Když Zrní chutná jako opium

Když Zrní chutná jako opium

To přirovnání v titulku není z mé hlavy. Vypůjčil jsem si je z recenze vedoucího kulturní rubriky Hospodářských novin Daniela Konráda, který takto trefně charakterizoval tvorbu kladenské skupiny Zrní. Její koncert na zahrádce U Palce v neděli 14. července od 20 hodin rozhodně doporučuji navštívit.

Kapela Zrní je zajímavým úkazem na současné české scéně. Vznikla v roce 2001 a začínala koncertem v kultovní domovské putyce U České lípy, nedávno už ale dokázala vyprodat obrovské karlínské Forum, přestože je stále řazena spíše do škatulky alternativních skupin. Na jedné straně spolupracuje se symfonickými orchestry – na festivalu Colours of Ostrava v roce 2015 hrála s tamní Janáčkovou filharmonií, ve vzpomínaném Foru ji doprovodila Filharmonie Hradec Králové (záznam vyšel i na desce) – na straně druhé pak pod společným názvem Černá hodinka a půl pořádá doslova intimní koncertíky v naprosto neočekávaných zajímavých prostředích: ve vile Tugendhat, na střeše pražské Lucerny, v Jindřišské věži nebo na louce před penzionem v malebné vesničce Lačnov nedaleko od Poličky. Má ledacos společného i s dalšími aktéry letošního Tišnovského kulturního léta: v počátcích kladenskou pětici výrazně  propagovala Radůza, na jejímž labelu vydalo Zrní i jedno ze svých alb, scénu pro vystoupení ve Foru pro ně připravoval pro změnu bubeník Tata Bojs, výtvarník Milan Cais.

Hudební portál Musicserver popsal hudbu skupiny těmito slovy: „Kapela Zrní je ikonou hudebního novátorství a hledačství na české alternativní scéně. Její tvorba je charakteristická stylovou otevřeností a instrumentální zralostí, mísí se zde současná elektronika, písničkářská poetika a soudobé melodie.“ Počítáme-li i živý záznam akustického koncertu ze Střeleckého ostrova a vydanou hudbu k tanečnímu představení skupiny VerTeDance Kolik váží vaše touha, má dnes skupina Zrní na kontě již devět desek, z nichž mnohé byly odměněny cenami Vinyla, Apollo či Anděl.

Kapela hraje v tomto složení: Jan Unger – zpěv, flétna; Jan Fišer – housle; Jan Juklík – kytara, zpěv; Jan Caithaml – basová kytara, zpěv; Ondřej Slavík – bicí,
akordeon, beatbox.

Václav Seyfert

ilustrační foto

Další článek:
Předchozí článek: