Biokoridory jsou skutečné: exkurze do biokoridoru v Nesovicích a biocentra v Mořicích

Komise životního prostředí uspořádala 20. května exkurzi do úspěšně realizovaných nových částí ÚSES. Tato zkratka označuje územní systém ekologické stability, což je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů. Jedná se o optimálně fungující soustavu biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Smyslem ÚSES je udržování přírodní rovnováhy, podle významu se rozlišují na místní, regionální a nadregionální a jako takové jsou zákonnou součástí územních plánů. Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Územní plán města Tišnova má také zakresleny součásti ÚSES, předpokládá propojení biocenter Klucanina a Květnice biokoridorem. Biokoridor propojuje biocentra, umožňuje a podporuje migraci, šíření a vzájemné kontakty živočišných i rostlinných druhů, výměnu jejich genetických informací. Význam biokoridorů v současné době neustále roste, neboť při navyšující se výstavbě dochází k omezování přirozené migrace rostlin a živočichů a tím i k oslabení ekologické stability krajiny. Biokoridory plní v krajině i další funkce, např. protierozní, ale i rekreační, estetickou a také mikroklimatickou.

Pro poznání úspěšně realizovaných částí ÚSES byly vybrány dva jejich odlišné prvky: biokoridor v Nesovicích a biocentrum v Mořicích. Účastníky exkurze byli členové Komise životního prostředí, zaměstnanci Městského úřadu Tišnov, zástupci občanů, ekoporadny, Inspira a oddílu Brďo. Významná byla účast projektantky biokoridoru paní Ing. Ludmily Bínové, CSc., starostů obou navštívených obcí a realizátora nesovického biokoridoru.

V Nesovicích nám starosta Vítězslav Reška po srdečném přivítání vysvětlil místní specifické podmínky. Nejvíc obci hrozí půdní eroze a možné záplavy. Jeho orientace v problematice byla obdivuhodná. Při bližším vysvětlení bylo jasné, že místní krajinná situace si takové znalosti vyžaduje. Přímo v prostoru již vysazeného biokoridoru ve větším svahu nám následně Ing. Bínová přiblížila počátky projektování a vzniku prvních biokoridorů. Začínalo se v zemědělské krajině jižní Moravy, protože právě zde došlo v minulosti k nadměrné destabilizaci krajiny často s katastrofálními důsledky. Jeden z prvních biokoridorů byl založen u obce Křižanovice v okrese Vyškov. Nesovický biokoridor Ing. Bínová projektovala a dohlížela na realizaci, proto nám podala erudovaný a poutavý výklad k procesu návrhu i úspěšné realizace. Cenné byly příklady z její dlouholeté zkušenosti, které uměla zobecnit, zmínila i současnou legislativu a aktuální dotační možnosti pro tvorbu biokoridorů. Také nám odpověděla na naše dotazy a poslouchat ji byl hodnotný zážitek.

V Mořicích nám pak starosta Martin Obruča ukázal zcela jiný typ krajiny. Rovina, dálnice. Pak nás zavedl k biocentru Mokroš, což je uměle vytvořený mokřad, který byl vybudován v roce 2004 na zamokřených polích. Slouží hlavně jako retenční nádrž a úkryt pro zvěř, ale i jako příjemné prostředí pro vycházku a pozorování přírody. Jeho výklad byl doprovázen halasným žabím koncertem, který se nesl nad mokřadním porostem a rozkvetlými lekníny na vodní hladině. Opět bylo velmi vstřícně zodpovězeno mnoho otázek a podle odpovědí pana starosty bylo brzy jasné, že biokoridor je jeho srdeční záležitostí, ačkoliv péči o něj zdědil po svých předchůdcích a nyní řeší např. výměnu uhnilých částí dřevěného chodníku vedoucího na pilotech přes mokřad.

Cíl exkurze byl naplněn. Poznatky budou zúročeny v dalších jednáních o tišnovském biokoridoru. Závěrem článku si dovolím volně citovat ze zápisu Komise životního prostředí:

„Členové komise akci hodnotili kladně, hlavně z důvodu získání informací, proč biocentra a biokoridory vytvářet, jakou mají funkci a jaký význam v krajině. Často jde o unikátní nově vytvořené vegetační útvary. Jsou důležité pro zachování biodiverzity a genového potenciálu, jsou z mnoha důvodů přínosné. Obohacující pro mnohé byla i osobní setkání s projektantkou a realizátorem biokoridoru, cenné byly poznatky starostů obcí. Tito všichni předali účastníkům mnoho informací o přípravě lokalit, např. o vykupování pozemků, zařizování dotací, tvorby projektů a jejich realizací, např. k nákupu sadbového materiálu, způsobu a doby zakládání, ošetřování, údržby, ochrany, značení apod. Současně bylo konstatováno, že nyní probíhá druhá vlna dotací pro roky 2015 až 2020, kdy lze na tyto akce žádat v některých případech až 100% dotaci z evropských peněz. Tato možnost rokem 2020 skončí a nebude nejspíš dále možná.“

Na závěr chci připomenout pana doc. Jana Lacinu, CSc., dlouholetého člena Komise životního prostředí. V pondělí 13. června provedl komisi v lesním celku Klucanina a biokoridor byl také zmíněn. Jeho znalosti jsou nedocenitelné, vždyť je jedním z tvůrců koncepce územního zajištění ekologické stability.
Děkuji Radě města Tišnova, která exkurzi umožnila, zejména také garantovi komise prvnímu místopředsedovi Ing. Šikulovi za pomoc s uspořádáním i za aktivní účast na exkurzi.
Jan Křehlík, předseda Komise životního prostředí Rady města Tišnova
Foto: Miroslav Pálka