Bílá jména v bílé profesi

Původně mělo jít o jednu z informací
v říjnovém kalendáriu. Protože ale tématem
měsíce je tentokrát „Péče o zdraví“,
dovolil jsem si přesunout zamýšlený materiál
právě sem, a navíc si tak trošku „pohrát“
s příjmením, které jako by bylo pro
lékařské povolání předurčeno. Bílý, Bílá…
Dne 30. října uplyne 40 let ode dne, kdy
zemřela MUDr. Zdenka Bílá, vůbec první
žena v historii Tišnova, která dokončila studia
na lékařské fakultě – stalo se tak v Brně
v květnu roku 1935. Narodila se 21. února
1910 jako Šudáková, v roce 1929 maturovala
na zdejším gymnáziu. Během studia
medicíny absolvovala praxi v nemocnicích
ve Znojmě a Uherském Hradišti, po promoci
nastoupila v Jevíčku jako sekundární lékařka
v sanatoriu pro pacienty s tuberkulózou.
V roce 1936 obdržela od Zemského úřadu
stipendium k absolvování lékařské praxe
v jednotlivých klinikách brněnských nemocnic
a teprve poté (1938) si směla v Tišnově
otevřít praxi jako obvodní lékařka. Nejprve
ordinovala v budově Agrární banky, později
ve vile Vanda a nakonec i v rodinném
domě v Riegrově ulici, samozřejmě také
pro pacienty Okresní nemocenské pojišťovny
v Tišnově. Po znárodnění zdravotnictví
pracovala v poliklinice tišnovského ústavu
zdraví, kde vydržela až do zaslouženého odchodu
do důchodu na sklonku šedesátých
let. Jejím manželem byl středoškolský profesor
výtvarné výchovy Vladimír Bílý, syn
téhož jména (*1939) učil dějepis a češtinu
ve „staré“ devítiletce a byl znám také jako
výborný fotograf, letecký modelář i letec
na větroních.
V historii Tišnova je ovšem více lékařů
s týmž příznačným příjmením. V minulosti
mívaly obce své „městské lékaře“
a jedním z nich u nás byl – podle tabulky
uvedené v městské kronice – od roku
1900 MUDr. Jan Bílý. A pak je tu ještě
MUDr. František Bílý, narozený v Tišnově
18. 8. 1890. Jeho rodným domem je
budova č. p. 103 (Panský dům), později
pobýval v Brně v Augustinské ulici č. 2
(dnešní Jaselská) a ordinoval v domě č. 4
v ulici Brandlově. František Bílý byl zubní
lékař, fakultu vystudoval na Karlově
univerzitě v Praze (1908–1914), aktivně
působil v české sekci Moravské lékařské
komory. V době první světové války byl
jako asistenční lékař v záloze přidělen
k nemocničnímu vlaku číslo 29. S manželkou
Hedvikou, rozenou Hykrdovou,
měli dva syny… a oba se rovněž stali
zubními lékaři. Starší MUDr. Miroslav
Bílý (*1919) byl za druhé světové války
už od prosince 1939 politickým vězněm
v Brně, ve Vídni a nakonec v koncentračním
táboře Sachsenhausen. Lékařskou
fakultu dokončil v Brně až po válce
(1948) a působil jako zubař v Kuřimi.
Jeho mladší bratr doc. MUDr. Boris Bílý,
CSc., (*1923) šel ve šlépějích otce i Miroslava
a po absolvování medicíny na Masarykově
univerzitě (1949) byl významným
stomatologem zabývajícím se například
histologií zubních tkání nebo dentální implantologií.
Více než 30 let působil i jako
vedoucí oddělení ortopedické stomatologie
v brněnské klinice, byl činný i v rámci
České stomatologické společnosti. Zemřel
v únoru roku 2004.

Václav Seyfert

ilustrační foto