Václav Hynek Mach – sochař nové republiky

Podhorácké muzeum v Předklášteří zahájilo novou výstavní sezonu expozicí, která přibližuje jeden zajímavý umělecký i lidský příběh. Václav Hynek Mach (1882 – 1958) je místnímu publiku pravděpodobně známý jako autor tišnovského pomníku s postavou legionáře a také jako sochař, který v závěru svého života obýval ve Štěpánovicích domek se zahradou zaplněnou sochami. Další jeho tvorba, spojená s Brnem i jinými místy na Moravě a také v Čechách, už asi nebude tolik známá. V Brně, kde sochař působil a kde vytvořil největší počet děl, hlavně pro veřejný prostor, jeho sochy často míjíme, ale málokdo zná jejich autora. Výstava v Podhoráckém muzeu se proto snaží tohoto umělce, svého času velmi aktivního, ale postupně neprávem pozapomenutého, vrátit na pomyslnou mapu meziválečného umění a pokouší se zprostředkovat celkový obraz Machova díla. Zasáhl totiž do mnoha sochařských oborů – vytvářel volné sochy v různých materiálech, navrhoval zahradní a hřbitovní plastiku, byl autorem pamětních desek, pomníků, návrhů na různé plakety a odznaky, ale jeho specializací byla sochařská tvorba pro architekturu. Vzhledem k tomu, že mnohé sochařské práce V. H. Macha se nacházejí na fasádách budov nebo jinde v exteriéru a mnoho jeho soch bylo na konci druhé světové války zničeno, je celek jeho díla rekonstruován také za pomoci fotografií a dochované dokumentace.

Jak napovídá název výstavy, je zdůrazněna hlavně Machova tvorba z 20. a 30. let minulého století. Právě v období první republiky zažil sochař svůj tvůrčí vrchol a zrealizoval nejvíce sochařských projektů. V roce 1918 se po letech pražských studií a po mezidobí první světové války vrátil natrvalo do rodného Brna, začal působit na České vysoké škole technické a především se prosadil jako autor sochařské výzdoby mnoha nově postavených veřejných budov v rozvíjejícím se městě (např. Nemocenská pokladna na Zahradníkově ulici, Městská spořitelna na Palackého třídě nebo Zemský dům III na Kounicově ulici). Sochařem první republiky můžeme V. H. Macha nazvat také proto, že byl autorem soch prvního prezidenta T. G. Masaryka pro různé brněnské instituce i pro další města a obce. Tyto sochy měly často pohnuté osudy. V dobách nepříznivých byly odstraňovány, některé dokonce skrývány, jako třeba socha pro městskou spořitelnu v Brně na Kobližné ulici, která byla od 60. let do pádu komunistického režimu ukryta v areálu kláštera Porta coeli.

Expozice se zabývá i dalšími obdobími Machovy tvorby. Jsou připomenuty jeho tvůrčí začátky, kdy dekoroval fasády mnoha domů v Praze, ale také v Brně nebo ve slovinské Lublani, a je ukázán i protipól Machovy tvorby pro veřejný prostor, což jsou sochy s intimními dětskými a ženskými motivy a sochy se symbolickým obsahem, do kterých autor vložil své vnitřní úvahy.

Když takto projdeme všechny kapitoly Machovy tvorby, získáme obraz zajímavého autora, který sice nebyl typem umělce experimentátora, byl spíše zastáncem klasických realistických postupů, ale dokázal úspěšně spolupracovat s mnoha architekty. Jeho dílo a osobnost stojí za pozornost také pro své historické souvislosti – pro úzké spojení s dějinami první republiky a provázanost s vývojem brněnské meziválečné architektury.

Kdo se bude chtít dozvědět o sochaři V. H. Machovi ještě více, může navštívit komentovanou prohlídku výstavy (24. 3. v 16.00) a přednášku Mgr. Jany Mlatečkové s názvem „Sochař, který vyzdobil meziválečné Brno“ (15. 4. v 16.30).

Výstava, k vidění do 22. dubna 2018, je součástí projektu Republika 100, kterým čtyři brněnská muzea (Technické muzeum, Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, Muzeum Brněnska) připomínají výročí sto let od vzniku samostatného Československa.

Hana Fadingerová

Václav Hynek Mach s modelem sochy legionáře pro pomník obětem 1. sv. války v Tišnově. Foto: Archiv Podhoráckého muzea