Vzpomínka na výtva rníka Bedřicha Valu

V září tohoto roku jsme si připomněli 35. výročí, kdy do malířského
nebe odešel Bedřich Vala (6. 3. 1909 – 19. 9. 1983).
Tento umělec byl velmi pracovitý a měl cit pro barvu a krajinu.
Svou profesí byl učitel. Skromný a laskavý, na kterého s láskou
dodnes vzpomínají jeho žáci. Jeho malířskou tvorbu prezentoval
několikrát tišnovský Klub přátel výtvarného umění.
Bedřich Vala byl nejen dobrý malíř, ale také vášnivý rybář. Rád
chodil rybařit na Svratku, nad klášterský splav. Zřejmě v tom
místě, kde usedl k vodě, ryb moc nebylo. Tak po dlouhém čekání
složil rybářské nádobíčko a vracel se přes Trmačov domů.
Na Trmačově bydleli tehdy Hamákovi. Pan Hamák měl v Předklášteří
velkoobchod se zeleninou a ovocem. Když Bedřich Vala
procházel kolem, stál pan Hamák s autem před domem. Právě
se vrátil z hub a z auta vykládal vrchovaté košíky plné hub. „Tak
cos chytil, Bedřichu?“ zeptal se pan Hamák zamlklého rybáře.
„Dneska to nějak nešlo, ryby nebraly,“ zněla odpověď. „Víš co,
Bedřichu? Abys nepřišel domů s prázdnou, vem si aspoň košík
hub. A doma řekni, žes nebyl na rybách, ale na houbách. Ty houby
si namaluj a košík mně časem vrať.“
Netrvalo dlouho a za pár dnů se u Hamáků objevil Bedřich
Vala s prázdným košíkem a zabaleným obrazem. „Tady vracím
košík a tady ty houby.“ Rozbalil obraz a na něm byl namalovaný
převrácený košík s vysypanými houbami.
A tak se dostal k Hamákům jeden z jeho půvabných obrazů.
Zůstal nejen obraz, ale také takto úsměvná historka. (Z připravované
knihy Tišnovské úsměvy.)

Miroslav Pavlík

Ilustrační foto