Každá radnice bez ohledu na politickou příslušnost by měla svými…
Před sto lety se narodil první tišnovský ligový fotbalista
V neděli 7. září 1941 došlo k unikátní situaci, která se na domácích fotbalových trávnících už nikdy nebude opakovat. V Brně se hrálo ligové utkání SK Židenice – ASO Olomouc. Oba týmy na hřiště přivedl rozhodčí Zavřel z Tišnova, v brance Olomouce nastoupil Vladimír Doležal, který se v roce 1977 jako čerstvý důchodce do Tišnova přestěhoval, aby zde prožil ještě téměř celé čtvrtstoletí, a na pravém křídle útoku domácího týmu proháněl soupeřovy obránce odchovanec tišnovského fotbalu František Hanák, který navíc na začátku druhého poločasu vstřelil do Doležalovy sítě vyrovnávací gól na 3:3. S drobnou nadsázkou můžeme říci, že v jediném duelu nejvyšší fotbalové soutěže se potkali tři aktéři z Tišnova! Povězme si dnes o tom posledně jmenovaném, protože ve čtvrtek 30. března uplyne od narození Františka Hanáka rovných sto let.
S fotbalem začínal v řadách Podhorácké Slavie, jednoho z více klubů, které tehdy v Tišnově existovaly. Přes své mládí byl kapitánem družstva, v němž nastupoval většinou jako střední záložník, přesto nastřílel v 84 utkáních plných 71 branek. V Podhorácké Slavii působil od roku 1935 do prosince 1938, kdy byla činnost klubu gestapem zakázána a František se stal hráčem místního AFK, bojujícího v 1. B třídě. V jeho barvách vydržel do poloviny roku 1941, přičemž po dobu jeho působení se výsledky týmu neustále zlepšovaly. V sezóně 1939/40 AFK svoji soutěž vyhrál, když v závěrečném duelu rozdrtil Slatinu rekordním poměrem 16:0, a postoupil do 1. A třídy. Místní tisk tehdy napsal: „Po třinácti letech bojů, námahy, všemožných obětí, splňuje se tak touha všech sportovců našeho Tišnova. AFK stal se mistrem okrsku a našim hochům patří za toto plným právem náš dík a uznání.“ František se sice ještě sem tam objevoval i ve středu hrací plochy, ale stále častěji už nastupoval jako útočník, především pak na pravém křídle. V historicky první sezóně ve vyšší soutěži se umístilo tišnovské družstvo v konečné tabulce na 8. příčce, přičemž většinu zápasů odehrálo v sestavě Dolíhal–Sedlák, Marek–Kadlec, Buček, Novotný–Hanák, Pitner, Špaček, Vitula, Horák. Nejčastěji střídajícími hráči byli záložník Brich a útočník O. Dozbaba.
Novou sezónu už ale František Hanák v barvách AFK ani nezahájil, protože si jej do svého týmu vyhlédl rovnou prvoligový SK Židenice, předchůdce dnešní Zbrojovky Brno. V červenci 1941 absolvovalo židenické družstvo už s Hanákem v sestavě nejprve Český pohár, v němž bylo v semifinále vyřazeno pražskou Spartou, a 31. srpna onoho roku nastoupil tišnovský odchovanec poprvé i v ligovém utkání na Kladně. Třináct minut před jeho koncem „… unikl Hanák až do rohu, odkud centroval pěkný míč, kterého se zmocnil Štěpán a pohotově vstřelil vítěznou branku.“ A pak už přišlo výše vzpomínané utkání proti Olomouci, v němž František Hanák vstřelil první „tišnovskou“ a svoji jedinou ligovou branku, která nejspíš příliš krásy nepobrala: „Rulc střílel roh a ze shluku hráčů Hanák tělem vtlačil míč do sítě.“ Následně se odehrálo ještě třetí utkání Židenických v Plzni a pak již přišlo to, co k válečnému sportovnímu životu bohužel patřilo, Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo, které trvalo až do 20. ledna 1942 a jehož součástí byl i zákaz her. V únoru 1942 sice František Hanák ještě absolvoval v židenickém dresu přípravný zápas proti SK Rolný Prostějov, ale na mistrovskou část jarní sezóny pak byl – všichni předpokládali, že pouze „na rozehrání“ – zapůjčen do divizního týmu SK Sparta Brno. Zde ale do Hanákovy fotbalové kariéry podruhé promluvila válka: mezi 5. červnem a 18. prosincem 1942 byl nucen absolvovat totální nasazení v německém Wernau nedaleko Stuttgartu. Když se konečně vrátil zpět, všichni očekávali jeho návrat do ligových Židenic, jenže on se místo toho vrátil zpět do mateřského Tišnova. Jeho bilance v židenickém týmu se tedy definitivně uzavřela těmito čísly: za první družstvo třináct utkání, z toho tři ligová, pět pohárových a pět přátelských, navíc tři zápasy za „béčko“.
Jeho obnovené působení v AFK Tišnov přineslo další sportovní úspěchy: v ročníku 1942/43 se sice tým jen těsně zachránil v I. A třídě, ale o rok později přišla vrcholná sezóna, ve které Tišnov skončil druhý za postupující Kuřimí; pouhý bod tehdy chyběl k tomu, aby se pod Květnicí hrála divize, druhá nejvyšší soutěž tehdejších časů. Na podzim 1944 se pak soutěže v důsledku vrcholící války už vůbec nerozehrály a po osvobození Tišnov svoje místo v I. A třídě neudržel. Sestupem skončilo jeho vrcholné období, ale František Hanák zůstával klubu nadále věrný. Ještě jako aktivní hráč se stal už v roce 1947 také funkcionářem, v týmu byl čím dále více obklopován novými, mladšími spoluhráči a na „stará kolena“ pak odehrál ještě jedno zajímavé utkání, když se na Ostrovci v zápase proti Tišnovu objevil juniorský reprezentační tým ČSR včetně několika hráčů, kteří pak o pár let později přivezli z Chile stříbrné medaile z mistrovství světa.
Při oslavách 700 let města Tišnova na podzim roku 1959 se František Hanák ještě se svými bývalými spoluhráči zúčastnil na Ostrovci slavnostního vzpomínkového utkání „starých gard“. Koncem roku se ale u něj začaly projevovat vážné zdravotní problémy a podrobné vyšetření bohužel prokázalo těžké onemocnění, jemuž 3. července 1960 v pouhých 43 letech podlehl.
František Hanák byl prvním Tišnovákem, který se z Ostrovce prosadil až do první fotbalové ligy a vstřelil zde také alespoň jednu branku. Po něm dokázal totéž – o celé čtyři desítky let později – už jen Miroslav Steinhauser. Na dalšího následovníka se od té doby 35 let opět čeká a nejspíš se ještě velmi dlouho čekat bude, protože cesty fotbalistů dnes vedou spíše opačným směrem: do tišnovského dresu se nakupují bývalí ligoví hráči, ale opačným směrem odchovanci neodcházejí. Nepochybně by stálo za to alespoň obnovit pravidelnou vzpomínku na toho prvního, kterému se cesta z Tišnova až do ligy podařila: na jeho počest se totiž od roku 1964 nějaký čas hrával Memoriál Františka Hanáka, ale i tato letní soutěž už dávno zmizela v hlubokém zapomnění.
Podstatně podrobnější vyprávění o Františku Hanákovi naleznete na stránkách internetového magazínu Tišnoviny – jiný pohled (www.tisnoviny.cz) nebo v tištěném Almanachu I/2015, vydaném spolkem Continuum vitae.
Václav Seyfert, redaktor TN
Foto: Ligové mužstvo SK Židenice 1941, F. Hanák je první zleva ve spodní řadě. Zdroj: rodinný archiv F. Hanáka
Další článek: Medaile z mistrovství v Ostravě
Předchozí článek: Vracejí se stěhovaví ptáci