Vzpomínka na Karla Součka

Vzpomínka na Karla Součka

Tišnov již zažil celou řadu starostů. Mnozí zmizeli v propadlišti dějin a někteří se zapsali do jeho historie. Jedním z nich byl starosta (tehdy předseda) Karel Souček, který stál v čele města v letech 1970 až 1990. A protože 8. listopadu si připomeneme jeho nedožité 85. narozeniny (zemřel 22. 11. 2008), bylo by vhodné připomenout, o jak mimořádnou osobnost a všestranného člověka se jednalo. S úctou a obdivem na něj mnozí vzpomínají dodnes. Do historie města vstoupil jako starosta budovatel.
Přibližme alespoň krátce jeho bohatý život. Pocházel z početné rodiny, a když byl jeho otec v letech 1940 až 1945 totálně nasazen v Německu, celá tíha péče o rodinu byla na matce. Hned po válce se Karel zapojil do skautského hnutí. Po absolvování Vyšší průmyslové školy elektrotechnické pracoval v MEZ Brno jako zkušební technik a poté v OSP Brno-venkov, kde se stal vedoucím provozu elektrozámečnictví. Připomeňme také, že ještě před vojnou dělal uvaděče v kině a promítání filmů, na které získal licenci, se mu stalo osudem až do osmdesátých let.
Po skončení dvouleté vojenské prezenční služby založil v Tišnově v roce 1955 radioklub, který tehdy čítal čtyřicet pět členů. Po vzoru Jugoslávie a Švédska vznikl radiový orientační běh i v naší republice a Karel Souček stál u zrodu tohoto sportu u nás. V letech 1960 až 67 byl aktivním závodníkem a členem republikového reprezentačního družstva. V letech 1968 až 1990 pracoval i jako státní trenér. Mimo jiné získal také titul mistr Evropy a světa. Je i držitelem titulu mistr sportu. Významná byla rovněž jeho činnost v předsednictvu Svazarmu v Praze.
Významně se podílel na brigádnické výstavbě radioamatérského střediska na Veselském Chlumu u Lomnice v roce 1955. Tato moderní budova se stala nejen útočištěm tišnovských radioamatérů, ale také Střediskem vrcholového sportu. Připomeňme rovněž, že Karel Souček byl autorem jubilejního tisku 50 let Radioklubu Tišnov OK 2 KEA 1955–2005.
V roce 1950 byl zvolen poslancem MěNV. Pracoval jako člen kulturní a školské komise a později se stal náměstkem předsedy MěNV. V roce 1970 byl zvolen předsedou MěNV a v této funkci pracoval nepřetržitě až do roku 1990. Za jeho éry byly zřízeny větší územní celky a pod město bylo připojeno několik dalších obcí a Tišnov měl tak dvanáct tisíc obyvatel.
Karel Souček byl renezanční člověk, byl všude tam, kde se něco dělo. Navštěvoval sportovní akce, vernisáže výstav, ale také akce společenské. Patřil k těm, kteří pomáhali ostatním, a na srdci mu leželo hlavně svěřené město. Byl neúnavným organizátorem. Těžko dnes zmapujeme vše, co za svého působení na radnici vykonal. Určitě by pamětníci výčet doplnili. Připomeňme stručně alespoň zlomek toho, čím se zapsal do historie města, kterému vtiskl moderní ráz. Ať již to byla plynofikace, výstavba sídliště pod Květnicí, stavba víceúčelové sportovní haly, nový hřbitov v Šatanech, televizní převaděč na Klínku, nebo výstavba nové školy, o kterou se zasazoval celou svou osobností, za což sklidil nevoli u tehdejší vrchnosti. Nepodlehl. Škola byla postavena a dodnes je chválou našeho města. Připomeňme také, že byl členem organizačního výboru monumentální výstavy ke stému výročí narození akademického malíře Josefa Jambora, kterou zhlédlo na deset tisíc návštěvníků.
Karel Souček byl opravdu velkou osobností, obklopil se schopnými spolupracovníky, jako např. Zdeňkem Melkesem nebo Janou Vavřinovou aj. Na tišnovské radnici zanechal kus svého života a mohl se směle ohlédnout za vykonanou prací. Rokem 1990, kdy odešel z vedení města, se začal zabývat tím, na co dosud nebyl čas, jak vzpomíná jeho přítel Karel Krejčí:
„S radnicí se neloučil lehce, ale k něčemu to bylo přece dobré. Poslední roky vynahradil rodině to, co dříve zameškal. Založil krásný vinohrad, spolupracoval se zahrádkáři a snad byl i největším odborníkem na pěstování vinné révy na Tišnovsku.“
Vídali jsme se často při různých akcích. Naposled jsme se potkali na slavnostním otevření tišnovské Koželužské uličky. Mohli jsme ho také vidět v několikadílném seriálu Tišnovské televize o starém Tišnově, který připravil Ing. Radim Tichý. Tehdy s dalšími pamětníky vzpomínal na starý Tišnov. Je toho hodně, co vykonal pro Tišnov, a je dobře, že v jeho šlépějích kráčeli i další představitelé města.
Po celý život se držel rady své matky Anny, kterou dávala od mládí svým dětem: „Zapamatujte si, že v dobrém dokážete víc než ve zlém.“

Miroslav Pavlík
Foto: Polní den 1982, při vysílání z kopce u Nedvězí (Polička), foto J. Hřebec

Další článek:
Předchozí článek: