Poslechový pořad Písničky ze starých časů CSS Tišnov a deTOX…
Novou ředitelkou je Jana Hutařová
Dne 1. března letošního roku nastoupila na post ředitelky tišnovského Centra sociálních služeb paní PhDr. Jana Hutařová. Krátce po uvedení do funkce jsme ji požádali o krátký rozhovor.
Mohla byste se, prosím, čtenářům Tišnovských novin blíže představit tím, že nám poskytnete stručné, zejména profesní curriculum vitae?
V sociální oblasti pracuji již přes dvacet let, většinou v sociálních službách. Jsem vystudovaná speciální pedagožka. Moje specializace je oftalmopedie – výchova a vzdělávání zrakově postižených. Po ukončení vysoké školy jsem pracovala v Tyfloservisu jako instruktor terénní sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých. Když mé děti dospěly do věku povinné školní docházky, bylo pro mě již obtížné pracovat v terénu po celém Jihomoravském kraji, a přitom zvládat školní povinnosti dětí, a tak jsem se rozhodla pro práci v Tišnově. Nastoupila jsem na Městský úřad Tišnov na sociální odbor, orgán sociálněprávní ochrany dětí. Odtud jsem odešla pracovat jako ředitelka do Domova sv. Alžběty, abych se po devíti letech opět vrátila na sociální odbor Městského úřadu Tišnov.
Co Vás přimělo ucházet se v nedávném výběrovém řízení právě o tento post?
Po odchodu paní ředitelky jsem byla oslovena, zda bych se svými zkušenostmi nechtěla jít do výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že jsem měla za sebou roky vedení sociální služby a šlo o práci přímo v Tišnově, rozhodla jsem se to prostě zkusit. Určitě velikou roli hrála i doba, kdy k odchodu dosavadní paní ředitelky došlo. V srpnu tohoto roku to budou dva roky, kdy jsem odešla z Domova sv. Alžběty a tehdy jsem si myslela, že už nikdy, opravdu nikdy, nechci řídit a nést odpovědnost za takovou organizaci. Nejde konkrétně o Domov sv. Alžběty, ten jsem měla a mám stále moc ráda. Je to skvělá služba, plná skvělých lidí. Ale po těch letech jsem již byla unavená z nekonečných problémů, se kterými se neziskové organizace v sociálních službách potýkají. A na rovinu, kdybych nebyla oslovena, zda to nechci zkusit, ani by mne to samotnou nenapadlo. A kdybych necítila, že jsem již „odpočatá“, tak bych do toho také nešla. A jak jsem psala hned na začátku, je to práce v Tišnově, což je pro mne velkým bonusem. Takhle se to tedy všechno náhodou „sešlo“.
V čem se podle Vás bude nová práce lišit od Vašeho dosavadního působení v Domově sv. Alžběty v Žernůvce a jaké zkušenosti odtud naopak budete moci určitě i v Tišnově využít?
Domov sv. Alžběty poskytuje především jinou sociální službu. Jde o domov pro seniory, což je pobytová služba, kde je navíc poskytována zdravotní péče seniorům s vysokou mírou závislosti, kteří již nejsou schopni se o sebe postarat.
Centrum sociálních služeb Tišnov poskytuje pečovatelskou službu. Terénní službu pro všechny věkové kategorie, pro všechny obyvatele Tišnova a okolí, kteří se v některých oblastech neobejdou bez pomoci jiné osoby a péče je poskytována přímo u nich doma. To je velký rozdíl. K centru pak patří byty zvláštního určení, tzv. „penzion“. Zde však již nejde o sociální službu, pouze obyvatelé těchto bytů mohou pečovatelskou službu využívat. Pro mne osobně je velkou úlevou, že Centrum sociálních služeb Tišnov neposkytuje zdravotní péči. Tato oblast je v dnešní době v prostředí sociálních služeb absolutně špatně systémově řešena a poskytovatelům přináší jen samé problémy a komplikace. Potýkají se nejen s nedostatečnou úhradou od zdravotních pojišťoven, ale dnes už také s akutním nedostatkem personálu.
Naproti tomu například administrace dotací, standardizace, registrace služby, žádosti o vstup do krajské sítě, pověření k poskytování sociální služby a podobně se řeší u obou služeb stejně. Zde mohu plně využít své dosavadní zkušenosti.
Václav Seyfert
Foto: osobní archiv Jany Hutařové
Další článek: Bluesová pomlázka posedmé
Předchozí článek: Poslechový pořad i velikonoční výstava