Přírodní park Baba

Za zvířátky do příměstských lesů

Dlouhý hřeben kopců od Kuřimi směrem k jihu představuje typ krajiny odlišující se výrazně od náhorních rovin Křižanovské vrchoviny a kopcovité Hornosvratecké vrchoviny, které obklopují Tišnov. Jako východní hrana Boskovické brázdy již patří do celku Brněnské vrchoviny. Podle názoru geologů bylo toto horstvo kdysi ostrovem-mikrokontinentem, než ho variské vrásnění přimáčklo k Českému masívu pravysočiny. Otisk této divoké doby najdeme v horninovém složení, jehož geologická pestrost v zoufalství nad neroztříditelností byla označována brněnskou vyvřelinou.

Geologické zajímavosti
Napříč zdejšími (grano)diority se táhne jako žíla další pásmo tvrdších hornin, které po letech eroze dnes vystupuje jako hřeben nad krajinou. Toto minipohoří počíná Kuřimskou horou a po délce 12 km končí známým brněnským Petrovem. I když je dnes dobrá polovina skryta zástavbou  brněnských čtvrtí, vrcholky kopců vystupují nad uliční síť města jako místní parky. Místa jako Kraví hora nebo Špilberk představují v centru Brna oázy parkové i lesní zeleně, které nepohltila urbanizace. Na SZ okraji zástavby pak představují výrazný klín do osídlené oblasti zalesněný Palackého vrch (dříve Kozí hora pro svůj skalnatý reliéf a jako protějšek travnaté Kraví hory) a Medlánecké kopce. Zde je výrazně vidět, jak celý hřeben odděluje současné údolí řeky Svratky od údolí potoka Ponávky, které bylo dávným údolím Svratky v paleolitu. To je ukázkou tvrdosti zdejších hornin, s nimiž si ani po milióny let řeka neporadila a raději je obtékala.

Zvláštním rysem těchto vršků je totiž výskyt větších či menších skalek, na kterých si povšimne zkoumavé oko nápadněji zelených nebo červených barev ploch a žil. Skalky popisované jako diabasové, či tzv. červené a zelené břidlice, potkáte nejen v podobě strmých skal spadajících z Petrova k nádraží. Velmi krásná vrcholová skalka zdobí třeba Medlánecký kopec (323 m). Pro její podobu jsme tomuto vršku jako děti neřekli jinak než Krtčí
hromádka.

Lokality unikátní přírody
Odolné horniny dovolují vytvoření jen slabé vrstvy půdy, proto většina kopců tohoto pásma trpí suchem a je porostlá buď stepními trávníky, nebo lesy typickými v sušším teplém klimatu, takže tu potkáme převážně akáty (na jihu) a duby (na severu), zatímco dříve časté borovice černé berou za své. Dubové lesy vůbec představují hlavní bohatství přírodního parku Baba, který chrání severní část horského pásma. V centrální oblasti pod nejvyššími  vrchy Sychrov (463 m), Chochola a Velká Baba roste již po staletí unikátní společenství dubu ceru, který má jinak svoji domovinu v jižní Evropě.

Zdejší převážně listnaté lesy jsou navíc v podstatně menší míře než jiné lokality zasaženy kůrovcovou kalamitou a nutností těžby, pro jarní procházku lesem ozdobeným čerstvě vypučenými svěže zelenými listy jsou pravým balzámem. Odlesněné kopce ve střední části pásma, které nevyužila zahrádkářská aktivita, jsou pak vedle krásných rozhledových míst známé teplomilnými společenstvy rostlin (např. koniklec velkokvětý) i zástupci říše motýlů (modrásci) nebo plazů. Jako takové je chrání přírodní památka Medlánecké kopce, Medlánecká skalka a Netopýrky. Pro zvídavé je tu  Medlánecká naučná stezka po historických i přírodních zajímavostech.

Za zvířátky
Lesy města Brna, které mají většinu lesů ve správě, připravily zejména pro malé návštěvníky a výletníky stezky za poznáním fauny a flóry lesa. Dětským průvodcem je tu mravenec Lesík a na Babě ho potkáme hned na dvou místech. U známé studánky pod Vodní kaplí sv. Jana v Kuřimi začíná  Naučná stezka Kuřimskou horou. Deset zastavení s interaktivními prvky na dvou kilometrech délky představí dětem především zpěvné obyvatele tohoto lesa kousek za městem.

Celý Areál u mravence Lesíka spolu s naučnou stezkou Mravencovo putování za poznáním najdeme mezi Velkou a Malou Babou na straně k Řečkovicím. Seznámíte se s životem v lese, ale i se zajímavostmi ze světa myslivosti a zpracování dřeva. Je vybudován pro výuku lesní pedagogiky, akce pro veřejnost i pro soukromé vyžití rodin v rámci otevírací doby (www.lesymb.cz).

V rámci putování přírodním parkem Baba nemůžeme samozřejmě zapomenout na Mniší horu. Ta leží na jižním konci bočního hřebene pohoří. Kromě toho, že zdejší lesy zdobí takové květinové krásky jako lilie zlatohlávek či brambořík nachový, se na jižním svahu rozkládá brněnská zoologická  zahrada. Od severního konce Mniší hory vede čerstvě dostavěná cyklostezka do Jinačovic, kde potkáme ještě jedno zvířecí stanoviště – Záchrannou stanici volně žijících živočichů. Sice není veřejnosti volně přístupná, ale když na svých toulkách narazíte na zvíře v nouzi, můžete se obrátit pro jeho záchranu právě sem.

Vladimír Vecheta