, učili se první pomoc. Kromě vycházek bylo aktivit v klubovně hodně,“ zavzpomínal předseda KČT Tišnov. O činnosti TOM se vedly dvě kroniky. První z let
1969 až 1974 se bohužel ztratila, druhá po roce 1974 se dochovala díky Františku Olbortovi a je v klubu dodnes. „Turistika byla pro mě něco nového, navíc rodiče mi to dovolili. Sportovně jsem nadaný nebyl a ani jsem neměl zájem soutěžit. I když později jsem se k nějakým závodům dostal. Navíc jako člen turistického oddílu jsem nemusel být pionýrem,“ dodal ke svým začátkům mezi tišnovskými turisty František Mach.

V roce 1978 dostali tišnovští turisté nabídku zajistit letní tábory v Brumově. „Jako dvacetiletí jsme pod hlavičkou Klubu českých turistů připravovali ve stanovém táboře v Brumově dva turnusy, ze začátku byly i tři. A naši členové chystají pro děti dvoutýdenní prázdninový program doposud,“ pokračuje Mach.

S turistikou v Tišnově bylo po řadu let spojeno lyžování. Odbor se v roce 1979 přejmenoval na Odbor turistiky a lyžování TJ Baník s cílem rozšířit řady  aktivních lyžařů z Tišnova a Předklášteří a posílit tak snahy o vybudování lyžařského areálu na Klínku. V roce 1980 měl odbor 39 dospělých, 7 dorostenců
a 4 žáky, přičemž tito byli velmi aktivní díky spartakiádním akcím. V letech 1986 až 1989 byla turistická činnost oddílu hodně formální, uskutečňovaly se spíše obvyklé akce jako letní tábor a dálkový pochod Tišnovská padesátka. Bylo to dáno tím, že mladší generace zakládala rodiny a starší aktivně v odboru činnost nevyvíjeli. V říjnu 1990 „přišel“ návrh na odchod z TJ Baník, na osamostatnění. K němu došlo 1. ledna 1991 a odbor byl organizačně začleněn do Jihomoravské oblasti KČT. Při svém založení měl jen 16 členů, rok nato již tvořilo turistickou základnu v Tišnově 30 lidí a v roce 1999 dosáhl klub počtu 62 členů.

Práce značkařů
Velice důležitou a dobrovolnickou aktivitou turistů je tvorba nových a obnova stávajících turistických značek a tras. Členové KČT Tišnov mají na starosti asi 365 kilometrů značených tras. Momentálně je do práce značkařů zapojeno 22 osob. „Je to obrovský balík úkolů, který na sebe vzal Lojza Zeman. O oblast Tišnovska pečuje už dlouhá léta. Značkaři jsou lidé, kteří spíše než že by šli na vycházky, provádí značení, protože značkařská činnost zabírá hodně času. Ročně se reviduje jedna třetina svěřených tras, a než se označí čtyři kilometry nějakého úseku, může to zabrat třeba i celý den,“ poznamenal František Mach, který je ve vedení klubu od roku 2014. Tehdy vystřídal Bedřicha Balabána.

Podle slov předsedy klubu se jedná o proškolené značkaře, kteří absolvují na toto téma kurzy a mají k aktivitě oprávnění od ústředí KČT. To jim také poskytuje materiální vybavení a proplácí cestovní náklady. „Značky se obnovují ob tři roky. Samozřejmě se malují i značky nové, například z důvodu přírodní kalamity, kdy je do oblasti vstup zakázán, takže musí být označena oklika, nebo vznikne nový turistický bod, jako jsou třeba rozhledny a jiné zajímavé turistické cíle. Mnohdy je děláme na podnět lidí. Poslední dobou evidujeme nové turistické značky k rozhledně u Čebína,“ dodal Mach.

Klub českých turistů Tišnov má v současnosti 75 členů. Přihlásit se může každý, kdo má o turistiku zájem. Tito organizují a zapojují se do dálkových pochodů, výletů, cyklozájezdů nebo lyžařských vyjížděk po Vysočině. V letních měsících pořádají zmiňovaný tábor v Brumově u Lomnice a druhou sobotu v říjnu dálkový a turistický pochod Tišnovská padesátka.

Tišnovské padesátce táhne na padesátku
Tišnovská padesátka patří k tradičním akcím tišnovských turistů. Dálkový a turistický pochod se šel poprvé v roce 1970 a jeho účastníci, tehdy jen členové odboru, při něm zdolali 50 kilometrů. „Pochod je zařazen mezi významné akce jihomoravské oblasti KČT, je součástí projektu Toulavý kočárek a Rodinná turistika,“ popisuje František Mach.

První oficiální ročník se připomíná až v roce 1971. Zájemcům byly nabídnuty „výšlapy“ na 50 a 25 kilometrů. Kudy vedla trasa?
Historicky první T50 vedla po trase Nedvědice, Skorotice, Černovice, Bedřichov a přes Lomnici zpět do Tišnova a po několik let se opakovala. Účast byla 220 lidí, z toho 70 na té kratší trati. Od roku 1973 je pochod v celostátním kalendáři dálkových pochodů a v 70. letech se účast pohybovala kolem 400 a 500 osob. Trasy se snažíme obměňovat a jsou vedeny do tří oblastí: podél řeky Svratky na Nedvědici a Svrateckou hornatinu, směrem na Deblín a Bílý potok anebo na Stanovisko a Lipůvku.

V počátcích měla Tišnovská padesátka dvě trasy, nyní devět včetně těch pro cyklisty. Zájemci prý mohli jít v rámci „padesátky“ také 100 kilometrů. Je to pravda?
Zatímco desátý ročník nabídl trasy dlouhé 75, 50, 35, 25 a 15 kilometrů, v roce 1981 přibyla i dálková trasa 100 kilometrů. Ušlo ji 36 vytrvalců. Dálkové trasy 75 a 100 kilometrů se šly naposledy v roce 1984.

S jakou přízní o pochod se setkáváte ze strany veřejnosti v posledních letech?
Záleží na počasí. V roce 1994 nás překvapilo velmi špatné počasí, dokonce vydatně sněžilo. Naopak rok 2015 se vydařil, na trasy 45. ročníku Tišnovské padesátky se vydalo 527 osob. Zatím nejúspěšnější v dosavadní historii Tišnovské padesátky byl loňský ročník, zaznamenali jsme 817 účastníků. Všichni
společně absolvovali pěšky nebo na kolech více než 15 tisíc kilometrů. Tímto zveme na další, již 49. ročník našeho pochodu. Konat se bude 12. října a společně oslavíme devadesát let turistiky v Tišnově.

Zlata Ptáčková

foto: archiv KČT Tišnov