Ve dnech 20. – 21. října 2006 se konaly další…
LAUREÁTI NAŠEHO MĚSTA NA ROZHLASOVÝCH VLNÁCH
Rozhlasová stanice Vltava vysílá již pěknou řádku let každý pracovní den těsně před polednem cyklus nazvaný Osudy. Po celý týden v něm dává posluchačům možnost seznámit se vždy v pěti půlhodinových pokračováních (výjimečně jde o deset dílů trvajících dokonce dva týdny) s životními osudy některé významné osobnosti, ať už žijící či historické. Zpravidla jsou hlavními hrdiny pánové či dámy z domácích luhů a hájů, ale vysílaly se i série věnované slavným postavám ze zahraničí. Připomeňme jen několik jmen, která se v Osudech objevila v poslední době: evangelický farář a disident Miloš Rejchrt, jazzový trumpetista Laco Deczi, architekta Eva Jiřičná, zpěvák Vladimír Mišík či výtvarník Pavel Brázda na straně české a oproti tomu třeba zakladatel olympijských her Pierre de Coubertin, filmový režisér Ingmar Bergman, před tím také spisovatel Salman Rushdie nebo dokonce legendární náčelník Apačů Geronimo na straně mezinárodní.
V posledním dubnovém týdnu letošního roku se svého místa ve jmenovaném rozhlasovém seriálu dočkal i Jan Máša, někdejší místostarosta Brna, tišnovský rodák a čestný občan našeho města. Jeho životní příběh pro Český rozhlas sepsala podle archivních materiálů jihlavská spisovatelka Ludmila Klukanová a v režii Alexandry Bauerové jej načetla brněnská divadelní herečka a dabérka Jana Štvrtecká. V anonci k tomuto vysílání uvedly rozhlasové webové stránky mimo jiné i tuto charakteristiku: „V dobovém tisku před sto lety se o Mášovi psalo jako o šlechetném, ušlechtilém člověku, kterému vděčný národ bude žehnat za to, že se zasloužil o záchranu národní existence a svým působením si získal uznání zásluh o české Brno. … Život a dílo Jana Máši je dobrým ukazatelem toho, jak mohla před sto léty vzniknout naše republika a mít okamžitě k dispozici tolik schopných srdcí, hlav a rukou ochotných pomáhat. I za cenu osobních obětí, jež za oběť nepovažovali, ale brali je jako svoji životní povinnost.“ Pětidílný pořad nesl název Objevený Jan Máša a jeho jednotlivé části bylo ještě týden po odvysílání možno nalézt na internetu v archivu Českého rozhlasu, pak bohužel k jejich přehrání vypršela autorská práva. Protože ale mnohé z rozhlasových pořadů, Osudy stanice Vltava nevyjímaje, schraňují zapálení sběratelé ve svých osobních archivech, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že dříve či později se kompletní záznamy všech dílů o Mášovi objeví na webových diskuzních fórech Království mluveného slova (www.kralovstvimluvenehoslova.cz) nebo Knihovna do ucha (www.do-ucha.cz).
Jan Máša ale nebyl prvním Tišnovákem, kterému Český rozhlas v tomto svém cyklu poskytl prostor. Ve dnech 13. – 17. října 2014 byl hlavním protagonistou Osudů Jan Lacina, pro změnu držitel Ceny města Tišnova, který v režii Zdeňka Kozáka vyprávěl o svém životě osobně. Jednotlivá pokračování se nazývala Dětství, skleněné ptáče (1), Zelené semestry (2), V hlubokých lesích (3), Z lesů do krajiny (4) a Co nakonec zbude (5); seriál měl podtitul „Krajinný ekolog vypráví o životě mezi vědou, přírodou a uměním.“ Záznam všech pěti dílů natočených s Janem Lacinou je dodnes dostupný na adrese http://hledani.rozhlas.cz/?query=jan+lacina&offset=0&porad=Osudy.
Zmiňovaný Jan Lacina svého času na rozhlasové vlny přenesl i cyklus, který naši občané znali z dob, kdy v Tišnovské televizi působil Radim Tichý. Oba pánové spolu na Tišnovsku procházeli místa, na nichž vznikala známá výtvarná díla, a v seriálu Vcházení do obrazů s nimi seznamovali tišnovské diváky. Když byl Radim tehdejším vedením města z místní televize „odejit“, uplatnil Jan Lacina tohle téma paradoxně v médiu, které obrazem vůbec nedisponuje a v rámci cyklu Výlety s Vltavou se v době mezi 6. a 10. srpnem 2012 odvysílalo pět dílů připravených redaktorem Tomášem Sedláčkem s těmito podtituly: František Richter – Niva Svratky mezi Žabovřesky a Jundrovem (1), Antonín Chittussi – Mlýn v Komíně (2), Emanuel Ranný st. – Čebínka (3), Josef Jambor – Květnice nad Tišnovem (4) a Emanuel Ranný st. – Rodný domek Josefa Uhra v Podolí (5). Posluchač Zdeněk Mareček pak o tomto pořadu na „stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec“ Panáček mluveného slova napsal: „Ta myšlenka porovnávat stav krajiny na obrazech a grafikách s aktuálním stavem toho kterého kouta, které máme rádi, i hluboký hlas docenta Laciny určitě zaujaly každého, kdo se rád podle Svratky toulá nebo – až klouby přestanou sloužit – na své toulky vzpomíná. Oba pánové odvedli výbornou práci.“ Také tento cyklus lze přehrát na archivních stránkách Českého rozhlasu, bohužel zde ale z nějakých neznámých důvodů úplně chybí druhý díl: http://hledani.rozhlas.cz/?query=vch%C3%A1zen%C3%AD+do+obraz%C5%AF&offset=0&porad=V%C3%BDlety+s+Vltavou.
Vcházení do obrazů se na rozhlasové vlny později vrátilo ještě druhou řadou, která byla vysílána mezi 14. – 17. červencem 2014. Jan Lacina společně s Tomášem Sedláčkem tentokrát postupně navštívili Doubravník, Rožnou, Nové Město na Moravě, Sněžné a místa mezi Blatinami a Krátkou, aby přímo na „místech činu“ vyprávěli o obrazech Franze Richtera (Doubravník), Oldřicha Blažíčka (Jarní Rožná), Josefa Jambora (Lesní krajina, Deštná nálada), Karla Němce (srpnový portrét Nového města) a Bohdana Laciny (Krajina před bouří). O tom všem navíc bylo možné si také přečíst v celostránkové reportáži časopisu Týdeník Rozhlas č. 29/2014, která je dodnes dostupná na stránkách https://www.tisnoviny.cz/obsah/druhe-vchazeni-do-obrazu-s-janem-lacinou.
A protože se v našem článku v podstatě časově posouváme do stále dřívějších dob, zastavme se na závěr ještě u Výletů s Vltavou z roku 2005. Tehdy Jan Lacina a Tomáš Sedláček putovali Svrateckou hornatinou proti proudu Besénku a své cestování zaznamenali v pěti dílech nazvaných Tišnov aneb Z Klucaniny až k sanatoriu, Zámecká obora pod Lomnicí, Lomnice u Tišnova, Sýkoř – tentokrát bez Besénku a U pramene Besénku. Tato vyprávění si lze k poslechu stáhnout na adrese https://uloz.to/!XXt17GkB/vyletysvrateckahornatina-zip.
Václav Seyfert, redaktor TN
foto: Takto psal v roce 2014 Týdeník Rozhlas o cyklu natočeném s Janem Lacinou.