Založení Hasičské župy tišnovské

29. června 1882 byla v Tišnově založena Hasičská župa tišnovská, zvaná Oharkova, po jednom z jejích zakladatelů. Myslím, že stojí za to, připomenout zrod tohoto společenství lidí stejného smýšlení, kteří nezištně, obětavě, tvrdou a disciplinovanou prací nejen pomáhali lidem v neštěstí, ale byli i jedni z nositelů kulturního dění v regionu. Pan Oharek přišel s myšlenkou sdružit jednotlivé hasičské sbory na Tišnovsku.

Hasiči nejenže zachraňovali majetky ve chvílích katastrof, ale pořádali i kulturní akce, samaritánské kurzy a i přes odpor c. k. úřadů prosadili a založili vlastní hasičskou pojišťovnu. Aby snadněji dosahovali splnění svých požadavků u c. k. dvora, sdružili se ve větší organizaci župní. Je nesporné, že zakladatelé měli nápad a odvahu, ale i organizační talent. Z toho důvodu přiblížím čtenářům první protagonisty hasičstva na Tišnovsku.

Václav Oharek, čestný starosta 1. hasičské župy

Narodil se 1. října 1860 v Tlumačově. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a na učitelském ústavě v Brně. Působil jako učitel v Brně-Židenicích, Zastávce u Brna, Říčanech, Hvozdci a Drásově. V roce 1924 odešel na vlastní žádost do penze. Stal se zakladatelem hasičského sboru v Říčanech a v roce 1888 byl zvolen náčelníkem. Poté se přestěhoval do Bítýšky, kde byl činný v hasičském sboru, následně se přidal k hasičům v Drásově, kam zamířil z Bítýšky. V roce 1891 založil Župu brněnskou, jejímž jednatelem byl dvacet roků. Stal se zakladatelem Invalidního penzijního fondu, Hasičské vzájemné pojišťovny a byl účetním Podporovací pokladny hasičské. Vedle toho aktivně pracoval i v jiných vzdělávacích spolcích.

Druhým z protagonistů založení Hasičské župy tišnovské byl František Svoboda, který se stal prvním starostou 1. župy.

František Svoboda bydlel v domě č. p. 123, kde sídlí v současné době Chytrá lékárna. Lékárna je tam od doby, kdy tento dům koupil PhMr. František Svoboda, tj. od r. 1865. František Svoboda se narodil 6. listopadu 1833 v Německém, nyní Havlíčkově Brodě, kde studoval gymnázium, a po maturitě se věnoval lékárnictví v Chotěboři. V roce 1857 odešel na Pražskou univerzitu, kde za dva roky dokončil studia a byl promován na magistra farmacie. V Praze se stal provizorem lékárny na Královských Vinohradech, kde působil až do roku 1864. Když byla v r. 1862 založena jednota Sokol, byl zvolen prvním praporečníkem pražského Sokola. V té době již byl činný v Hlaholu. Z existenčních důvodů zakoupil v r. 1865 lékárnu v Tišnově, kde se trvale usadil. Tišnov, v tehdejší době převážně německý, stal se mu dobrým polem působnosti. S několika uvědomělými Čechy zakládal české spolky, které přispěly k zvýšení sebevědomí obyvatel města a okolí. Jeho aktivity měly úspěch a po určité době přešla radnice zcela do českých rukou. Dlouhá léta byl tišnovským radním, stal se též jedním ze zakladatelů občanské záložny, již vedl jako první ředitel, dále působil ve funkci předsedy místní školní rady. Po ustavení župy byl zvolen jejím prvním starostou. Zasedal i v hasičském ústředním výboru moravském. Zemřel 2. ledna roku 1892.

Třetím protagonistou založené Hasičské župy tišnovské byl JUDr. Václav Šílený. Ten se narodil r. 1849 v Kolencích u Třeboně. Gymnázium studoval v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci, univerzitu pak ve Vídni. V roce 1877 promoval na Karlově universitě v Praze. V srpnu roku 1874 praktikoval u soudu v Olomouci a stal se spolupracovníkem olomouckého „Našince“. V říjnu r. 1874 byl jmenován auskultantem a přemístěn do Uherského Hradiště. V květnu 1875 byl přeložen k zemskému soudu do Brna. V listopadu téhož roku se stal koncipientem v advokátní kanceláři JUDr. V. Kusého v Brně. V srpnu 1881 se přestěhoval do Tišnova, kde si otevřel advokátní kancelář. Přičiněním JUDr. Šíleného byl založen v Tišnově Čtenářský spolek, na radnici se začalo úřadovat v češtině a ve spořitelně byla zahájena činnost feriálního klubu Barák. Václav Šílený též zřídil městskou knihovnu a roku 1882 Okrašlovací a zalesňovací spolek, jehož hospodářem byl šestnáct roků. 15. ledna 1882 vstoupil do hasičského sboru v Tišnově a téhož roku byl zvolen jeho jednatelem. Od r. 1896 pracoval na zřízení Hasičské vzájemné pojišťovny, do jejíž správy byl po roce 1900, kdy byla uvedena v činnost, zvolen. Roku 1906 se stal poslancem zemského sněmu moravského. Měl hlavní zásluhu na zřízení zemědělské a živnostenské rady. Výčet jeho funkcí je veliký, z čehož vyplývá, jakým činorodým člověkem za svého života byl. Zemřel 9. září roku 1911.

Posledním z protagonistů založení Hasičské župy tišnovské byl Edmund Tengler. Narodil se 15. května 1838 v Brně. Navštěvoval obecnou školu a čtyři třídy reálky v Kroměříži. V r. 1871 vstoupil do učení v arcibiskupské zámecké zahradě v Kroměříži, kde strávil tři roky. Vyučil se uměleckému zahradnictví a v r. 1874 byl zaměstnaný jako zahradnický pomocník na panství Laudonově v Bystřici pod Hostýnem, kde pracoval dva roky. Ve dvorní vídeňské zahradě pak působil jeden rok a stejnou dobu strávil i v zahradě arcivévody Albrechta ve Veilburku. V roce 1878 byl odveden do armády a sloužil u 3. pěšího pluku arcivévody Karla v Kroměříži, po třech letech byl propuštěn jako četař aktivní služby. Po vojně byl tři roky pomocníkem na panství v Křižanově a poté krátkou dobu na zámku ve Weikersdorfu u Badenu. V roce 1884 se stal zahradníkem u pánů Bauerů v Předklášteří, kde pracoval plných šestnáct let. Již roku 1885 zahajuje svou činnost ve sboru dobrovolných hasičů v Předklášteří. 11. ledna 1886 byl zvolen podčetařem, 1888 převzal jednatelství ve sboru, 6. ledna 1889 byl zvolen četařem, 26. prosince 1890 naddůstojníkem. 2. března 1892 se stal náčelníkem sboru a tuto funkci zastával plných jednadvacet let až do roku 1913. V 1. hasičské župě byl pokladníkem (1893–1911). Od svého mládí působil stále v cizích službách. Toužil proto po osamostatnění, a tak si zakoupil v Předklášteří pole, kde si zřídil obchodní a umělecké zahradnictví a postavil dům. Zemřel 19. května 1924.

Jaroslav Jebáček
Fotografie: Památník první župy hasičské