Významné domy Tišnova

V toto článku popíši historii domu č.p.147 v ulici Brněnská. Před léty mě nabídl můj známý PharmDr Jeřábek prohlídku tohoto domu, která na mě udělala velký dojem. Přestože jsem řadu roků pracoval v sousední budově, nikdy by mě nenapadlo, jak tenhle dům vypadá vevnitř. Když jsme vešli ocitl jsem se v prostorách, kde jakoby se zastavil čas v době jako před více než sto lety, a kde by se dal natáčet historický film z dob dávno minulých. Klenuté stropy, kamenná dlažba, kamenné schody, původní dveře, kování, zkrátka tam se zastavil čas.

Za domem dvorek s dalšími stavbami, dá se říct hobití domečky. V Tišnově není mnoho domů s takovou historií, poněvadž několikrát vyhořel. Zde se narodil 25.09.1862 a také 30.10.1913 zemřel Vladimír Josef Procházka významný geolog a paleontolog. Nebudu popisovat jeho životopis, poněvadž bych se vracel k tomu co již bylo napsáno a popíši historii domu. Dne 17.07.1642 byla celá Brněnská ulice vypálena Švédy, klášter byl vypleněn a probošt Arnold Weiskopp zastřelen. Roku 1788 uvádí Josefinský katastr již domovní čísla, v roce 1826 byly založeny patrimoniálním ouřadem (v zámku v Předklášteří, nyní budova muzea), nové artykule městské a nové gruntovní knihy.

Dům č.147 měl práva vařiti piva a kořalku a právo výčepu piva, vína a kořalky. V roce 1788 byl majitelem Jan Němec. Dalším majitelem byl Josef Růžička kupní smlouva z 20.01.1809 v ceně 2.200,- zlatých. Kupní smlouvou z 10.07.1821 koupil tuto nemovitost za 1.200,- zlatých konvertibilní měny Andreas Zelinka. Dalším majitelem na základě směnné smlouvy z 05.03.1855 v ceně 3.000,- zlatých konvenční měny se stal Ignác Zelinka. Na základě kupní smlouvy z 13.03.1855 za 3.460,- zlatých a svatební smlouvy z 02.07.1855 získali nemovitost Josef a Teresie Procházkovi. Další majitelé Terezie Procházková, odevzdací list ze 07.01.1898, Josef Procházka postup. smlouva z 20.04.1909, Terezie Procházková, odevzdací list ze 17.12.1913 spis. značka D407/I33/6. Další majitel Jan a Františka Macků kupní smlouva z 19.05.1914. Odevzdacím listem ze dne 26.06.1946 přešla nemovitost do majetku Jan Macků, František Macků, Marie Černá a Emilie Břeňová. Současnými majiteli domu jsou potomci posledně uvedených majitelů.

Rodina Procházkova provozovala v tomto domě řeznictví. Když paní Terezie Procházková ovdověla a zemřel jeden z jejich synů žila v domě se svým synem dnes čestným občanem Tišnova. Po jeho smrti dům prodala synovci Janu Macků a jeho manželce Františce Macků a s nimi v tomto domě dožila. Jan Macků byl stavitelem silnic. Po 1. světové válce podnikání ukončil a stal se zemědělcem. Z tohoto důvodu provedl stavební úpravy a modernizaci domu. Trakt domečků kolem sousední zdi až ke stodole byl byt pro kočího, dále chlévy, udírna, dřevník, chlívek pro prasata k porážce a maštal. Stodola je částečně podsklepena, stejně jako budova domu, přičemž sklep domu sahá až pod část dvora. Když Jan Macků zemřel vzdala se jeho žena dědictví ve prospěch čtyř potomků, spoluvlastníků rovným dílem. V domě byly v minulosti prováděny jen nejnutnější opravy. Když dům přešel do vlastnictví rod. Macků byla tam trafika (dnes prodejna Avon). Ve velké přízemní místnosti provozoval krejčovské řemeslo pan Matulka, později VKUS. Jak je patrné z článku je tento dům zajímavý nejen stavebně ale má i poutavou historii, svůj příběh. Závěrem bych chtěl moc poděkovat paní ing. Břeňové která mě poskytla údaje bez kterých by tento článek nemohl vzniknout.

autor textu i fotografie: Jaroslav Jebáček