Naše základní škola se za dlouhá léta své existence vryla…
Jak si město Tišnov vede v odpadovém hospodářství?
V následujícím rozhovoru zodpovíme nejčastější otázky, s jakými se setkáváme v oblasti hospodaření s odpady. Tuto oblast má na starost Ing. Žaneta Krábková z Odboru správy majetku a komunálních služeb Městského úřadu Tišnov.
Kolik odpadu město Tišnov vyprodukuje a kde naše odpady končí?
Za rok 2017 občané města Tišnova vyprodukovali něco málo přes dva tisíce tun směsného komunálního odpadu (SKO). Jeho množství tak oproti letům minulým mírně pokleslo. Téměř 99 % tohoto odpadu je odváženo do společnosti SAKO Brno, a. s., kde je energeticky využíváno. Zbylé množství končí na skládce.
Jak je na tom Tišnov s tříděním odpadu?
V posledních letech velmi dobře. Od roku 2014 dochází v Tišnově k postupnému nárůstu vytříděného papíru, plastu a skla. Jen v minulém roce se podařilo vytřídit 476 tun tohoto odpadu, což je o 130 tun více než v roce předešlém. To poukazuje na fakt, že se Tišnov rok od roku ve třídění zlepšuje.
Jaké jsou novinky v třídění?
Nově spolu s plastem je možné třídit také drobný kovový odpad z domácnosti. Nápojové plechovky, konzervy od potravin, hliníkové obaly aj. lze od ledna tohoto roku dávat také do žlutých nádob na plast či do pytlů v rámci motivačního pytlového sběru plastů. Město se tak snaží přesvědčit občany, aby kovové obaly nevhazovali do směsného odpadu, ale vhodili je k plastu, z něhož jsou kovy následně vytříděny a odvezeny odběrateli.
Jakým dalším způsobem se město snaží motivovat občany k většímu třídění?
Jak jsem již zmínila, město sedm let nabízí možnost zapojit se do motivačního pytlového sběru plastů. Ty jsou tak sváženy přímo od domu, navíc dostanou občané zdarma pytle na plast a ještě něco málo ušetří při platbě za odpad. Dále jsme v rámci dotačních programů na podporu třídění bioodpadu v minulém roce občanům bezplatně zapůjčili přes tři sta kusů kompostérů. Ke konci roku byly do sídlištních zástaveb rozmístěny také nádoby na bioodpad. V neposlední řadě bych se ráda zmínila o nádobách na tříděný odpad, které jsou postupně na vybraných místech vyměňovány za nové a v případě potřeby je jejich množství navyšováno.
V čem bychom se mohli zlepšit, co vidíte jako významný problém?
Je to třídění odpadu, které mnohým lidem stále dělá značné problémy. Přitom by to mělo být v dnešní době pro každého člověka již samozřejmostí. Co mě však velice zaráží, je fakt, že v našem městě mají s tříděním nejvíce problémy mladé rodiny. Může to být způsobeno například jejich pohodlností, nezájmem o život budoucí generace nebo názorem, že třídění odpadu nemá význam a vše končí stejně na jedné hromadě. Takovým lidem bych ráda vzkázala, že třídění rozhodně smysl má a že vytříděný odpad putuje k odběratelům k dalšímu zpracování, nikoliv na jednu hromadu skládky. Jen pro představu, město v loňském roce vynaložilo za systém tříděného sběru (plasty, papír, sklo) 683 030 Kč, ale na odměnách získalo 1 086 744 Kč, kladná bilance je zcela vypovídající. Navíc třídění odpadu je dle zákona o odpadech povinné. Další problém vidím také v tzv. černých skládkách, které se občané nebojí zakládat třeba i mezi bytovými domy či v keřích před domy. Je smutné, že i když mají lidé k dispozici šest dnů v týdnu moderní sběrný dvůr, kde mohou odložit jakýkoliv odpad, tak k černým skládkám stále dochází, a to i přesto, že jim hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
Máte nějaké shrnutí nebo doporučení na závěr?
Pro mnoho lidí je třídění odpadu každodenní samozřejmostí a ráda bych jim poděkovala za to, že jim životní prostředí, ve kterém žijeme, není lhostejné. Neměli bychom však zapomínat na to, že je především potřeba odpadu předcházet. Z pozice občana jde například o používání látkových tašek, nekupování balených vod, ale používání vody kohoutkové. Kupování jogurtů ve skle namísto plastových apod. V dnešní době se postupně objevují také tzv. bezobalové obchody s produkty, kde si do vlastních nádob odměříte například mouku, nebo tzv. stáčírny domovní drogerie, kde si do PET lahve odlijete například prací gel. Stačí si je vyhledat na internetu. V Tišnově je máme také.
Roman Skřepek, Odbor kancelář starosty a vnějších vztahů
Foto: Ilustrační foto
Další článek: MALÁ GALERIE TIŠNOVSKÝCH FOTOGRAFŮ – 15. díl
Předchozí článek: Projednané body programu Zastupitelstva města Tišnova ze dne 16. 4. 2018