Václav Seyfert, redaktor TN Zdroj fotografie: archiv kapely V sobotu 7.…
Husy labutí se usadily ve městě u Svratky
Bohumil Kabeš
Autor fotografie: Bohumil Kabeš
Před několika dny jsem dostal od kamaráda zprávu, že se u tišnovského splavu usadili tři podivně vyhlížející ptáci – asi nějaké husy. Rozjel jsem se na místo a opravdu se tam na břehu řeky pásli tři exoticky vyhlížející statní ptáci, se všemi znaky divokých husí. Z počátku jsem si myslel, že táhnou na sever do svých hnízdišť a nějaká překážka nebo zranění je donutily přistát právě u Svratky. Ale jak jsem husy fotografoval, zastavovali se na mostě lidé, házeli jim rohlíky a husy k nim bez bázně přibíhaly, bylo mi tedy jasné, že musí být na kontakt s člověkem zvyklé.
Tak jsem trochu zapátral a zjistil jsem následující: název tohoto druhu je husa labutí, pochází ze severní Číny a východní Sibiře. Jedná se o chovné plemeno, které se do Evropy rozšířilo pod názvem „čínská husa“. Proti jiným plemenům je v jejím mase nižší obsah tuku. Běžná hmotnost této husy činí tři až čtyři kilogramy. Ačkoli je o něco menší než husa velká, působí za letu těžkopádnějším dojmem. Zato výborně plave, umí se dobře potápět, a když je v nebezpečí, dovede plavat i pod vodou. Vede stejný způsob života jako její příbuzné a živí se hlavně rostlinnou potravou. Plocha jejího rozšíření je ve srovnání s husou velkou podstatně menší. Husa labutí žije divoce pouze ve východní Asii.
I když husí existuje několik desítek druhů, lidé si ke zdomácnění vybrali pouze tři: husici nilskou – egyptskou, husu labutí a husu velkou. V severní Africe tak zdomácněly husy nilské, v Evropě husy velké a v Asii husy labutí. Tyto tři druhy byly asi nejtvárnější, přizpůsobily se klidnému a spokojenému životu v blízkosti člověka a velmi rychle zdomácněly. V Evropě se chovají také husy landéské, původem z jižní Francie, nebo husy pomořanské, původem z Německa.
A tak můj závěr je ten, že se husy labutí vydaly na výlet z nějaké husí farmy nebo z vesnického dvorku. Až je Tišnov omrzí, tak se tam možná zase vrátí… Nebo letí opravdu na východ do svých hnízdišť a u Svratky jen odpočívají?
Další článek: Prokleté Albánské hory II.
Předchozí článek: Pstruhová sezóna je na dohled