Odhalení pamětní desky

Ve čtvrtek 22. září byla na budově bývalého chudobince na Riegrově ulici slavnostně odhalena pamětní deska se jmény mužů, kteří se před 121 lety zasloužili o vybudování tohoto zaopatřovacího ústavu (starosta, radní, členové výboru, projektant a stavitel). Nejde ale o desku novou, naopak je pravděpodobně stejně stará jako tato budova. Rozhodnutí o jejím přemístění z vnitřní chodby na venkovní stěnu a zpřístupnění tak široké veřejnosti padlo v souvislosti s ukončením rekonstrukce budovy, kterou nyní využívá středisko volného času Inspiro. Péče o chudé spoluobčany patřila k důležitým úkolům samosprávy, která si navíc své chudé i hlídala. Objevil-li se cizí nemajetný, byl okamžitě vykázán do své domovské obce. Tišnov svůj chudobinec měl, ale moderní době posledních dvou desetiletí 19. století už nevyhovoval. Obecní výbor proto odhlasoval stavbu nové útulny a její otevření v roce 1888 načasoval do oslav čtyřicátého výročí panování císaře Františka Josefa I. Jenže obvyklé potíže s penězi, jejich nedostatek nebo použití na aktuálně potřebnější záležitosti, realizaci stále oddalovaly. Teprve v polovině devadesátých let se chudí spoluobčané dočkali. Nová budova z roku 1895 byla jedním z prvních hmatatelných příkladů nového moderního myšlení tehdejší radnice v čele se starostou Františkem Müllerem, která prosazovala rozšiřování zástavby mimo historické centrum. Kromě chudobince a vedle stojící zimní hospodářské školy z roku 1894 (dnes druhá budova gymnázia) zde ještě nic nebylo. Nestály budovy hejtmanství (1896), staré sokolovny (1898) a dívčí měšťanky (1903) a už vůbec ne žádná soukromá budova. Ulice jako taková je až výsledkem logického spojení Horního náměstí s Kuthanovým sanatoriem na počátku 20. století. Z tohoto pohledu se jeví rozhodnutí současné radnice o přemístění desky na venkovní fasádu jako velmi záslužný krok. Na samém počátku a postupné rychlé realizaci budoucí moderní městské třídy, která dostala jméno Riegrova, totiž mají největší zásluhu právě tito mužové z oné pamětní desky a starosta František Müller především. Uvnitř měla sloužit jen k zachování věčné památky na osoby, které se zasloužily o novostavbu chudobince a staraly se tím o obecní chudé současné i budoucí. Nyní dostala deska mnohem širší rozměr.

Josef Zacpal
Foto: Roman Skřepek