Téma měsíce května – životní prostředí

V obsáhlém rozhovoru, který je stěžejním materiálem „našeho tématu“ v tomto čísle, se předseda komise životního prostředí Jan Křehlík svěřuje mimo jiné i s tím, že se na květnové Tišnovské noviny těší a že očekává mezi zveřejněnými příspěvky také podněty pro práci „své“ komise. Inu, uvidíme, jak bude s obsahem zařazených článků spokojen… Dočte se tu – stejně jako i Vy, ostatní čtenáři TN – o připravovaném parku pod kostelem, o webových stránkách věnujících se významným krajinným prvkům Tišnovska, o nutnosti kontaktu dětí s přírodou. Kromě toho se jemu i Vám nabízí možnost seznámit se s názory někdejší předsedkyně této komise Zdeňky Dohnálkové anebo si projít odpovědi oslovených respondentů v naší tradiční anketě. Věříme, že dalšími zajímavými reportážemi z této oblasti pana Křehlíka i Vás během května obohatí také Tišnovská televize…

 

 

Ekologicky významné krajinné prvky na Tišnovsku

Hana Ondrušková, Ekoporadna Tišnovsko

V okolí Tišnova se nachází celá řada velmi cenných a zajímavých míst a žije zde mnoho chráněných živočichů. V rámci své činnosti se Ekoporadna Tišnovsko snaží informovat širokou veřejnost nejen o ochraně přírody, ale právě i o těchto „přírodních pokladech“. Vzhledem k tomu byla mimo jiné v roce 2008 vydána tištěná publikace Významné krajinné prvky na Tišnovsku. V ní byly uvedeny všechny VKP registrované na Odboru životního prostředí města Tišnova.

Tato kniha byla v průběhu pár let rozebrána. Rozhodli jsme se tak zajímavé informace zveřejnit i elektronicky. Proto jsme v loňském roce požádali město Tišnov o podporu. Té se nám dostalo, a tak jsme v rámci projektu „Podpora činnosti Ekoporadny Tišnovsko a jejích publikačních aktivit“ vytvořili internetové stránky věnující se významným krajinným prvkům Tišnovska.

Tyto internetové stránky najdete na adrese http://vkp.tisnovsko.eu/. Obsahují texty a fotografie z původní tištěné verze, navíc jsou doplněny o mapku VKP na Tišnovsku. Jsou řešeny graficky velmi jednoduše, aby byly snadno zobrazitelné na displejích „chytrých“ telefonů a návštěvníci lokalit si tak mohli přímo na místě přečíst o přírodních zajímavostech.

Rádi bychom pokračovali v doplňování informací a do této činnosti zapojili i širokou veřejnost. Pokud tedy máte zajímavé fotografie nebo informace o daných lokalitách a chcete se o ně podělit, odešlete nám je na e-mail ekoporadna@tisnovsko.eu. Zaslané podklady vyhodnotíme, a pokud budou přínosné, tak je rádi zveřejníme i s Vaším jménem.

 

 

Park pod kostelem a městská zeleň

Krátký rozhovor s vedoucím Odboru správy majetku a komunálních služeb MěÚ Tišnov Ing. Václavem Drhlíkem připravil Roman Skřepek.

Jak vnímáš po letech příprav zahájení realizace parku pod kostelem?

První studie, která přiblížila možnou podobu parku, vznikla již v roce 2000. Od té doby proběhly mnohé úpravy a současně se vyhlížel vhodný dotační titul. První kroky samotné realizace byly vlastně již zahájeny v minulých letech opravami opěrných stěn pod kostelem a u obvodové zdi hřbitova. Je moc dobře, že vedení města zahrnulo samotnou realizaci 1. etapy do rozpočtu roku 2017, i když dotační injekce není tak výrazná. Můžeme se tak těšit, že dlouho očekávaný park otevře své brány návštěvníkům do konce roku 2018.

Naplňuje právě zahájená realizace projektu tvé představy o parku?

V roce 2012 jsem vypracoval projektový záměr na realizaci parku, který vycházel mimo jiné i z podnětů občanů a sloužil jako vstupní podklad pro následné projektové práce. Společnost Zahradní a krajinářská tvorba z Brna v konečné fázi vytvořila za pomoci mnoha specialistů jednotlivé stupně projektové dokumentace, dle které bude vybudován přírodě blízký park, bez zbytečných výrazných terénních úprav s propojením částí města a s dosadbou mnoha kvetoucích stromů.

Komu bude park určen?

Park bude určen samozřejmě široké veřejnosti. Pro děti nemohou chybět dvě dětská hřiště. Všichni ostatní se budou moci uchýlit k relaxaci v mnoha klidných zákoutích s krásným výhledem na jižní část města. Kromě těchto zákoutí nalezneme v budoucím parku zázemí pro „občerstvení“ či malý amfiteátr. Plocha parku je rozdělena na dvě části, z nichž západní s Farskou zahradou bude reprezentativním prostorem, který se bude na noc uzavírat.

Jak bude v letošním roce probíhat údržba městské zeleně, jsou oproti loňsku nějaké změny?

Údržbu veřejné zeleně zajišťují především pracovníci organizační složky města. Na odborné činnosti, jakými jsou například řezy stromů či riziková kácení, využíváme také specializované arboristické firmy. S právě zahájeným sečením travnatých ploch nám pomůže z jedné třetiny, stejně jako v loňském roce, ve východní části města externí firma tak, aby bylo zajištěno plošné intenzivní sečení travnatých ploch.

Plánuje se v dohledné době ještě nějaká úprava zelených ploch ve městě?

Nejzásadnější úpravou v příštích letech bude zmíněná realizace parku. Nové prvky veřejné zeleně se nyní také dokončují u jednotlivých zastavení Cesty hrdelního práva. V příštích letech dojde k významným úpravám veřejné zeleně při kompletních rekonstrukcích ulic Brněnské, Riegrovy a Černohorské. Zvažujeme také budoucí parkové úpravy v lokalitě Hony za Kukýrnou.

 

 

Životní prostředí města – věc občanská?

Zdeňka Dohnálková

Životní prostředí je rozsáhlé a všeobjímající téma, které zahrnuje přírodní, umělé i sociální složky světa, jenž nás obklopuje. I my jsme jeho součástí. Chování každého člověka k životnímu prostředí je dáno jeho výchovou a vzděláním, je však také vymezeno zákonem.

Svůj vliv na životní prostředí můžeme vidět každodenně. Je podstatné, abychom se naučili přemýšlet o životním prostředí jako o něčem, co můžeme sledovat a změnit. Co můžu udělat já jako občan? Mohu nějak ovlivnit konkrétní stav? A jaká je vlastně situace v našem městě?

Začněme vodou. Po letitých průtazích byla dobudována kanalizace Za Mlýnem, došlo k rekonstrukci větší části vodovodního řadu, stoupá aktuálně státem podporované využívání povrchových a dešťových vod, a tak nás snad v našem suchém kraji katastrofa s nedostatkem vody nepotká tak záhy. Na úrovni jednotlivců bychom se však měli více zamýšlet nad často zbytečným nadužíváním hnojiv, pesticidů, bazénové chemie či čisticích prostředků, které přispívají k přetěžování čističky odpadních vod. Ve Svratce se naštěstí zatím koupat dá, ba i bobři zde žijí.

Pokud se zaměříme na péči o půdu, bude bilance o dost smutnější: rozvoj města bují na nejúrodnějších půdách, nadále jsou vyjímány plochy ze zemědělského půdního fondu… Zkusme si uvědomit, že dlážděním a zastavováním narušujeme absorpční schopnost půdy, která pak z hlediska životního prostředí ztrácí svoji kvalitu.

Samostatnou kapitolou je pak využívání horninového bohatství, které je z místního kamenolomu dopravováno náklaďáky přes střed města s negativními dopady na majetek a zdraví občanů bez odpovědnosti majitelů prosperujících lomů. Zákon to umožňuje, občan je bezmocný…

Smog letošní zimy nám snad dost přesvědčivě ukázal, že také s kvalitou vzduchu míváme v tišnovské kotlině problémy. I přes možnou plnou plynofikaci přetrvává množství lokálních topenišť, která společně s několika většími místními znečišťovateli kvalitu vzduchu zhoršují. Výsadbě izolační zeleně v dostatečném množství brání vlastnické vztahy, existence technických sítí a umístění silnic.

Automobilová doprava je ostatně v Tišnově největším zdrojem znečištění, hluku a zhoršování životního prostředí. Mnozí občané se domnívají, že bezplatné parkování a vjezd kamkoliv podle jejich potřeb patří mezi základní lidská práva. Zodpovědností samosprávy je ale problém dopravy dostupnými nástroji regulovat. Je prokázáno, že osádky aut jsou vystaveny velmi koncentrovaným škodlivinám z dopravy, což škodí zvláště dětem. Je tedy vhodné omezit zbytečné nadužívání automobilů. Ostatně pro kolo či koloběžku jsou v našem městě poměrně dobré podmínky.

V oblasti veřejné zeleně a lesů si Tišnov vede dobře – situace je přehledně zmapována, jednotlivé stromy a lesní porosty zinventarizovány a průběžně revitalizovány. V letošním roce bude již zpřístupněna část nově budovaného parku pod kostelem. Přesto by bylo možné si představit více výsadeb keřů a stromů, odstiňujících dopravu a chodníky, poskytujících stín a zlepšujících klima, když už prořídly proslulé tišnovské aleje. Snad pro další rozšíření a zkvalitnění zeleně poslouží nová studie sídelní zeleně.

Ale blíže k praktickým věcem, k ekologii všedního dne. Funguje sběr odpadu, včetně bioodpadu, který se snad letos rozšíří i pro bytové domy. Je zaveden i finančně motivovaný pytlový sběr plastů. Město spoluvlastní firmu na sběr a likvidaci odpadů díky odpovědným krokům v minulosti, a může oblast odpadů kontrolovat. Je zrekonstruován sběrný dvůr s třídicí linkou a kompostárnou. Sběrná místa s kontejnery by však mnohde mohla být lépe umístěna, nebo přímo urbanisticky pojata?

Do ekologie všedního dne patří i oblast využívání energie. Problematika centrálního zásobování teplem, rekuperace či výroba energie z obnovitelných zdrojů (a s ním související plán na vybudování úložiště jaderného odpadu 12 km od Tišnova, které jistě životní prostředí v našem okolí neovlivní nijak pozitivně) by vydaly na samostatný článek.

V širším smyslu můžeme do oblasti životního prostředí zahrnout i veřejná prostranství a jejich mobiliář, kvalitu chodníků, čistotu ulic, kam se promítá údržba, často však také vandalismus. Je prokázáno, že je-li veřejný prostor řádně udržován a opravován, jeho uživatelé se v něm chovají šetrněji a zodpovědněji. Tím se opět dostáváme k občanům a jejich chování… K ochraně životního prostředí můžeme tedy přispět svým odpovědným přístupem a racionální volbou v každodenním životě – třeba používáním plátěných nákupních tašek, omezením přetápění v místnostech, nižší spotřebou chemikálií při úklidu nebo nákupem místní produkce apod. U každého nového projektu je třeba se ptát, jaká je jeho udržitelnost z hlediska životního prostředí. Co je ekologické, je většinou v konečném důsledku i ekonomické, pokud započteme veškeré dopady. Je nutné osvětlovat veřejné budovy celou noc? Potřebujeme umělé kluziště? Je nový projekt životnímu prostředí prospěšný, nebo je pro něj příroda pouze kulisou? To jsou, myslím, otázky pro odpovědné občany.

 

 

Kontakt dětí s přírodou

Adéla Nešporová, koordinátorka Lesního rodinného klubu na Tišnovsku

Děti přirozeně zkoumají své životní prostředí, tedy vše, co je obklopuje, vše, s čím přicházejí do kontaktu, co zachytí jejich smysly. Na základě toho objevují, získávají zkušenosti. Jde o přirozené chování vyznačující se mimo jiné kreativitou dětí ve způsobech, jak věci poznat a prozkoumat. Zároveň vyhledávají dospělého člověka jako ochránce.

Další úlohou dospělých, které se ani nelze zřeknout, je zodpovědnost za podobu prostředí, se kterým přijde dítě do kontaktu a poznává jej tak. Ono prostředí nejen vybíráme, ale také vytváříme, měníme a vypořádáváme se s nežádoucími změnami. Kontakt s přírodou (v různé míře ovlivněnou lidskou činností) je v předškolním věku dětí (a posléze i ve věku mladším školním) proto mimořádně důležitý pro další vývoj jejich vztahu k ní.

K seznámení se s prostředím dítě využívá nejprve svoji smyslovou oblast vnímání a učení se, získává zkušenost. Přírodu pozoruje, rozeznává, dotýká se jí, zjišťuje strukturu a vlastnosti, vnímá zvuky a vůně, ochutnává jedlé plody. Rozvíjí tak své schopnosti pro pobyt v přírodě, učí se předcházet nepříjemným situacím, dokáže se v přírodě pohybovat, ví, co od prostředí očekávat a jak se připravit.

Pokud neumožníme dítěti předškolního věku trávit čas v přírodě, logicky schopnosti pro pobyt v ní nezíská a jeho vztah k ní je spíše neutrální až negativní. Ve školním věku tak nelze předpokládat, že dítě bude mít radost z výletu do lesa, brouzdání se v potoce nebo pobíhání po louce.

V Lesním rodinném klubu na Tišnovsku se tak na pobyt dítěte v přírodě díváme komplexněji. Při kontaktu je připraveno řídit se svojí intuicí. Zkouší cesty, experimentuje, často nevěříme vlastním očím, co dokáže vymyslet, jak je odvážné, co jej zajímá. Mezi důležité cíle Lesního rodinného klubu na Tišnovsku proto patří poskytnutí prostor přirozené intuici dítěte, rozvoji jeho kreativity a tím pádem i sebedůvěry. Má-li dítě důvěru v průvodce, věří svým rozhodnutím, vytváří si vlastní názory a postoje, což jsou předpoklady i k zodpovědnému jednání. V Lesním rodinném klubu na Tišnovsku se tak děje prostřednictvím pravidelné předškolní docházky a letních příměstských táborů.

Více na http://lesniklub.tisnovsko.eu.

 

 

Co si myslí občané?

Václav Seyfert, redaktor TN

Tradičně jsme se obrátili také na občany našeho města, kterým jsme položili tyto dvě otázky:

1. Jak vnímáte město Tišnov z hlediska životního prostředí (čistota, hluk, prašnost, zeleň…)?
2. Máte v přírodě nejbližšího okolí Tišnova nějaké zvláště oblíbené místo?

Oslovení respondenti nám odpověděli takto:

Anděla Hájková:

1. Vzhledem k tomu, že bydlíme na sídlišti Pod Květnicí a máme krásný výhled na město i blízké lesy, kopce (rozhlednu!) a okolí, jsme spokojeni. S čistotou je to střídavé, ale to vše záleží také na lidech, jak se chovají a jestli odhazují odpadky – nejen zda to stačí dát úklidová služba zase do pořádku. Neradi vidíme obrovská auta se štěrkem z nedalekého lomu, ale s tím se asi nedá nic dělat. Zeleně by mohlo být víc, hlavně v nových lokalitách (Na Honech apod.).
2. Nejoblíbenější je Květnice, Klucanina s rozhlednou, kousek dál milujeme Domanínský rybník, okolí Doubravníka a Nedvědice, výhledy na Vysočinu od lesa v Rovném – Divišov, Veselský chlum nad Lomnicí, údolí Lubě a Bílého potoka – je tady všude hezky. Na krásu okolí Tišnova byla příroda opravdu štědrá.

Jan Lacina:

1. Jako první polistopadový předseda Komise životního prostředí v Tišnově pamatuji nelehké začátky řešení rozmanitých environmentálních problémů našeho města. I proto vysoce oceňuji především realizaci odpadového hospodářství včetně vybudování sběrného dvora a kompostárny. Profesionální se stala i péče o městskou zeleň – systematicky jsou staré a nemocné stromy nahrazovány novými, konečně se realizuje i městský park pod kostelem. Na druhé straně mi vadí, že se město rozpíná do nejkvalitnějších půd svého katastru. A děsí mne, že ze zbylých polí intenzivní zemědělské obhospodařování, zejména chemizace, ale i další vlivy vypudily nejen koroptve a křepelky, ale dokonce i do nedávna běžné skřivánky.
2. Navzdory naší rozpínavosti pár pěkných, tedy ekologicky i esteticky hodnotných míst na tišnovském katastru zůstalo. Osobně mám nejraději dvě. V nivě řeky Svratky je to Mlýnisko – zbytek lužního lesa téměř pralesovitého rázu s druhově bohatým bylinným podrostem. Tím druhým mým koutkem jsou Bukové zmoly na Klucanině – bývám v nich blažený téměř jako v podstatně rozlehlejších východokarpatských bučinách. V obou případech se jedná o lokální biocentra územního systému ekologické stability, takže jejich přirozená dřevinná skladba a co nejpřirozenější vývoj by měly zůstat zachovány doslova na věčné časy.

František Mach:

1. Při pohledu „zvenčí“ se mi město jeví z hlediska životního prostředí, kvality ovzduší atd. jako velmi dobré. Zeleně, zejména díky zahradám rodinných domů, je ve městě jakoby dost, ovšem zeleň ve správě města, stejně tak čistota ulic a veřejných ploch jsou bídné (mnohdy za to mohou sami obyvatelé). Hluk a prašnost vnímám podél centrálních komunikací a centra města jako nadměrné (ovšem v noci je „klid“).
2. Veselský chlum.

Helena Pernicová:

1. Tišnov považuji za příjemné místo k životu. Oceňuji stále se zlepšující péči o veřejnou zeleň a úklid chodníků i okrajů ulic. Pryč jsou naštěstí doby, kdy se ze zimního posypu prášilo až do května. Těším se na nový park, doufám, že v něm bude zachováno maximum stávajících stromů a travnaté plochy.
2. Naším nejoblíbenějším místem v okolí Tišnova je  Veselský chlum. Je to místo s nádherným výhledem a specifickým kouzlem, které na člověka působí v každém počasí i roční době.

 

 

Foto: Park pod kostelem – letecký pohled, zdroj: CBS