Lenka Filipová: Šarm a dlouholetá kvalita

„Měl vous, knír a čapku do čela / na ní záplatu, co mu slušela / vlasy měl jak len a hrál pro mne jen / tu písničku všem dobře známou…“

Pamatuje si někdo z Vás tyto verše? V půli 70. let je z obrazovky zpívala neznámá, sympatická dívka na melodii anglického tradicionálu Greensleeves, který u nás proslavila Marta Kubišová (Dobrodružství s bohem Panem), ale kromě ní jej nahrála řada dalších interpretů – Lucie Bílá, Vladimír Merta, Plavci nebo Druhá tráva. Tou dívkou, která se navíc skvěle doprovázela na kytaru a nabídla tehdy také Nezvalovy básně Sloky o Praze či Píseň o vřesu zhudebněné Štěpánem Rakem, byla začínající Lenka Filipová. Tehdy šlo o moje první televizní setkání s tvorbou zpěvačky, jejíž jméno jsem sice znal, ale z úplně jiného kontextu. Ona totiž střídavě s Karlem Zichem a členkou C&K Vocalu Zdenou Adamovou uváděla rozhlasový Větrník, snad jediný pořad, v němž bylo v těch časech možné každý pátek z domácího éteru slyšet i rockovou hudbu západní provenience.

Ve vzpomínané verzi se písnička Greensleeves nikdy neobjevila na deskách, ale koncem roku 2018 se pomyslný kruh uzavřel a skladba vyšla s původním textem na Lenčině albu Oppidum, oživujícím příběhy z keltské minulosti. Album je nazpíváno v angličtině, ale také v bretonštině a skotské či irské gaelštině; stylotvorným spoluhráčem je tu harfista Sean Barry, jehož jsme měli možnost nedávno slyšet v Železném na koncertě kapely Kukulín houslisty Jana Hrubého.

Lenka Filipová pochází z umělecké rodiny. Maminka byla učitelkou hudební výchovy, tatínek Adolf byl znám především jako divadelní a filmový herec. Stal se jedním z nejobsazovanějších herců tzv. malých rolí, jeho filmografie včetně seriálů čítá asi 150 položek. Jeho podobu znal z obrazovky téměř každý, jméno už ale spíš jen filmoví fajnšmekři, a že jde o Lenčina otce, dlouho netušil téměř nikdo. „Kytara u nás doma ležela opřená o stěnu, a tak jsem ji prostě vzala do ruky, bylo mi devět let,“ vzpomíná Lenka na své začátky. A pak to šlo až tak rychle, že pouhých sedm let poté vyrazila s Brněnským hudebním souborem lidových nástrojů na turné po USA a Kanadě.

V počátcích měla Lenčina hudba řadu podobností s tvorbou tehdy populární a uznávané, o sedm let starší Zdenky Lorencové. Byly to vlastně folkové šansoniérky, jejichž dalším jasně viditelným společným znakem byla Francie. Lorencová tu vydala svoji první dlouhohrající desku Les chansons tchéques, slovaques et de la moravie (1969), pro Lenku Filipovou se tato země stala osudem, když dostala možnost pokračovat ve studiu hry na kytaru v Mezinárodní hudební akademii v Paříži. Vystupovala zde ve studentských klubech, byla hostem rozhlasové show na stanici France-Inter, přátelila se s lidmi kolem pařížské Olympie. Také ona ve Francii natáčela, i když v tomto případě šlo pouze o singly. Díky setkání s písničkářem Francisem Cabrelem vznikl i její dosud zřejmě největší hit Zamilovaná, který vyšel v češtině jen nedlouho poté, co jej sám Cabrel jako Je l’aime a mourir zařadil na svoje vlastní druhé album.

Po téměř folkových počátcích Lenka přece jen opustila postavení písničkářky a výrazněji vstoupila na scénu běžné populární hudby. Hostovala v programech Hany Zagorové či Karla Gotta, jezdila po koncertech s Karlem Zichem; v roce 1984 sestavila vlastní kapelu Domino a v jejím repertoáru – jak se píše na stránkách wikipedie – „začal převažovat střední proud“. Nutno ovšem podotknout, že v tomto případě nešlo nikdy o vypočítavou komerci a že si Lenčina tvorba neustále zachovávala vysokou kvalitu a vkus. Přispěl k tomu nepochybně fakt, že souběžně stále působila i jako klasická kytaristka, která nejenže natáčela svá interpretační kytarová alba, ale skladby tohoto typu pravidelně zařazovala i do programu svých pěveckých vystoupení.

Ke kuriózní situaci, příznačné pro tehdejší dobu, došlo v Lenčině kariéře v roce 1988. Protože uměla skvěle francouzsky, dostala nabídku reprezentovat Švýcarsko v mezinárodní písničkové soutěži Eurovision Song Contest se skladbou Ne partez pas sans moi. Jak se ale dalo očekávat, naše úřady jí „start v dresu západoevropské země“ nepovolily, načež švýcarský management si jako náhradnici vybral prakticky neznámou dvacetiletou Kanaďanku Céline Dion, která s touto písní soutěž vyhrála a nastartovala tím skvělou mezinárodní kariéru.

Lenka Filipová vystoupí v rámci Tišnovského kulturního léta v neděli 28. července od 20 hodin na zahrádce U Palce. Doprovázet ji bude smyčcový oktet Brno Strings, avizováni jsou i další hosté. Určitě zahraje několik kousků z posledního „keltského“ alba, ale rozhodně nebudou chybět ani známé písně, kterými nás zpěvačka s velkým šarmem těší po celou dobu své umělecké kariéry.

Václav Seyfert

ilustrační foto