Předmětem pronájmu je část prostor v objektu č.p. 24 na náměstí…
Odhalení pamětní desky
Ve čtvrtek 22. září byla na budově bývalého chudobince na Riegrově ulici slavnostně odhalena pamětní deska se jmény mužů, kteří se před 121 lety zasloužili o vybudování tohoto zaopatřovacího ústavu (starosta, radní, členové výboru, projektant a stavitel). Nejde ale o desku novou, naopak je pravděpodobně stejně stará jako tato budova. Rozhodnutí o jejím přemístění z vnitřní chodby na venkovní stěnu a zpřístupnění tak široké veřejnosti padlo v souvislosti s ukončením rekonstrukce budovy, kterou nyní využívá středisko volného času Inspiro. Péče o chudé spoluobčany patřila k důležitým úkolům samosprávy, která si navíc své chudé i hlídala. Objevil-li se cizí nemajetný, byl okamžitě vykázán do své domovské obce. Tišnov svůj chudobinec měl, ale moderní době posledních dvou desetiletí 19. století už nevyhovoval. Obecní výbor proto odhlasoval stavbu nové útulny a její otevření v roce 1888 načasoval do oslav čtyřicátého výročí panování císaře Františka Josefa I. Jenže obvyklé potíže s penězi, jejich nedostatek nebo použití na aktuálně potřebnější záležitosti, realizaci stále oddalovaly. Teprve v polovině devadesátých let se chudí spoluobčané dočkali. Nová budova z roku 1895 byla jedním z prvních hmatatelných příkladů nového moderního myšlení tehdejší radnice v čele se starostou Františkem Müllerem, která prosazovala rozšiřování zástavby mimo historické centrum. Kromě chudobince a vedle stojící zimní hospodářské školy z roku 1894 (dnes druhá budova gymnázia) zde ještě nic nebylo. Nestály budovy hejtmanství (1896), staré sokolovny (1898) a dívčí měšťanky (1903) a už vůbec ne žádná soukromá budova. Ulice jako taková je až výsledkem logického spojení Horního náměstí s Kuthanovým sanatoriem na počátku 20. století. Z tohoto pohledu se jeví rozhodnutí současné radnice o přemístění desky na venkovní fasádu jako velmi záslužný krok. Na samém počátku a postupné rychlé realizaci budoucí moderní městské třídy, která dostala jméno Riegrova, totiž mají největší zásluhu právě tito mužové z oné pamětní desky a starosta František Müller především. Uvnitř měla sloužit jen k zachování věčné památky na osoby, které se zasloužily o novostavbu chudobince a staraly se tím o obecní chudé současné i budoucí. Nyní dostala deska mnohem širší rozměr.
Josef Zacpal
Foto: Roman Skřepek
Další článek: Vzpomínka na Karla Součka
Předchozí článek: ZÁVODY MOTOCYKLŮ V TIŠNOVĚ