Oddělení pro dospělé čtenáře RANDE NASLEPO S KNIHOU až 30.…
Lovec a predátor
Snad téměř každý se alespoň jednou za život setkal s u nás žijící sršní obecnou (Vespa gabro). Nepatří k útočným druhům a na rozdíl od některých vos spadá spíše do kategorie mírnějšího hmyzu. Jsou tedy sršni povahově mírní predátoři.
Začneme pěkně od začátku. Přezimují jen mladé oplozené matky. Ta se na jaře snaží vybrat vhodné místo, které by co nejlépe vyhovovalo celému společenství. Zpravidla si vybírá místo poblíž vody, v dutinách stromů či na jiných stinných a chráněných místech, kde nehrozí přehřátí hnízda. Po výběru vhodného místa matka kusadly rozmělní částečky dřeva a s pomocí svých slin vytvoří hmotu, kterou použije jako pevnou základnu pro uchycení hnízda. Na tu postupně zapracovává šestiboké buňky, do kterých klade vajíčka. Přibližně po měsíci se larvy mění na dělnice. Část dělnic zůstává v hnízdě a podílí se na péči o plod, další se starají o obživu. Průměr hnízda se může pohybovat okolo 50 centimetrů, ve kterém může být kolem 1000 jedinců. Množení je ovlivněno především počasím a množným potravy.
Jídelníček sršní je mnohotvárný. Dokáže se živit zralým ovocem, rostlinnými plody a potravou živočišnou. Hlavním zdrojem její potravy je však hmyz. Potravou jsou kobylky, sarančata, mouchy, včely, ale také brouci. Po lapení hmyzu začíná tento konzumovat zpravidla od hlavy.
Okolo našich sršní obecných koluje řada fám a polopravd. Dává se jim za vinu i vylupování včelích úlů, což nepovažuji za drama. Jistě, sršni občas vniknou do včelího úlu. Jedná se zpravidla o slabé včelstvo, které není schopno se bránit (je napadeno roztočem varroa). Útočí jednotlivě, silné a zdravé včelstvo se snadno ubrání.
Na podzim začne společenství upadat, přežívají pouze oplozené matky. Na jaře se probudí ze zimního odpočinku a tento nelehký proces vývoje nových a velkolepých společenstev začíná znovu.
Sršeň skutečně budí svou velikostí a hlasitým bzučením patřičný respekt, ale případnou paniku a strach bychom měli rozhodně nahradit rozvahou, klidem a zdravým rozumem. Nevstupovat do jejich dráhy letu a k hnízdu. Je to stejné jako u našich včel.
Josef Permedla
Foto Josef Permedla: Matka sršně obecné zakládá nové hnízdo. V buňkách jsou nakladena vajíčka.
Další článek: Cizí jazyky na vlastní kůži
Předchozí článek: MALÁ GALERIE TIŠNOVSKÝCH FOTOGRAFŮ – Miroslav Zavadil