Předprodejová místa pro koncerty: TIC Tišnov (náměstí Míru 120 –…
Deník z cesty pod Vesuv 2. část
7. den, 90 km, Ginzling–Brixen
Pátek začal stoupáním po silnici, kterou jsme po čase opustili
a odbočili na strmou stojku do lesa. Z něj jsme se pak
opět na silnici vrátili a serpentinami dojeli na vrchol přehrady
v 1 800 m n. m. Odtud už to tak jednoduché nebylo. Z asfaltky se
stala klasická horská turistická cesta plná kamení, takže jsme
kolo museli několik kilometrů vést. Po nějaké době šlo znovu
nasednout a přišla ještě strmější stoupání k průsmyku Pfitser
Joch. Téměř 2 300 m n. m. a přejezd do Itálie. Nekonečně dlouhým
sjezdem nejprve po lesní cestě a pak po asfaltu jsme se
dostali až do města Vipiteno. Během sjezdu jsme také naměřili
maximálku – 78,9 km/h. Z Vipitena, což je pro nás Tišnováky
příznačný název, už jsme podél řeky převážně klesali k Brixenu.
Útočištěm se nám stala dřevěná budka na dětském hřišti, která
ale byla pouze pro tři. Černý Petr zbyl na Petra, jenž se nám
natáhl k nohám a hlídal jako poslušný bernardýn.
8. den, 124 km, Brixen–Mattarello
Brixen jsme opustili a po cyklostezce kopírovali řeku Adige
do Bolzana. Celkem svižná pasáž. V Bolzanu jsme se vyplázli
u řeky a chvíli odpočívali. V šíleném vedru jsme pokračovali
na Trento. Cyklostezka s dlouhými rovinkami a silným protivětrem
začala nudit, až vadit. Z obou stran hřebeny hor a pěkná
panoramata, vesničky připomínající ty přímořské. Do Trenta
jsme dojeli vyprahlí, jelikož zrovna v době cesty probíhala
v obchodech siesta a nikde nikdo nedělal. Tak to má být. Lehli
jsme si v Trentu v parku kousek od sochy Danta Alighieriho
a vstřebávali peklo z cesty. Nakonec jsme skončili v dalším parku
v Mattarellu ve Phoenix baru, kde budeme spát. Tedy v tom
parku. Poslední dny nevypadáme moc lidsky (ještě míň než obvykle),
jelikož naše obličeje slouží místnímu hmyzu jako terče.
Vypadáme jako postavičky ze Star Treku.
9. den, 96 km, Mattarello–Lazise (Lago di Garda)
Ve Phoenix baru jsme se spřátelili s majitelem Luccou, který
každému z nás na konec našeho pobytu věnoval v rámci věrnostního
spotřebního programu pivo zdarma. Přesunuli jsme se
do parku a zalehli. Ráno podél řeky do Roveretta a pak jsme se
zase stočili k severnímu konci Laga. Po silnici kopírující jezero
jsme sjeli až k jeho jižní části do letoviska Lazise, kde jsme si
ustlali přímo na pláži. Koupačka, pivo, zmrzlina, radost.
10. den, 145 km, Lazise–Soliera
Den, který jsme strávili na rovince a cyklostezkách, párkrát
jsme si zajeli, ale nic hrozného. Projeli jsme historické centrum
Mantovy a nasměrovali se na Modenu. Rovinaté trasy nám už
začínají lézt krkem, takže už se těšíme na zítra na Apeniny. Co
stojí na cyklostezkách, kterými jsme zatím projížděli, za povšimnutí,
je to, že většina cyklistů se narodila chvíli po válce, tudíž
se často střetáváme se skupinou důchodců na elektrokolech. Ti
odvážnější mají dokonce kola bez motoru. Mladých pomálu.
11. den, 100 km, Soliera – La Quercia
Začínáme opět na rovince. Nuda, hlava spí, nohy točí, co mohou.
Projíždíme Modenu, žádný zázrak, ne nadarmo se jí říká
Kuřim Itálie. Zatáčka vpravo, hnedle vlevo a je tu Bologna. Sjíždíme
z předměstí na vedlejší silnici, kde loňské chomutovské
prostitutky romského původu vystřídaly ženy z teplejších krajin.
Konečně začínají kopce. Těžko se hledá místo k ulehnutí. Končíme
u prodejny COOP na parkovišti pod veřejným osvětlením. Ne
nadarmo se říká: „Pod lampou je největší tma.“
12. den, 100 km, La Quercia – Tavarnuzze
Začínáme do kopce, konečně změna. Celé dopoledne držíme
ve stoupání. Poté dlouhým sjezdem serpentinami k pláži u jezera
Lago di Bilancino a tady tříhodinová pauza s koupačkou.
Následně 30 kilometrů do Florencie, nejprve mírně do kopce,
potom prudce do kopce a ostrý sjezd. Otevírá se parádní výhled
na město a my sjíždíme k centru. Začíná pravá Itálie, předjíždění
v zatáčkách, mistrovství světa v troubení, na kruhových
objezdech přednost neexistuje, všude samý skútr. Projíždíme
historické uličky a po osmé večer končíme vyčerpaní vedrem
a městem kousek za Florencií.
(dokončení v příštím čísle)
Jan Bednář ml.
Foto: Po této trase cestovala tišnovská čtveřice na kolech až do Neapole.
Další článek: Připojte se do víru tance
Předchozí článek: Brďo pořádá tradiční drakiádu