Jak ochránit minerály na území přírodní památky Květnice?

Máte rádi drahé kameny a vše kolem šperků? Pak se vypravte na kopec Květnice v Tišnově, vezměte si kladívko a kutejte, nabádá nejeden článek na internetu. To je současnost. Ale jaká bude budoucnost, pokud si tuto pozvánku k amatérskému mineralogickému výletu skutečně vezme čtenář k srdci?

Možná pak budeme spíše za pár let číst toto: Chráněná přírodní památka Květnice u Tišnova ztratila téměř vše z toho, co ji činilo v rámci Jihomoravského kraje výjimečnou. Naleziště Malou a Velkou skálu, význačné lokality s výskytem ametystů, křišťálů či mimo jiné barevných odrůd křemene, zdecimovali lovci kamenů. Nikoliv za účelem sbírky, ale protože chtěli rychle přijít k nemalým penězům.

Dovolím si poupravit jednu Shakespearovu větu vyslovenou Hamletem „Být, či nebýt?“ Vztaženo na ochranu neživé přírody Květnice mohla by znít asi takto: „Sbírat, či nesbírat na Květnici minerály a nerosty?“ Toť jednoduchá otázka, na kterou je ještě jednodušší odpověď. Byť ne pro všechny Tišnovany, neřkuli pro ostatní obyvatele České republiky známá. Jak tedy zní? Minerály se na Květnici sbírat smí, ALE pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, jímž je v tomto případě Krajský úřad Jihomoravského kraje. „Souhlas ke sběru minerálů a nerostů na území přírodní památky Květnice nebyl vydán žádné fyzické ani právnické osobě,“ konstatovala začátkem dubna letošního roku Janka Čejková z Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

I přesto je na vrcholcích kopce možno po setmění zahlédnout malá světýlka, nejde o čelovky opozdilých běžců či lucerny trpaslíků, ale hledačů minerálů, kteří neváhají celý kopec rozkopat jenom kvůli tomu, aby jich našli co nejvíce. Jejich kutiska jsou nepřehlédnutelná.

Otázkou, jak ochránit před podobnými nájezdy Květnici rozkládající se výhradně v katastrálním území města Tišnova a přitahující pozornot také botaniků, geologů, entomologů i speleologů, se momentálně zabývají mimo jiné členové Komise životního prostředí Rady města Tišnova. Existují na lovce třpytivých kamenů nějaké páky, nějaký účinný postih?

Na posledním setkání komise v pondělí 9. dubna padaly takové návrhy jako květnická naleziště zcela vytěžit, šířit mezi lidmi všech věkových kategorií větší osvětu prostřednictvím besed či přednášek včetně využití různých mineralogických fór, která sledují tisíce příznivců nerostů. Další zmíněnou možností by bylo domluvit se s někým, kdo by prováděl na kopci namátkové kontroly nebo by umístil nové cedule pod kopcem i přímo na Velké a Malé skále.

Jak uvedla ve svém stanovisku k ochraně minerálů na území přírodní památky Květnice Ilona Chaloupková z tišnovského městského odboru životního prostředí, ochranu geologického dědictví Květnice je vždy vhodné pojmout jako práci s veřejností. Nad lokalitami by byl podle jejích slov vhodný třeba i dohled Policie ČR či Městské policie. „Při přistižení pachatele předání podnětu České inspekci životního prostředí. V neposlední řadě instalace informačních tabulí se zákazem sběru nerostů a zákazem poškozování geologických útvarů,“ píše v dokumentu Chaloupková.

Ačkoliv je sbírání minerálů na Květnici trestné, žádné šetření v této souvislosti prozatím zahájeno nebylo. Byť dotyčnému nenechavci hrozí za poškozování, ničení živé a neživé přírody, nepovolené zásahy v území a sběr minerálů pokuta až do výše dvou milionů korun. „Oznámení je pro nás stěžejní,“ řekl vedoucí Městské policie Tišnov Jiří Sokol.

Pomůže k ochraně Květnice větší osvěta mezi lidmi? Či umístění informačních tabulí s důrazným textem o zákazu sběru minerálů a nerostů a telefonním číslem na policii? Jak byste uvedenou problematiku řešili vy?

Zlata Ptáčková

Foto: CBS Nakladatelství s.r.o.