Tišnovské mineralogické okénko

Poznámka redakce: V minulém čísle Tišnovských novin jsme slíbili informaci o ochraně minerálů na území Přírodní památky Květnice, požádali jsme Odbor životního prostředí našeho městského úřadu o vyjádření.  Vzhledem ke skutečnosti, že na internetu lze najít nemálo zajímavých článků, jak dalece je sběratelství a horolezectví na Květnici známé, chtěli bychom se i o ně podělit s našimi čtenáři.

Květnice

Zdroj: www.sutrak.estranky.cz

Tuto lokalitu, známou již od konce 17. století jsem navštívil poprvé v zimě v roce 2008. Mineralogické poměry jsou velmi dobře zpracované od četných autorů, proto spíš stručně shrnu mé poznatky a nálezy.

O této lokalitě jsem se dozvěděl z mineralogické publikace od P. Pauliše. Poprvé jsem tu byl s Mackem v zimě 2008. Vyšli jsme po naučné stezce až k Velké skále, kde se dají najít hlavně ametysty. Byl sníh, a tak se moc kutat nedalo. Z této výpravy jsem si odvezl pouze skromné nálezy slabě fialových ametystů. Dále jsme si prošli přístupné štoly, které se nachází kolem kóty Květnice. Ani zde jsme nic zajímavého nenašli. Toto bylo naše první mrazivé seznámení s touto lokalitou.

Další návštěva proběhla v roce 2009, v době, kdy se zde konala jarní mineralogická burza. Opět jsme se soustředili na okolí Velké skály, kde jsme hledali ametysty. Tato lokalita je vyhlášena za přírodní památku a sběr minerálu je zde zakázán. Ovšem touha najít pěkný vzorek ametystu byla větší, a tak jsme kutali přímo na Velké skále, i když nás sledovali oči desítek turistů. Proto jsme toho po chvíli nechali. I tak jsme našli pár pěkných vzorků s ametystem, které jsme získali vydobytím z puklin. Také v odvalech pod Velkou skálou se dají najít slušné vzorky větších formátů.

Má poslední návštěva proběhla minulý týden, tedy na konci listopadu 2011. Ve škole jsme měli volno, a tak jsem vyjel z Olomouce brzy ráno s kámošem Lukášem. Na Velkou skálu jsme se vyškrábali poměrně brzy. Začali jsme se rozhlížet po nadějných partiích, které tu stále jsou. Hned z kraje akce se mi povedlo vykutat větší blok kvarcitu, ruly (?) s ametystem. Z tohoto velkého bloku jsem vydobyl asi 5 slušných vzorků. Nejhezčí dva vzorky popíšu, protože jsem zatím neměl čas, abych je nafotil. První je ježek, formát 9 x 6 cm s krystalky ametystu do 1 cm. Bohužel vetší část krystalků je pokrytá oxidy železa, a tak se musí tyto vzorky dočistit (někdy ani vyčistit nejdou). Já na zbavení povlaků oxidů železa používám kyselinu šťavelovou. Jak říkám, né všechny šutry vyčistit jdou. Tento vzorek naštěstí vyčistit půjde a bude to kousek! Druhý už jsem vyčistil a je to podobný formát, tedy 9*6 cm s krásnými krystalky fialového ametystu, xx do 1 cm. Měl jsem štěstí i nadále a s jiných míst vykutal ještě pár solidních křemenů (i když už ne tak kvalitních). Kamarád Luky bohužel štěstí neměl a nic moc si z této akce neodvezl. 

 Zdroj: internetový obchod www.malachit-obchod.cz

Křemen o hmotnosti 8,3 kg z lokality Květnice, Velká skála – cena 780 Kč s poznámkou: dnes již těžko dostupný materiál.

 Zdroj: www.pruvodce.javaanes.cz

Přesná historie lezení na Hlavní skále na kopci Květnice nám není známa. Místní lezci zde lezli některé směry za použití horního lana a našly se skoby ve spárách údolní stěny. V současnosti byla skála přejištěna neznámými lezci, kteří zanechali pod skálou nákres a popisky nově odjištěných směrů. Tento nákres sloužil jako zdroj pro přípravu tohoto průvodce. V současnosti není známo, zda je lezení na Hlavní skále povoleno, doporučujeme zjistit u správce oblasti. Vzhledem k tomu, že zde téměř denně ničí skálu pomocí kladívek hledači polodrahokamů, dá se očekávat, že lezení zde bude od návštěvníků památky tolerované a není omezeno.

Právní ochrana minerálů na území PP Květnice

Rada Města Tišnova uložila zápisem č. 31/2017 ze dne 22. 11. 2017 Odboru životního prostředí Městského úřadu Tišnov prověřit právní stanovisko ochrany vzácných minerálů na Květnici s ohledem na častou devastační činnost sběratelů minerálů zejména na Velké a Malé skále a zavázala se informovat občany.

Po zadání názvu Květnice do internetového vyhledávače se zobrazí nepřeberné množství odkazů. Řada z nich představuje horu Květnici jako přírodovědecky naprosto unikátní lokalitu a další řada také, ale z naprosto jiného pohledu. Jako zdroj volně přístupných minerálů pro sbírky a prodej, jako lezeckou stěnu, kterou propagují a zvou k její návštěvě.

Nebuďme lhostejní k přírodě, přírodnímu bohatství a geologickému dědictví, které pro nás hora Květnice střeží.

Zákonné prostředky ochrany existují. Jsou zakotveny v Nařízení Jihomoravského kraje o zřízení přírodní památky Květnice a v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.  Ochrana nespočívá jen v ochraně nerostů či jeskynních a krasových jevů jako takových, ale též v územní ochraně. Květnice je významným krajinným prvkem, je součástí Územního systému ekologické stability jako regionální biocentrum, požívá ochrany jako zvláště chráněné území (přírodní památka) a je evropsky významnou lokalitou zahrnutou do mezinárodní sítě Natura 2000. Poškozování, ničení živé i neživé přírody, nepovolené zásahy v území a sběr minerálů mohou být, při dopadení pachatelů, sankcionovány až do výše 2 mil. korun.

Vezměme tedy ochranu Květnice za svou a nedovolme její trvalou a nevratnou devastaci.

Ilona Chaloupková, Odbor životního prostředí

Fotografie ametystu z Květnice – zdroj: www.sutrak.estranky.cz