Prázdninové kalendárium Tišnovska

3. ČERVENCE

PŘED 90 LETY

V neděli 3. 7. 1927 byla zahájena Podhorácká výstava, která se stala největší kulturní událostí Tišnova v období první republiky. Vedle základní expozice v areálu sokolovny a v budovách tišnovských škol byla její součástí řada doprovodných akcí (sokolský den, hasičský sjezd, koncerty, veselice, divadelní představení, výtvarná výstava, veřejná cvičení) a 17. července dokonce sjezd Tišnováků, jehož se podle výstavního výboru měli zúčastnit všichni lidé se vztahem k našemu městu. K akci byla vydána pamětní medaile. Výstava byla ukončena 31. července slavnostním ohňostrojem.

 

11. ČERVENCE

PŘED 40 LETY

V pondělí 11. 7. 1977 vybojoval cyklista Miroslav Junec z Malhostovic první medaili na juniorském mistrovství světa dráhových cyklistů ve Vídni, když skončil druhý v závodě na jeden kilometr s pevným startem za východoněmeckým reprezentantem Hönischem. O pár dnů později pak svoji bilanci vylepšil dokonce zlatou medailí v bodovacím závodě, když předčil o pět bodů druhého Leitloffa z Německé spolkové republiky a o deset bodů třetího Australana Peipera. Navíc byl společně se Slámou, Raboněm a Zapletalem na šampionátu členem stíhacího družstva, které obsadilo v konečném pořadí čtvrtou příčku.

 

12. ČERVENCE

PŘED 95 LETY

Ve středu 12. 7. 1922 postihla Tišnov a jeho okolí katastrofální povodeň. Bouře s krupobitím a průtrž mračen, které gradovaly především nad Kozárovským vrchem, změnily potoky Besének a Lubě v dravé řeky, ničící vše, co jim stálo v cestě. Povodeň si vyžádala čtyři lidské životy v Lomničce a jeden v Šerkovicích. Silnice byly zdevastovány, osm mostů zničeno, zcela pobořeno bylo i deset domů. Železniční násep mezi Květnicí a Dřínovou byl odplaven a koleje visely volně ve vzduchu. K nápravě škod muselo být povoláno i vojsko z Brna.

 

17. ČERVENCE

PŘED 60 LETY

Ve středu 17. 7. 1957 byla založena Kronika města Tišnova. Městská rada toho dne pověřila Josefa Dvořáčka z Moravských Knínic funkcí kronikáře a pořídila k tomuto účelu dvě téměř pětisetstránkové knihy s koženkovými deskami, vyzdobenými v rozích kovovými lipovými listy a uprostřed titulní strany mosazným státním znakem. První kronikář měl za úkol vypsat z různých pramenů všechny důležité tišnovské události od první zmínky o městě až do konce roku 1956. Josef Dvořáček tak učinil na celkem 349 stranách a svoji práci odevzdal městské radě 9. 4. 1959.

 

18. ČERVENCE

PŘED 60 LETY

Ve čtvrtek 18. 7. 1957 zemřel spisovatel a zakladatel tišnovské městské knihovny Bohuš Sedlák. Narodil se 1. 1. 1880, jeho maminka provozovala v době jeho mládí pozdější Hamingerovu hospodu na Brněnské ulici a přímo za jejím šenkem načerpal vypomáhající Bohuš spoustu poznatků ze života tehdejšího Tišnova, které pak uplatnil ve své nejznámější knize V závětří Květnice. Vystudoval pěveckou školu ve Vídni, ale nemoc mu znemožnila působit v profesi divadelního herce. Pracoval jako redaktor, publicista, knihovník a archivář. Bližší podrobnosti o něm uvedeme v seriálu o čestných občanech, jímž se stal in memoriam 9. 9. 2013.

 

20. ČERVENCE

PŘED 35 LETY

V úterý 20. 7. 1982 zemřel jeden z nejvýznamnějších tišnovských fotografů František Wágner. Narodil se 17. 11. 1901, vyučil se knihařem, později se stal knihkupcem a dlouholetým vedoucím prodejny knih v Tišnově. Fotografováním a zpracováváním vlastních snímků se začal zabývat v učednických létech, když bydlel v ulici na Korábě u majitele firmy Karla Cejnka. „Byl jsem sám, v noci bylo ticho a já ve tmě tmavočervené žárovky sledoval, jak se na bílém mokrém papíru vynořují obrázky,“ vzpomínal později. Svému koníčku zůstal věrný až do konce života, v mnoha krabicích se po něm zachovaly stovky fotografií ze starého Tišnova a okolí.

 

22. ČERVENCE

PŘED 95 LETY

V sobotu 20. 7. 1922 se narodil Adolf Babička, pozdější předseda Místního národního výboru v Tišnově. Vyučený strojní zámečník pracoval po většinu života v Královopolských strojírnách, v průběhu padesátých let se postupně objevil na několika postech ve vedení města a v červnu 1960 byl zvolen do funkce nejvyšší, v níž ovšem setrval jen jedno volební období do roku 1964. Později ještě působil jako městský poslanec a byl činný ve zdejší zahrádkářské organizaci.

 

23. ČERVENCE

PŘED 470 LETY

Podle Sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského, hraběte z Mitrovic a Nemyšle, uložené v Archivu města Brna, přilétlo na Tišnov „v sobotu vpodvečer před svatým Jakubem 1547“ (23. 7.) velké množství kobylek ohrožujících úrodu. Požáry či povodně tedy nebyly jedinou přírodní kalamitou ohrožující v dávno minulých létech naše město.

 

24. ČERVENCE

PŘED 100 LETY

V úterý 24. 7. 1917 se narodil Miloš Hejl. Po maturitě na zdejším gymnáziu (1936) vystudoval na brněnské univerzitě zeměpis a tělesnou výchovu, které pak vyučoval téměř po celý svůj profesní život v rodném Tišnově, z toho 23 let na gymnáziu. V tělovýchově byl dále činný především při nácviku spartakiád, za což byl oceněn dokonce státním vyznamenáním. Zemřel 20. 7. 1981.

 

25. ČERVENCE

PŘED 75 LETY

V sobotu 25. 7. 1942 zemřel v Brně akademický malíř Oldřich Rosenbaum, rodák z Kořence na Drahanské vysočině (nar. 18. 4. 1891). Maturoval v Jevíčku a po krátkém studiu techniky se stal v roce 1910 žákem pražské Akademie výtvarných umění. V době 1. světové války působil aktivně na frontě jako voják rakouské armády, po jejím skončení byl ještě nějaký čas pro změnu příslušníkem armády nového československého státu. Po návratu do civilu byl jmenován profesorem kreslení a v roce 1922 začal vyučovat na gymnáziu v Tišnově, kde působil plných dvacet let. V roce 1929 vybudoval v Tišnově loutkovou scénu Sokola, pro kterou vytvořil dekorace, vyřezal loutky a působil v ní i jako hudebník a recitátor. Byl členem klubu výtvarných umělců Aleš v Brně.

 

26. ČERVENCE

PŘED 115 LETY

V sobotu 26. 7. 1902 byla c. k. okresním hejtmanstvím v Tišnově vydána vyhláška, kterou se zakazovalo dosud povinné líbání rukou osobám učitelským, „… poněvadž se takovýmto způsobem nakažlivé nemoci přenášeti mohou“.  Což ovšem neplatilo vůči osobám církevním, kterým se takto vzdávat úctu nezakazovalo…

PŘED 40 LETY

V úterý 26. 7. 1977 zemřel bývalý předseda MNV Tišnov František Cvrkal. Narodil se 21. 5. 1913, původním povoláním byl elektromechanik a pracoval převážně v drásovském MEZu. Ve vedení města působil už v létech 1946–1953. Do nejvyšší městské funkce byl pak zvolen v souvislosti se začínající normalizací 28. 1. 1971 jako nově kooptovaný poslanec, ovšem v následujících volbách v listopadu téhož roku už na kandidátce vůbec nefiguroval, neboť mu byly vytýkány taktické chyby, zejména unáhlené rozhodování. Pomineme-li devítidenní „starostování“ Jindřicha Sedláka jako předsedy Revolučního národního výboru v květnu 1945, vydržel Cvrkal ve své funkci historicky vůbec nejkratší dobu.

 

1. SRPNA

PŘED 25 LETY

V sobotu 1. 8. 1992 byla po 44 letech oficiálně obnovena tišnovská firma Kv. Řezáč, kterou původně založil syn někdejšího zdejšího starosty Jiří Řezáč se svou manželkou Květou. Ve třicátých létech se firma věnovala výrobě vlněných látek, šátků a šálů, po obnovení společnosti se novým programem stala výroba sítí, a to jak ochranných a bezpečnostních pro stavebnictví, tak zejména sportovních, stejně jako rybářských a rekreačních.

 

15. SRPNA

PŘED 120 LETY

V neděli 15. 8. 1897 se uskutečnila „slavnost kladení základního kamene k tělocvičně tišnovské“. Rozhodnutí postavit vlastní sokolovnu učinil tišnovský Sokol v roce 1893, o rok později byl založen stavební fond a začalo získávání potřebných finančních prostředků. Na stavbu se spotřebovalo 700 m3 kamene, 150 tisíc cihel, 2 000 metrických centů vápna a 160 m3 písku. Nová sokolovna byla slavnostně otevřena 7. 8. 1898 provedením Smetanovy opery Prodaná nevěsta.

PŘED 110 LETY

Ve čtvrtek 15. 8. 1907 bylo uvedeno do provozu telefonické spojení mezi Tišnovem a Brnem. Telegrafní stanici mělo naše město již od roku 1872, telefonní ústředna byla na zdejší poště zřízena právě v roce 1907. V té době (od roku 1904) pošta sídlila v domě č. 316 (bývalý Snášelův dům za spořitelnou), její dnešní umístění v domě č. 22 na náměstí trvá teprve od roku 1929.

 

22. SRPNA

PŘED 100 LETY

Ve středu 22. 8. 1917 byl obcí Lomnička odevzdán na válečné účely zvon „o váze 35 kg a průměru 40 cm s obrazem ukřižovaného Krista Pána a svatého Michaela archanděla“. Bylo za něj zaplaceno 130 korun. Jednalo se o tajně zachráněný zvon ze zrušené kaple sv. Anny, která stávala za Tišnovem u Hradčan; jeho zvuk doprovázel odsouzence cestou na šibenici. Před zbořením kaple některé její části uschovali příslušníci rodu Penningerů, z něhož pocházeli tišnovští primátoři i pozdější farář – zvon pak ukrývali až do onoho roku 1917 farníci z Lomničky.

PŘED 65 LETY

V pátek 22. 8. 1952 bylo schváleno sloučení Tišnova s Předklášteřím k datu 1. ledna 1953. Místní národní výbor byl v souvislosti s touto změnou v lednu 1953 reorganizován a jeho novým předsedou se po abdikaci Eduarda Smejkala stal Antonín Řehoř.

 

28. SRPNA

PŘED 75 LETY

V pátek 28. 8. 1942 zemřel v káznici Waldheim po tříletém věznění tišnovský odbojář Oldřich Kothbauer, nositel Československého válečného kříže 1939 in memoriam. Podrobněji se o něm dočtete ve speciálním materiálu v příštím čísle Tišnovských novin.

Téhož dne zemřel rovněž Rudolf Klátil, autor ceněné historické publikace Paměti Předklášteří a tišnovského kláštera Porta coeli. Narodil se 14. 7. 1871 v Předklášteří v tesařské rodině, v níž se povolání dědilo z generace na generaci. Absolvoval nově zřízenou průmyslovou školu v Brně, v roce 1896 obdržel tesařskou koncesi a se svými spolupracovníky realizoval řadu náročných prací v obci i okolí. V létech 1909–1920 byl starostou Předklášteří, v té době se obec napojila na elektřinu z Tišnova, zalesňovala se Dřínová, vysazovaly se ovocné stromy na Trávníkách a ve Vísce. Jeho knihu vydanou v roce 1925 letos znovu nabízí v novém vydání specializované brněnské nakladatelství GARN.

 

Václav Seyfert, redaktor TN

Foto ilustrační